XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 93.
Překonávání jednoho z největších veletoků západní Evropy násilnou cestou, bez takřka žádné velké přípravy a velkého plánování! Z momentálního rozhodnutí! V té chvíli s omezenými bojovými prostředky a podle plánu ze dne na den, přesněji z plánu, který vznikl večer a v noci, a se zajištěním všeho potřebného pro bojovou akci do příštího odpoledne, kdy byl násilný přechod řeky Waal spuštěn - se stalo legendou, - epopejí!!!
Mnoho složek armády, důstojníků a velitelů na všech možných stupních velení, se k tomu vyjádřilo a všichni tak nějak jako k velké zvláštnosti kombinované s obdivem, mnohdy se však hovořilo o velkému hazardu.
Nic nenahradí přímého účastníka a jeho dojmy, on tam byl, on vše prožíval, on vše viděl ve svém okruhu periferního vidění 120 stupňů, a my si jen odmysleme možná mírné zkreslení dané roky, které od emotivních chvil uběhly, - které nám však pomůže rozkrýt vyprávění více přímých účastníků oné doby, oněch míst a těch desítek sugestivních a emotivních minut a hodin na hranici života a smrti.
Něco již bylo řečeno a tak pokračujme z informací, které mě poskytli historické podklady uvedené v Č 91 a na konci tohoto článku.
Zde si ze Saunderse, Hrbka a ostatních pramenů přečtěme, jak například vše prožíval ženista od americké 82. "All American", poručík John Halabird, který na násilný přechod,
těch 157mi metrů řeky Waal, vzpomínal těmito slovy, když říká, že
po povelu, cituji:
" Vpřed! ... jsme bleskově zahájili akci. Konec konců, byli jsme tak zvaní ´experti na násilné přechody přes řeky´. Čluny jsme snesli jeden po druhém. Dokázali jsme si sami vymyslet, jak je poskládat nebo nám to předvedl nějaký Brit? V každém případě nám dali jeden již poskládaný. Dostali jsme rozkaz vyrazit. Nemohu si vzpomenout. Věděl jsem pouze, že se o nás předpokládá, že přetáhneme tento člun dolů po svahu, pak přes písčitý břeh a pak se dostaneme přes řeku. Jak jsem se cítil? Byl jsem otupělý a promrzlý. Ale představoval jsem si, že jestli si Spike a naši hlavouni myslí, že bychom to mohli dokázat tak proč ne?
Sehnal jsem dohromady své družstvo, popadli jsme člun a běželi po náspu dolů asi pět metrů. Myslím, že celtový člun byl těžší, než vypadal - pak přes písčité bláto do vody. Strčili jsme člun na vodu tak, abychom do něho mohli všichni naskákat. Vypuklo peklo! Tanky chrlící kouř a spousta palby z ručních zbraní. Měl jsem zkušenosti s kanoemi a veslicemi a z veslování v prvním ročníku Harvardu. Tak jsem se chopil kormidla a vykřikoval ´ráz! ráz! ráz!...´ - klikatě jsme se motali přes řeku".
Z dalších historických pramenů se dozvídáme, že tankovou palebnou podporu provádělo 30 Shermanů britských rot majora Tylera a Desmonda Fitzgeralda. Tanky seřazené pás na pásu z jižního břehu střílely nejméně 10 minut kombinaci dělostřeleckých nábojů - dýmový, tříštivý( postavení tanků a minometů, viz mapa v Č 92). Mimo toho, pálilo dělostřelectvo všech ráží britské Gardové obrněné divize, jakož i děla a minomety americké 82. vzdušně-výsadkové divize - což bylo již zmíněných 100 hlavní.
Na dění v násilném přechodu řeky Waal vzpomínal, již jednou citovaný, přímý účastník, velitel roty I z později legendárního 3. praporu, z 504. parašutistického pluku, který násilný přechod se svými výsadkáři, se svou "rotou I" prováděl a přežil - kapitán Moffat Burris. Měl toho, jako velitel roty I, na starosti trochu víc a tak těch informací, myšlenek a dojmů je také víc a z jiného pohledu, - pohledu jednoho z velitelů v útoku.
