XII. díl. Itálie 1943 až 1945. Č 123.
Vyznamenání " Viktorin kříž" (VC) dostali ještě 2 vojíni z indické 4. pěší divize za útok přes řeku Senio dne 9. dubna 1945, hned první den ofenzívy. Totiž hned první den jarní ofenzívy museli Indové zlézt 7,5 m vysoký násep na německé straně řeky Senio, za nímž měli Němci v obraně zamaskované kulomety, vždy několik vedle sebe, a vzájemně se kryjící. Němečtí vojáci, jako obsluhy kulometů, i jejich krytí, samozřejmě za takovou překážkou, maskováni, přežili nejen letecké bombardování, ale i těžkou dělostřeleckou palbu na počátku útoku(dělostřeleckou přípravu).
Vojín Haidar Ali ze 13. pluku pohraničních střelců, ač raněn do ruky i nohy zneškodnil 2 německé kulomety i s obsluhami při samostatném útoku, když jeho rotu donutila německá palba kulometů z jejich maskovaných pozic zalehnout.
Vojín Namdeo Jadhao z 5. pluku maráthské lehké pěchoty, kde sloužil jako "kurýr" (spojka) u jedné z útočících rot, jejíž velitelství postupovalo v těsném závěsu za vedoucí útočnou četou. Útočná četa se po přelezení 7,5 vysokého náspu ocitla v palbě ze tří maskovaných německých kulometných hnízd a vojín Namdeo zůstal jako jediný naživu a nezraněn. Nejprve odnesl postupně 2 ještě žijící raněné kamarády a pak podnikl sólový útok. Do útoku proti kulometným hnízdům byl vyzbrojen pouze automatickou pistolí a ručními granáty, pro které se vždy po zlikvidování jednoho kulometu vrátil. Když německé kulomety umlčel, vrátil se ještě potřetí a vyzval do útoku všechny zbylé muže z roty, kteří stáli na protipovodňovém náspu a povzbuzovali ho maráthským bojovým pokřikem při likvidaci kulometných hnízd.
V dubnové ofenzívě tak byli za hrdinství vyznamenáni Japonec, bílý Američan, Muslim a Ind, což bylo symbolické a svědčilo to o multinárodnostním charakteru spojeneckých jednotek v Itálii.
Britská 8. A velmi rychle docílila průlomu německé obrany, když předtím se jí to čtyřikrát nepodařilo. Samotné překročení jezera Comacchio pomocí brigády LVT, proběhlo velmi dobře. Němci zprvu vůbec nevěděli, že mají v týlu nějakou silnou spojeneckou jednotku. Vyloďovací brigáda LVT, spolu s Arbuthnottovou zesílenou 78. pěší divizí, pokračovala v útoku ve dne i během noci, když generál nechal postupující brigády překračovat navzájem své pozice tak, až 17. dubna 1945 dorazily do Argenty. Britské 78. pěší a 56. pěší divize narazily na německý odpor až zde, neboť generál Vietinghoff, velitel německé "Skupiny armád C v Itálii" teprve v tuto dobu pochopil, že se stal obětí klamného triku Spojenců ( že se vylodí jinde) a rychle nasadil svou zálohu - německou 29. td.
Jenomže bylo už pozdě!
Totiž 16. dubna 1945 nasadil velitel britské 8. A, generál McCreery, do útoku britskou 6. obrněnou divizi - z 5. as generála Keightleye -, který nařídil obrněné divizi generálmajora Horátia "Natu" Murray, aby projel tzv. "Argentskou prolukou" a útočil ve dne i v noci k řece Pád a nikde nezastavoval. Murrayova britská 6. obrněná divize byla odpočatá po těžkých střetech v Apeninách a opět se s radostí zapojila do boje, jako mobilní jednotka (posílena byla tak, že měla 4 tankové pluky, gardovou motorizovanou brigádu a jednu střeleckou brigádu).
Dne 23. dubna již stály hlídky pluku Derbyshire Yeomanry na jižním břehu řeky Pád a skotští gardisté se spolu s ženisty připravovali na překročení řeky (podkladem je zde: Deník plukovníka Mennella z doby jeho působení ve funkci GSO2, což byl operační důstojník u 6. obrněné divize. Svůj deník zapůjčil historikům k prostudování).
