Vylodění na plážích v oblasti UTAH, jedná se o skutečné vylodění, po vzniklé navigační chybě, tedy na plážích Victor Green a Victor Red, z obou stran Exit 2 - Východ 2.
Ještě než si řekneme o samotných bojích na plážích, když samotné vylodění začneme na amerických plážích UTAH - správně se má říkat - oblasti UTAH - řekněme si ještě něco o dělení a správném značení jednotlivých úseků pláží na oblasti a sektory - označené písmeny.
Samotné rozdělení invazního pobřeží na jednotlivé oblasti a sektory stanovil rozkaz v plánu pro "Operaci NEPTUNE" s označením ON1, dodatek VIII, doplněk B. Dnes se o nich hovoří jako o plážích, ale na rozdíl od rozšířené lidové verze byla slavná tajná a krycí jména UTAH, OMAHA, GOLD, JUNO, SWORD, v popisované době roku 1944, ve skutečnosti přidělená pro spojenecké výsadkové "Oblasti". Aby byla lépe kódována, také s ohledem na lepší navigaci a identifikaci pro každého důstojníka SHAEF, byly "Oblasti" vylodění v Normandii dále rozděleny na sektory - Tare, Uncle, Victor, William - to pro oblast UTAH.
Vlastní výsadkové pláže ( tedy to co lidově nazveme pláž UTAH) se v rámci každého sektoru - Oblasti - ještě rozlišovaly krycími názvy White, Green, Red (White - Bílá, Green - Zelená, Red -Rudá).
Takže vylodění v oblasti UTAH bylo provedeno v sektoru pláží Victor Green a Victor Red - Victor zelená a Victor rudá.
Oblast UTAH měla ve skutečnosti, z pohledu z Anglie, sektory čtyři, což byly pláže označené krycími názvy - , od prava do leva - od západu k východu - Tare, Uncle, Victor, William a vylodění samotné se místo na Tare Green a Uncle Reed, což bylo stanoveno plánem Operace Neptune, ve skutečnosti událo až na tom třetím sektoru Victor - přesněji - Victor Green a Victor Red ( v námořní části Operace NEPTUNE jsme si již řekli, že 2 ze 3 vedoucích lodí najely na minu a potopily se, a tak jak uvidíme, došlo k navigační chybě).
Americká oblast OMAHA měla dokonce dle plánu těch sektorů - Oblastí sedm - Able, Baker, Charlie, Dog, Easy, Fox, George. Takže např. v Oblasti OMAHA byla štábem SHAEF některá americká jednotka směřována na pláž Dog Green - doslova - Zelený pes.
V rychlosti ještě z pohledu z Anglie - britská Oblast GOLD - sektory pláží od prava do leva - How, Item, Jig, King .
Kanadská oblast JUNO - měla sektory pláží Lowe, Mike, Nan.
Britská oblast Sword pak - měla sektory pláží Oboe, Peter, Queen, Roger.
Z nahoře uvedeného rozkazu ON1 z Operace NEPTUNE také plynulo, že celá oblast vylodění v Normandii měla být uskutečněna podél celého normandského pobřeží v celkové délce 98,9 km (61,7 mil).
Ostatní v souvislosti - oblasti, sektory, a pláže - si řekneme až při samotném vylodění.
Oblast UTAH - Den D, Hodina H - 6,30.
Časovou posloupnost vylodění v Normandii určovala doba přílivu.
Příliv k normandským plážím přichází od zá]padu a nejzápadnější oblast vylodění byla oblast UTAH. Vylodění v Normandii bylo proto v oblasti UTAH prováděno nejdříve, když Hodina H zněla na UTAHu 6 hodin 30 minut, což bylo zhruba o hodinu dříve než na britských plážích. Ženisté ve všech oblastech, tedy i na UTAHu, měli mít dostatek času, aby zneškodnili miny a odstranili protiinvazní překážky dřív, než je znovu zaplaví postupující příliv.
Podle rozkazu Operace NEPTUNE se oblast UTAH nacházela na dunách kolem Saint-Martin-de-Varreville. Rozkaz zněl vylodit se v sektoru ( nebo také zóně) " Tare Green"
a "Uncle Red" což měly být pláže široké 900 a druhá 1 170 m, které se rozkládaly po obou stranách Exit 3 - Východ 3 a táhly se dál na sever k Exit 4 - Východ 4, viz mapa.
Výsadek na UTAHU prováděl americký 7. as generála J. Lawtona Collinse, (americká 1. A generálporučíka O. Bradleyho - 1. A se skládala ze 7. as - UTAH a 5. as - OMAHA).