Jak sám vypsal potom v hlášení, nejprve čekal se svou rotou I z 3. praporu, v mrtvém prostoru za hrází a všichni naslouchali, jak palebná podpora vrcholí. Pak kapitán Burris, popsal dění toho co viděl takto, cituji:
"Když jsme vyběhli na otevřený terén, zdálo se, že se člun nedá unést, nohy se bořily hluboko do bláta. Museli jsme Skopčáky překvapit, protože prvních téměř sto metrů nebyla z protějšího břehu vypálena ani jediná rána. Pak najednou vypuklo peklo. Když jsme byli nahoře na hrázi v polovině plošiny, a ještě jsme nezačali sestupovat, Skopčák začal střílet ze všeho, co měl po ruce - z lehkých kulometů, minometů, 20 mm kanónů, děl a z pušek. Jakoby byl nepříčetný z toho, že se pokoušíme o něco tak nebezpečného, vrhal na nás vše, co měl.
Konečně jsme se dostali k sestupu. Nechali jsme čluny sklouznout dolů ke břehu a sami jsme klouzali vedle nich. Rychle jsme čluny přetlačili přes krátkou pláž a naskákali jsme do nich. V té chvíli byla situace úděsná. Palba z automatických zbraní zhoustla a dělostřelectvo bylo smrtonosné.
Vlevo i vpravo ode mne padali vojáci. Uši jsme měli plné neustálého hučení vybuchujících dělostřeleckých granátů, tupých úderů 20 mm dávek nebo znepokojivého svištění kulek.
Muži se rychle chopili pádel a začali horečně pádlovat. Většina z nich nikdy před tím nepádlovala, a kdyby situace nebyla tak hrůzostrašná, byla by to směšná podívaná. Vynakládali jsme na pádlování veškerou sílu a poskakovali jsme dopředu a někdy jsme vodu pádlem úplně minuli. Postupně člun zamířil správným směrem. Pádla jsme do vody nořili každý podle svého.
.... Příležitostně jsem zvedal hlavu, abych mohl udat směr ženistovi u kormidla a zběžně se rozhlédnout po ostatních pětadvaceti člunech. V této chvíli byla řeka Waal pokryta naším malým celtovým loďstvem přecpaným zběsile pádlujícími muži.... Spousta vojáků ve všech člunech byla zasažena a na dně člunů leželi mrtví a ranění. Tu a tam plavala na hladině pádla, která ranění a mrtví pustili dřív, než je mohli z neživých prstů převzít náhradníci....
Voda všude kolem člunů byla zpěněná krupobitím kulek a my jsme byli promočeni na kůži. Koutkem oka jsem zahlédl, jak 20 mm střela zasáhla střed vedlejšího člunu a potopila ho. Někde vlevo jsem uviděl, jak se kácí postava z člunu do vody a je chycena nějakou statečnou duší a vtažena zpátky.
Byli jsme promočeni, lapali jsme po dechu, vyčerpáni k smrti a neustále jsme očekávali pálení doprovázející kulku, která se prodírá tělem. Chtělo se mi zvracet. Mnozí to dělali.
Nějakým záhadným způsobem jsme se dostali do tří čtvrtin cesty přes řeku. Všichni křičeli, aby se povzbudili, ale všichni měli již jen nepatrný zbytek sil... Nakonec jsme však byli na protějším břehu...
Přelezli jsme mrtvé a raněné na dně člunů a - po kolena ve vodě - jsme se brodili ke břehu."
Co lze k tomuhle sugestivnímu líčení dodat! Je to syrové. Je to plné emocí, je to vyčerpávající je to smrtelné a přece je tam odvaha až na pokraji fyzických a lidských sil, je tam i beznaděj a pak zase naopak naděje v síle party stejně postižených lidí v situaci těžké i pro trénované lidi...!!!!
Snad jen tolik, - jak konstatují další prameny - , že Němci proti člunům první vlny nasadili těžší dělostřelectvo a čluny byly zasahovány. Nejprve dva a pak tři.