V oné době byl napaden generál Vietinghoff za žádost, aby se směl odpoutat s celou německou frontou a ustoupit do obranné linie za řekou Pád. Důstojníci OKW jej obvinili z "poraženeckého postoje" a připomněli mu Hitlerův rozkaz: "Bránit každou píď italské půdy!", když mu připomněli -
vážné následky! Pro "Skupinu armád C v Itálii" znamenal tento rozkaz jasný rozsudek smrti. Vietinghoffovi nepomohl ani polní maršál Kesselring, který z velitelství skupiny Západ jen potvrzoval "Hitlerovy šílené dekrety".
Bylo 14. dubna 1945, když s dvoudenním zpožděním zahajovala americká 5. A svou ofenzívu. Její velitel generál Truscott se svým štábem měl jen minimální prostor k manévrování (Apeniny), ale poradil si tak, že sbory útočily postupně. Nejprve zaútočil americký 4. as a poté Keysův americký 2. as, což znamenalo úplný průlom německé obrany. Průlom velmi podpořilo veškeré spojenecké letectvo, které útočilo nejprve u 4. as a poté u 2. as. Jak říkají historici, štáb americké 5. A konečně zúročil své zkušenosti a předvedl svou schopnost organizovat uprostřed bitvy rozsáhlé a složité přesuny vojsk, když nechal Keysův sbor provést boční manévr, úhyb do strany na silnici č. 64, po níž pak za tvrdých bojů americký 2. as postupoval na západ a severozápad, podél Bologne, do nížinaté oblasti Emilie. Britská 6. obrněná divize v té době dorazila k řece Pádu a čelní pluk divize na jejím levém křídle se chystal vyčistit vesnici Finale Emilia. Tady se 16./5. pluk královniných královských hulánů setkal s tanky z 11. jihoafrické brigády, která směřovala k témuž cíli od západu, zatímco na velitelství americké 91. pěší divize dorazil šťastnou shodou okolností styčný důstojník z 17./21. hulánského pluku a v pravý čas brigádu odradil od útoku. Cituji dále historické záznamy:
"Útoku, který měl mít mohutnou dělostřeleckou podporu - a směřoval by do týlu 16./5. pluku královniných královských hulánů (svědčilo to o tom, jak bylo těžké udržet situaci pod kontrolou, když se při dvojitém obklíčení čelně setkaly dvě spojenecké armády. Jeden z tankových velitelů 16./5. pluku královniných královských hulánů dokonce nechal vypálit po jihoafrickém tanku, ale naštěstí tank minuly)."
Podkladem popisovaných událostí je opět deník plukovníka Mennella z 6. obrněné divize a také zápis v plukovní historii 17./21. hulánského pluku.
Pokračujme dál historickým popisem, cituji:
"Když se pravé křídlo amerického 2. as spojilo s levým křídlem britského 5. as, uvízlo hlavní jádro německého 76. ts v pasti jižně od řeky Pádu. Když 25. dubna zajal 27. hulánský pluk ze 78. pěší divize německého generála hraběte Gerharda von Schweringa, při výslechu se jej ptali na postavení jeho 76. ts. Generál Schwering jen lakonicky odpověděl, že: 'by se mohl nacházet někde jižně od Pádu'. Všechna zdejší pole byla plná odstavených vozidel a těžkých zbraní, z nichž některé Němci ve vzdoru zapálili a mezi nimi se potulovaly stovky tažných koní, které odvázali, aby se mohli pást. Němečtí vojáci měli instrukce probít se na vlastní pěst k řece Pádu, ale mnohé z připravených mostů a převozů, s jejichž využitím se měli dostat na druhý břeh, bylo zničeno při leteckých útocích Spojenců. Postávalo zde přes 100 000 mužů, kteří čekali, až je Spojenci shromáždí, v naději, že jim poskytnou jídlo a ochranu před protifašistickými a protiněmecky naladěnými partyzány. (Tyto politicky znesvářené skupiny italských partyzánů, štědře vyzbrojené Spojenci a povolané do boje, aby podpořily závěrečnou jarní ofenzívu, nebyly schopny ničeho víc než vraždění a hlučných přestřelek mezi sebou navzájem - podkladem zde je: Zábavný a sarkastický popis partyzánů v akci - Macmillan, War Diary, str. 723-742)."