Vylodění v oblasti UTAH měla začít provádět americká 4. pěší divize ( z již řečeného 7. as), její 8. pěší pluk, přičemž měly z 8. pěšího pluku přistávat její dva prapory 1/8 a 2/8 v jedné linii, ( přistání na skutečném místě vylodění v "Den D" a "Hodina H" bylo - z obou stran Exit 2 - Východ 2 - Victor Green a Victor Red viz mapa.
).
Americká 4. pěší divize byla v době vylodění složena ze tří Plukovních Bojových Skupin - 8. Plukovní bojové skupiny - 8. PBS, 12. Plukovní bojové skupiny - 12. PBS a 22. Plukovní bojové skupiny - 22. PBS, dále budu používat - 8. PBS, 12. PBS a 22. PBS.
Každá z PBS byla složena z pěšího pluku o třech praporech - 8. PBS - 8. pěší pluk - 1/8. pěší prapor, 2/8. pěší prapor a 3/8 pěší prapor - tedy třech praporech a dále jednotek dělostřelectva, tanků, ženistů a dalších podpůrných oddílů, což odpovídalo přibližně britské brigádní skupině. Posilovými prostředky pro první vlnu, pro prapory 1/8 a 2/8, měly být Sherman DD ze 70. tankového praporu a samotný útok měly v řadě vedle sebe zahájit 4 střelecké roty podporovány dvěma rotami plovoucích tanků.
Tihle vojáci z americké 4. pěší divize nebyli první kdo se vylodil, neboť k výsadku amerického 7. as byly přičleněny, jak již jsme si řekli, 101. a 82. vzdušně-výsadkové divize a od hlavního tělesa byly vyčleněny jednotky 4. a 24. lehké obrněné eskadry, které se vylodily v čase H-2 (v 4 hodiny 30 minut) na silně zaminovaném souostroví St. Morcouf, na jehož pobřeží se předpokládaly německé kanóny, které mohly ohrozit dopravní koridory ( Spojenci tam vytvořily po obsazení svou PVO, jako součást PVOS celého vylodění v Normandii). Místa seskoku 101. a 82. vzdušně-výsadkových divizí a vylodění první vlny z obou stran Exit 2, viz zde na mapě.
Bylo něco po druhé hodině ranní, již dne 6. června 1944, "Dne D", když se asi 20 km severovýchodně od oblasti UTAH, začal shromažďovat útočný svaz U, amerického kontraadmirála D. P. Moona, ve vykládacím prostoru poblíž poloostrova Cotentin. Shromažďovalo se úctyhodné útočné loďstvo.
Na více jak 1 000 lodích všeho druhu se postupně shromáždilo více jak 30 000 vojáků a 3 500 vozidel připravených se vylodit v oblasti pláží UTAH.
Shromáždění svazu U, skutečnost, že se všem lodím svazu podařilo bez závad dosáhnout vykládacího prostoru, se v dané době považovalo za malý zázrak. Totiž svaz U - UTAH, byl sestavován jako poslední v pořadí a lodě patřící do svazu U připlouvaly do jižní Anglie ze Středomoří, dále až z USA a i z dalších oblastí, a to ještě v době, kdy už se v přístavech ostatních svazů naloďovaly výsadkové jednotky a technika. Nebyl tudíž žádný čas na provádění cvičení v naloďování a zvláště vyloďování na menší plavidla a na společná cvičení i s technikou. Zázrak se podařil a vojáci svazu U při plavbě trpěli stejnou mořskou nemocí jako u ostatních svazů a vítr o rychlosti 18 uzlů u svazu U zvedal vysoké vlny stejně, jako u ostatních svazů ( i zde mnoho vojáků, stejně jako u ostatních lodních svazů vypovídalo, že pilulky proti mořské nemoci nepomáhaly, dokonce u vojáků svazu U jeden příslušník speciálních oddílů přiznával, že on i jeho kamarádi, se nemohli dočkat, až přistanou, a raději by prý bojovali s celou německou armádou, než ještě jednou absolvovat takovou plavbu....).
Svaz U měl zatím štěstí, jehož součástí byly i rozbité Radiolokátory německé PVO Normandie, ale i ta skutečnost, že schnelbooty - německé rychlé čluny, které německá Krigsmarine vyslala z přístavu Cherbourg na hlídkování, se pro špatné počasí vrátili... Němci o shromažďování svazu U nevěděli. Nejprve mlčely i pobřežní baterie, neboť i ty měly pro palbu ve tmě rozbité Radiolokátory. Radiolokátory které se nepodařilo zničit, byly rušeny. V noci bylo totiž veškeré Spojenci známé německé dělostřelectvo nejprve napadeno britskými těžkými bombardéry Lancaster, viz zde:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=856
a hned po rozednění je napadlo 276 středních bombardérů B - 26 Marauder.