Na druhou stranu, severní stranu řeky Waal se dle některých informací Hrbka a Saunderse dostala jen polovina první vlny (260 mužů na 26ti člunech vyrazilo v 15,00, celkově měl 3. prapor 134 mrtvých zraněných a nezvěstných a to i s následným útokem). Ženisté se okamžitě otočili a vraceli se pro další výsadkáře a tak se to v přepravě přes řeku Waal, v dalších vlnách, stále opakovalo. Je jasné, že první vlna výsadkářů roty H a roty I utrpěla těžké ztráty, ale muži okamžitě po vyskočení na břeh postupovali dál. S nasazenými bodáky, s kulomety a ručními granáty šli dobíjet své cíle na severním břehu. První vlna také vytvořila obranná postavení a kryla přepravu druhé vlny na menším počtu člunů. Druhá vlna však již ztratila jen čluny dva. K smrti unavení ženisté takto ve zbývajících jedenácti člunech ještě pětkrát přepluli řeku Waal, až dostali všechny americké výsadkáře na severní břeh. Než se tak stalo, útočily již prvé vlny na druhou linii německé obrany.
V I. vlně násilného přechodu, se vydalo přes řeku Waal celkem 260 parašutistů rot H a I, včetně velitelství 3. praporu na 26ti člunech.
Celkově, při násilném překonání řeky Waal a následných útocích, - utrpěl americký 3. prapor 504. parašutistického praporu ztráty 134 výsadkářů - mrtvých, zraněných a nezvěstných.
V I. vlně a prvé plavbě, bylo ztraceno celkem 13 člunů, při druhé plavbě byly zničeny již jen 2 čluny a tak další celková přeprava pokračovala až do večera na 11ti člunech( tedy tak byl přepraven v II. vlně i 1. prapor). Mimo přímých zásahů člunů, se některé ze ztracených 15ti převrátilo, některé se potopily pod těžkým nákladem, který si sebou výsadkáři vezli( zbraně, střelivo, výbušniny a spojařinu).
(Informace pro podtržené řádky také pocházejí z již jmenovaných pramenů - Hrbek, Saunders - a dalších mých pramenů uvedených na konci článků.)
Generál Gavin, hlavní velící divize All American, těchto bezesporu odvážných lidí, nebyl tehdy přítomen po celou dobu v Nijmegenu, neboť, kdo dobře četl předchozí boje tak ví, že byl odvolán k Mooku, který tehdy Němci ( až na čtyři čety amerických výsadkářů obklíčených v domech v městě Mook) dobyli a pomáhal tam řešit kritickou situaci, viz nejprve zde v Č 72:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=5922
a poté viz Č 73., zde:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=5927
. Gavin tedy v Nijmegenu, nějakou dobu, nebyl, ale jak říkají informace z historických pramenů, které uvádím v Č 91 a zde na konci článků, jinak tam byla snad celá generalita až do výše britské 2. A. No a z "paravelení" tam byl se svými důstojníky štábu i Browning, velitel britské 1. vzdušně-výsadkového sboru. Všichni pozorovali bojovou činnost nezvyklou - násilný přechod 504. vzdušně-výsadkového pluku za bílého dne, - nejprve 3. praporu a posléze i s menším počtem člunů 1. praporu.
Reakce vyšších britských důstojníků na tuto
"neběžnou a drsnou válečnou podívanou", kterou zachytil pro historii například vojenský historik Saunders, ale i Hrbek a další, byla většinou:
" Neuvěřitelné! Nebo typické byly poznámky:
" Můj bože, jaká podívaná! Jaká odvaha!" - autor té poslední poznámky byl již nám známý - byl jím totiž velitel irské gardy podplukovník J. O. E. Vandeleur.
A zvláštně zabarvená až břitká poznámka velitele 1. britského vzdušně-výsadkového sboru generálporučíka Browninga zachycená pro historii zněla, cituji:
" Nikdy jsem neviděl odvážnější akci."
Ale i Němci, jejich důstojníci, se na druhém severním konci břehu řeky Waal, kam směřoval tento drzý, proti zákonům vojenství jdoucí, - krvavý - násilný přechod řeky, evropského veletoku - za bílého dne - , pro historii, - se v zápisech vyjádřili. Za všechny jmenujme vyjádření údivu, které se v německých zápisech našlo - od velitele německé bojové skupiny vzniklé z 10. td SS Frundsberg, Heinze Harmela, cituji:
"Násilný přechod přes jednu z nejširších a nejprudších evropských řek za dne byl nepředstavitelný a odmítán jako sebevražedný."