Z dalších historických pramenů si pak řekněme, cituji:
"Zmatek v bitevní zóně se rozšířil od jednotek německé 'Skupiny armád C v Itálii' na její velitelství a ještě výš. Ačkoli Kesselring byl v jádru realista, na okamžik se postavil na stranu zatvrzelců, kteří chtěli bojovat až do trpkého konce. I velitelé, jako von Vietinghoff, kteří viděli, že není jiná možnost než se vzdát, se stále cítili vázáni přísahou věrnosti, kterou ve své pošetilosti složili. Pouze SS-Obergruppenführer Wolff, jemuž připadl úkol potrestat zrádce, se dokázal povznést nad všeobecné hašteření a rozpaky a přimět Alexandera, aby přijal vyslance pověřené jednat o kapitulaci.
Nakonec byla 29. dubna 1945 v Casertě za přítomnosti Alexanderova náčelníka štábu, generálporučíka sira Williama Morgana, podepsána dohoda o 'Bezpodmínečné kapitulaci' všech německých vojsk a sil OSY v Itálii. Zastavení palby vstoupilo v platnost 2. května 1945.
(Dne 4. května 1945 byl na velitelství 15. Skupiny armád v Itálii eskortován německý generál von Senger za účelem detailních organizačních opatření - pořízení jmenovitých seznamů německých jednotek, shromáždění odevzdaných zbraní, přídělů potravin a zdravotnického materiálu, zajištění ubytovacích kapacit, bezpečnosti atd. - aby v tom smyslu instruoval velitelství německé Skupiny armád C. Tehdy šlo čistě o štábní záležitosti. Charakteristické pro onu dobu bylo, že na veřejnosti se událost prezentovala tak, že vznikl dojem, že generál Clark osobně přijal kapitulaci německých ozbrojených sil a armád v Itálii. Svědčí o tom například i popisy, které nalezneme u historiků Jackson - W. G. F. The Battle for Italy /Harper and Row, New York 1967/, str. 293 a oficiálního amerického historika Ernest F. Fisher, Cassino to the Alps /Centre of Military History, Washington 1977/)."
O dalších událostech pak historická literatura říká, cituji:
"Spojenecké vítězství (myšleno v Itálii) nevyvolalo žádné nadšení, žádné triumfální pocity, nepořádaly se žádné vojenské přehlídky. Jakmile se muži z bojových jednotek prospali, měli už zase plné ruce práce se shromažďováním a odzbrojováním 145 000 válečných zajatců, což provázela celá řada nezbytných administrativních opatření, s demobilizací partyzánů a obnovováním veřejných institucí ve městech, jež byla zničena bombardováním. Starší z mužů si vybavovali hluk sirén, ohlašujících první nálety, německý triumf a svoji porážku ve Francii a na plážích u Dunkerque. Mladší muži, většinou ostřílení hoši ve věku 24 nebo 25 let, nepoznali jako dospělí lidé nic než válku. Zprvu pro ně bylo těžké pochopit, že už je po všem.
Příště již jen : XII. díl Itálie 1943 až 1945. Bilancování.
Dále půjdeme na OVERLORD, od jeho počátku, a pak ze Západu do Německa, až do května 1945.
Podkladem je zde:
Duce – Anatomie jedné kariéry – Luboš Taraba.
Adolf Hitler a jeho cesta k moci – Rainer Zitelmann.
Nacismus – Alessandra Minerbiová – editor: Flavio Florani.
Pakty Stalina s Hitlerem – výběr z dokumentů 1939 a 40 – Naše vojsko.
Přísně tajné 3/99, 4/99, 3/05 a 3/08.
HPM ročník XIV. – Ivo Pejčoch – Těžký křižník Canarias.
Září 1938 – Role a postoje spojenců ČSR – Miloslav John.
Dějiny světa, svazek IX – L. I. Zubka, A. M. Zubinský a G. N. Sevosťjanov.
Dějiny světa, svazek X. – V. V. Kurasov, A. M. Někrič.
Krev, slzy a pošetilost v nejtemnější hodině 2. světové války – Len Deighton.
Druhá světová válka – Úplná historie – Martin Gilbert.
Blitzkrieg od Hitlerova nástupu po pád Dunkergue - Len Deighton.
Druhá světová válka – John Keegan.
Polské tažení Hitler a Stalin rozbíjejí Polskou republiku – Janusz Piekalkiewicz.
Tanková válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Letecká válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Námořní válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Historie německé armády 1939 – 1945 – Philippe Masson.
Slovenská armáda 1939 – 1945 – Charles K. Kliment, Břetislav Nakládal.
Hitlerovi válečníci – Guido Knopp.
Německé obrněné jednotky – Horst Scheibert.
Hitlerovy elitní jednotky – Lucas Cooper.
Němečtí parašutisté ve II. světové válce – Volkmar Kühn.