Přesto zahájila německá děla ještě 20 minut před spojeneckou lodní dělostřeleckou přípravou, spuštěnou v 5 hodin 50 minut, svou palbu. Letadla Spojenců zasypala většinu německých těžkých děl - 7 cílů - bombami, když 1/3 bomb byla svržena B - 26 do příbřežního pruhu mezi čárami přílivu a odlivu. Většina z 4 400 bomb svržených na německé dělostřelectvo sice cíle minula, ale Němci byly tak ohlušeni a dezorientováni, že palba umlkala, nebo byla hodně nepřesná.
K pobřeží se přiblížila skupina dělostřelecké podpory, včetně lodí vybavených raketami a zaplavovaly palbou pláže těsně před výsadkem, když výsadkové čluny zahájily závěrečný nájezd na pobřežní pláže.
Jenomže ani bombardování, ani dělostřelecké ostřelování nemělo očekávaný účinek a zničeno bylo jenom pár německých dělostřeleckých postavení z celého toho velkého množství dělostřeleckých postavení v německé obraně ( němečtí dělostřelci byli spíše oslepeni kouřem a dezorientováni).
Totiž celá oblast UTAH byla prošpikována maskovanými a mnohdy Spojenci neobjevenými německými dělostřeleckými postaveními.
Vždyť německou obranu oblasti UTAH tvořilo 28 opevněných baterií rozmístěných v prostoru několika kilometrů podél dun a mezi nimi se nacházely betonové bunkry a chráněná stanoviště pěchoty. O něco dál do vnitrozemí měli Němci zamaskováno dalších 18 baterií a mobilních 88 mm víceúčelových protiletadlových děl. Celkem měli Němci v oblasti UTAH více než 100 děl, od 75 mm až po těžká 170 mm děla námořní baterie na výběžku St. Vaast de la Hougue.
Již bylo řečeno, že ani dvojí bombardování těžkými i středními bombardéry nebylo zcela přesné, Stejně tak cíle v německé obraně úplně nezničila těžká lodní děla ráže 381 a 356 mm z britského monitoru HMS Erebus americké bitevní lodě USS Nevada, která lodní dělostřeleckou přípravu spustily v 5 hodin 50 minut. To ani když s k nim přidaly ještě další těžké a lehké protiletadlové křižníky a torpedoborce, viz mapa.
Ani tahle záplava žhavé oceli nerozbila silné železobetonové stěny, které chránily německé pobřežní baterie. Přesto tahle palba paralyzovala německé dělostřelce, dle očitých svědků, že zastrašeni a ohlušeni hromovými explozemi granátů vybuchujícími na všech strnách, Němečtí dělostřelci se nedokázali vzpamatovat včas a dostatečně rychle, do doby kdy se ke břehu blížila plavidla 2 pěších praporů americké první vlny, z praporů 1/8 a 2/8 z 8. PBS z 4. pěší divize, nestačili se vzpamatovat dostatečně rychle, aby mohli účinně obsluhovat svá děla a zbraně. Navíc když zmlkla lodní děla Spojenců, ozvala se palba z palub raketových plavidel a plavidel blízké podpory, houfnice a na pozemní cíle otočená víceúčelová protiletadlová děla.
První americké jednotky z 8. PBS se dotkly pevné země v 6 hodin 30 minut, ale nebyla to plánovaná pláž "Tare Green" a "Uncle Red" , které byly z obou stran Exit 3 - Východ 3, ale americké 1/8. pěší prapor a 2/8. pěší prapor první vlny se vylodily na Victor Green a Victor Red, které se nacházely po obou stranách Exit 2 - Východ 2!
Co se stalo?
Jednoduchá odpověď zní, že se stala navigační chyba. Totiž asi v 5 hodin 55 minut, ve vzdálenosti 7 až 8 km od pobřeží, najel vedoucí výsadkový člun určený pro "Tare Green"(označený číslem 1261) na neobjevenou námořní minu, neobjeveného minového pole a potopil se.. Několik málo minut nato najel na minu další vedoucí tankový výsadkový člun určený, jako vedoucí pro "Uncle Red", který v té době plul ještě skoro ve stejné stopě, než se měly rozdělit a také se potopil. Protože se jednalo o vedoucí plavidla pro přesně dané pláže, bylo jejich úkolem držet správný směr svých malých flotil. V té rychlosti byl problém na světě!
Pak stačil jen silný proud, který byl způsoben pomalu začínajícím přílivem a další čluny se začaly odchylovat od stanovené plavební trasy a úderné oddíly se začaly odchylovat na jih, aby se pak vylodily 1,5 km jižně od plánovaného sektoru v již řečeném - Victor Green a Victor Red. Jednalo se o sektor, který bránil jen 1 německý prapor, navíc, dle záznamů byl pochybné kvality a tak prý kladl mnohem menší odpor než na jaký pak Američané narazili při útoku na sever.