Také z těchto důvodů -
denní, nepředstavitelný, sebevražedný - byla rozmístěná, předsunutá německá obranná postavení Němců - po silnici, na hrázi mostu, - skoro 600 metrů od břehu řeky Waal. Ale zákopy a střelecké okopy vyhloubené v hrázi, ovládaly palbou plochý a holý otevřený terén, přes který se měli Američané dostat, a tak by útok v nějaké řídké linii, přes tato předsunutá postavení musel počítat s velkými ztrátami. V té době, před útokem a ještě v době plavby člunů, byla spojenecká palba, zejména kulometů z tanků irské gardy, soustředěna především na hráz.
O tom jak se po přistání rozvinul útok 3. praporu, za nímž, ve zbytku člunů, přeplaval na severní břeh řeky Waal i 1. prapor z 504. parašutistického pluku, o jejich bojích - "v transu a šoku", jako následku toho, že to dokázali a hlavně přežili - si řekneme příště!
Použité podklady:
Duce – Anatomie jedné kariéry – Luboš Taraba.
Adolf Hitler a jeho cesta k moci – Rainer Zitelmann.
Nacismus – Alessandra Minerbiová – editor: Flavio Florani.
Pakty Stalina s Hitlerem – výběr z dokumentů 1939 a 40 – Naše vojsko.
Přísně tajné 3/99, 4/99, 3/05 a 3/08.
HPM ročník XIV. – Ivo Pejčoch – Těžký křižník Canarias.
Září 1938 – Role a postoje spojenců ČSR – Miloslav John.
Dějiny světa, svazek IX – L. I. Zubka, A. M. Zubinský a G. N. Sevosťjanov.
Dějiny světa, svazek X. – V. V. Kurasov, A. M. Někrič.
Krev, slzy a pošetilost v nejtemnější hodině 2. světové války – Len Deighton.
Druhá světová válka – Úplná historie – Martin Gilbert.
Blitzkrieg od Hitlerova nástupu po pád Dunkergue - Len Deighton.
Druhá světová válka – John Keegan.
Polské tažení Hitler a Stalin rozbíjejí Polskou republiku – Janusz Piekalkiewicz.
Tanková válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Letecká válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Námořní válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Historie německé armády 1939 – 1945 – Philippe Masson.
Slovenská armáda 1939 – 1945 – Charles K. Kliment, Břetislav Nakládal.
Hitlerovi válečníci – Guido Knopp.
Německé obrněné jednotky – Horst Scheibert.
Hitlerovy elitní jednotky – Lucas Cooper.
Němečtí parašutisté ve II. světové válce – Volkmar Kühn.
Operace Jubilee, Dieppe 1942 – Norman Franks.
Narvik – Donald Macintyre.
Ocelová lavina – Darius Jedrzejewski, Zbigniew Lalak.
Bitva o Británii – Leonard Mosley a redakční kolektiv Time-Life Books.
Černí andělé, Historie zbraní SS – Rupert Butler.
Historie válek – David Brownstone a Irene Franck.
Neznámé špionážní operace KGB – Mitrochinův archiv – Christopher Andrew, Vasilij Mitrochin.
Den D, 1944, Hlasy z Normandie – Robin Neillands, Roderick de Normann.
Druhá světová válka den za dnem – Donald Sommerville.
Svět ve válce 1939 – 1945 – Dr. Duncan Anderson, Dr. Stephen Badsey, David Chandler, Dr. Paddy Griffith, Sean McKnight, Gary Sheffield.
Marcel Jullian – Bitva o Británii – červenec-září 1940
Alan Cooper – Cíl Drážďany.
Boje o Itálii 1943 až 1945 – Dominick Graham a Shelford Bidwell.
Hitlerovy horské jednotky – James Lucas.
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1176,
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1179
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1193
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1209
a v nich následné diskuze.
Miloš Hubáček – Bitva u Matapanu.
Miloš Hubáček - INVAZE.
Válka v Normandii. Ode Dne D k St. Lo,
německýma očima - Vince Milano a Bruce Conner.
Charles Kirkpatrick - Spory o druhou frontu.
Stephen Badsey - Příprava operace Overlord.
Detlef Vogel - Německá obrana.
Edward Marolda - Operace Neptune.
Steven J. Zaloga - Den D 1944 Pláž OMAHA.
Roger Cirillo, Stephen Badsey - Den D.