Operace Jubilee, Dieppe 1942 – Norman Franks.
Narvik – Donald Macintyre.
Ocelová lavina – Darius Jedrzejewski, Zbigniew Lalak.
Bitva o Británii – Leonard Mosley a redakční kolektiv Time-Life Books.
Černí andělé, Historie zbraní SS – Rupert Butler.
Historie válek – David Brownstone a Irene Franck.
Neznámé špionážní operace KGB – Mitrochinův archiv – Christopher Andrew, Vasilij Mitrochin.
Den D, 1944, Hlasy z Normandie – Robin Neillands, Roderick de Normann.
Druhá světová válka den za dnem – Donald Sommerville.
Svět ve válce 1939 – 1945 – Dr. Duncan Anderson, Dr. Stephen Badsey, David Chandler, Dr. Paddy Griffith, Sean McKnight, Gary Sheffield.
Marcel Jullian – Bitva o Británii – červenec-září 1940
Alan Cooper – Cíl Drážďany.
Boje o Itálii 1943 až 1945 – Dominick Graham a Shelford Bidwell.
Hitlerovy horské jednotky – James Lucas.
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1176,
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1179
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1193
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1209
a v nich následné diskuze.
Miloš Hubáček – Bitva u Matapanu.
Jaroslav Hrbek – Tobruk 1941.
Janusz Ledwoch – Afrikakorps.
Paul Carell – Lišky Pouště.
Janusz Piekalkiewicz – Rommel – Tajná válka v Africe.
Dwight David Eisenhower – INVAZE DO EVROPY.
Harry C. Butcher – TŘI ROKY s EISENHOWEREM.
Jiří Brož – STŘEDOMOŘÍ V OHNI DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY.
D – DAY OPERACE OVERLORD, dle nakladatelství Salamander
Books Ltd, Londýn.
Další související historická literatura.
Mé dlouholeté poznámky a mapy.
Z webu
www.Palba.cz je použito jako podklad a upoutávka:
V subkapitole – Armády 1918 – 1945 u Francie zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=143
a zde jednotlivé sekce:
a) Pozemní a cizinecká legie – (články od Kačermiroslav, Sa 58 a Bruno):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=160
b) Letectvo – ( články YAMATO, Kačermiroslav a Fatale):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=161
c) Námořnictvo – (ovládal Norad – Nelson):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=162
d) Opevnění a bunkry – (od Bruna a Lorda):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=48
Aby pak důležitou smlouvu o porážce Francie z 22. června 1940 dodal Kačermiroslav v sekci
e) Ostatní:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3463
V subkapitole – Armády 1918 – 1945 pak nalezneme - Británie viz zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=139
kde jsou pak jednotlivé sekce, a v nich potom musíš otevřít - Pozemní vojsko:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=154
tam teprve otevřeš Obrněná technika – (především YAMATO, TonyHazard a Easy_Company) zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=241
aby pak ještě následovaly odkazy od Sa 58:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3351
a Thór:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2936
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2892
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2821
Royal Navy (především Norad – Nelson a také trochu Mikhassel. Dralno):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=153
Letectvo:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=99
pak má své podsekce:
Stíhací letouny – (xradar, YAMATO, Tempík, Reisen):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=216
Bombardovací a bitevní letouny – (Haness, YAMATO):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=217
Ostatní letouny – (Kačermiroslav):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=218
Různé – (od Haness, Ikala, Lord a YAMATO):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=220
A starší neaktualizovaný článek od Fatale:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1180
O Německé obrněné technice je možné se na Palbě dozvědět na tomto odkaze v subkapitolách zde
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=138
Tanky a stíhače tanků:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=116
od Sa 58, YAMATO, TonyHazard.
Samohybná děla
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=117 také od Sa 58 a YAMATO.
Mnoho dalších věcí, jako jsou OA – Obrněné Automobily - na tomto odkaze
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=17 také od Sa 58.
Z letecké techniky jsou to především v subkapitole Luftwaffe
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=20
u Stíhacích letadel
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=112
monografie Hans S a YAMATO, stejně jako u Bombardovacích a bitevních
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=113
a u Ostatních
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=192
je to pak Tunac, Haness, Hans S a YAMATO.
Vybavení letounů
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=193je od Ikala, Eda a Sa 58.
O Itálii jsou pak jednotlivé subkapitoly zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=142
Případné doplnění a diskuzi směřujte prosím na tento odkaz:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=4743&start=40