Charles Kirkpatrick - Soustřeďování sil.
Alfred Price - Vzdušné boje.
Nigel de Lee - Boje v Ńormandii.
Nigel de Lee - Průlom.
Bernard Nalty - Invaze do jižní Francie.
Roger Cirillo - Pronásledování k Sieně.
John Prager, C. W. Star Busmann - Bitva u Arnhemu a válka v Západní Evropě.
Generálmajor R. E. Urquhart, CB DSO a Wilfred Greatorex - ARNHEM.
Jaroslav Hrbek - ARNHEM 1944.
Tim Saunders - NIJMEGEN - Operace Market Garden (americká 82. vzdušná výsadková divize a gardová obrněná divize).
Donald R. Burgett - CESTA DO ARNHEMU - Křičící orel v Holandsku.
Frank Steer - ARNHEM - Operace Market Garden - Přistávací plochy a Oosterbeek.
A. Korthals Altes a N. K. C. A. in´t Veld - ZAPOMENUTÁ BITVA. ( The Forgotten Battle)
Jaroslav Hrbek – Tobruk 1941.
Janusz Ledwoch – Afrikakorps.
Paul Carell – Lišky Pouště.
Janusz Piekalkiewicz – Rommel – Tajná válka v Africe.
Dwight David Eisenhower – INVAZE DO EVROPY.
Harry C. Butcher – TŘI ROKY s EISENHOWEREM.
Jiří Brož – STŘEDOMOŘÍ V OHNI DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY.
D – DAY OPERACE OVERLORD, dle nakladatelství Salamander
Den D 1944 Pláž Omaha, - Steven J. Zaloga, Howard Gerrard.
Books Ltd, Londýn.
Další související historická literatura.
Mé dlouholeté poznámky a mapy.
Z webu
www.Palba.cz je použito jako podklad a upoutávka:
V subkapitole – Armády 1918 – 1945 u Francie zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=143
a zde jednotlivé sekce:
a) Pozemní a cizinecká legie – (články od Kačermiroslav, Sa 58 a Bruno):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=160
b) Letectvo – ( články YAMATO, Kačermiroslav a Fatale):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=161
c) Námořnictvo – (ovládal Norad – Nelson):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=162
d) Opevnění a bunkry – (od Bruna a Lorda):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=48
Aby pak důležitou smlouvu o porážce Francie z 22. června 1940 dodal Kačermiroslav v sekci
e) Ostatní:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3463
V subkapitole – Armády 1918 – 1945 pak nalezneme - Británie viz zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=139
kde jsou pak jednotlivé sekce, a v nich potom musíš otevřít - Pozemní vojsko:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=154
tam teprve otevřeš Obrněná technika – (především YAMATO, TonyHazard a Easy_Company) zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=241
aby pak ještě následovaly odkazy od Sa 58:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3351
a Thór:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2936
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2892
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2821
Royal Navy (především Norad – Nelson a také trochu Mikhassel. Dralno):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=153
Letectvo:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=99
pak má své podsekce:
Stíhací letouny – (xradar, YAMATO, Tempík, Reisen):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=216
Bombardovací a bitevní letouny – (Haness, YAMATO):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=217
Ostatní letouny – (Kačermiroslav):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=218
Různé – (od Haness, Ikala, Lord a YAMATO):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=220
A starší neaktualizovaný článek od Fatale:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1180
O Německé obrněné technice je možné se na Palbě dozvědět na tomto odkaze v subkapitolách zde
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=138
Tanky a stíhače tanků:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=116
od Sa 58, YAMATO, TonyHazard.
Samohybná děla
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=117 také od Sa 58 a YAMATO.
Mnoho dalších věcí, jako jsou OA – Obrněné Automobily - na tomto odkaze
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=17 také od Sa 58.
Z letecké techniky jsou to především v subkapitole Luftwaffe
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=20
u Stíhacích letadel
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=112
monografie Hans S a YAMATO, stejně jako u Bombardovacích a bitevních
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=113
a u Ostatních
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=192
je to pak Tunac, Haness, Hans S a YAMATO.
Vybavení letounů
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=193je od Ikala, Eda a Sa 58.
O Itálii jsou pak jednotlivé subkapitoly zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=142
Případné doplnění a diskuzi prosím směřujte na tento odkaz:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=58&start=40