XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 10.

[michan]

XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 10.

Mapa plánu Operace MARKET GARDEN, kde je zakresleno i místo kde měla



být původně vysazena i britská 52. (Lowland) pěší divize, k tomu však vůbec nedošlo. Na mapě jsou i důležité Groesbeecké výšiny( Na mapu je nutné si klepnout a pak je vše vidět dobře).
Globální plán Operace MARKET GARDEN, vytvořený štábem a velením Montgomeryho britské 21. Skupiny armád dostal i štáb americké 101. vzdušně-výsadkové divize generála Taylora, aby jej detailně rozpracoval. Nejdůležitějšími úkoly důstojníků štábu " Křičících orlů" bylo - při rozpracovávání detailů - vybrat, co nejlepší, nejvhodnější zóny seskoku a přistání kluzáků, aby byly v co nejmenší vzdálenosti od cíle bojových skupin. My si vše ještě, až budeme detailně popisovat 101. vzdušně-výsadkovou divizi, blíže osvětlíme.
Je čas si říci složení americké 101. vzdušně-výsadkové divize, pod velením generálmajora Maxwella D. Taylora v září 1944:

Americká 101. vzdušně-výsadková divize se skládala z:

101. výsadková spojovací rota.
Velitelská rota.
501. parašutistický pluk.
502. parašutistický pluk.
506. parašutistický pluk.
327. pluk kluzákové pěchoty.

Divizní jednotky:
101. parašutistický údržbářsky prapor.
326. parašutistický ženijní prapor.
326. parašutistická zdravotnická rota.
81. parašutistický protiletadlový prapor a protitankový prapor.
321. kluzákový dělostřelecký prapor.
377. parašutistický dělostřelecký prapor.
907. kluzákový dělostřelecký prapor.
801. parašutistická zásobovací rota.
426. parašutistická týlová rota.
397. rota nákladních automobilů.
101. četa vojenské policie (MPI).
101. průzkumná četa.

Úkolem americké 101. vzdušně-výsadkové divize bylo zmocnit se koridoru 25 km dlouhého, na kterém byly 2 přechody přes kanály a 9 silničních a železničních mostů.

(Informace a citáty pro odstavce v Č 10. a poté i Č 11. a Č 12., byly použity z mých letitých poznámek a také - Darius Jedrzejewski, Zbigniew Lalak - Ocelová lavina, dále John Prager, C. W. Star Busmann - Bitva u Arnhemu a válka v Západní Evropě., Generálmajor R. E. Urquhart, CB DSO a Wilfred Greatorex - ARNHEM., Jaroslav Hrbek - ARNHEM 1944., Tim Saunders - NIJMEGEN - Operace Market Garden /americká 82. vzdušná výsadková divize /., Donald R. Burgett - CESTA DO ARNHEMU - Křičící orel v Holandsku.,Frank Steer - ARNHEM - Operace Market Garden - Přistávací plochy a Oosterbeek., A. Korthals Altes a N. K. C. A. in´t Veld - ZAPOMENUTÁ BITVA. /The Forgotten Battle/ a dalších použitých pramenů - Použité podklady - na konci článků).


Pro všechny tyto strategické cíle Operace MARKET GARDEN se muselo rozpracovat vysazení co nejblíže od pozemní fronty britského 30. as ( XXX. as). Jak bylo právě řečeno, vysazení většiny parašutistů divize muselo být provedeno co nejblíže od fronty pozemních jednotek a proto jich musela většina vyskakovat hned ten první den - "Den D" "Operace MARKET GARDEN" - 17. září 1944 - a udržet je vlastně měly jen po krátkou dobu, neboť měly přispěchat pozemní jednotky britského 30. as. Ostatní jednotky 101. vzdušně-výsadkové divize, jako byly ženijní jednotky, dělostřelecké jednotky a dopravní prostředky, měly pro obranu koridoru přiletět až druhý a třetí den - jako obrana proti německým protiútokům v budoucích dnech.
Když štáb divize "Křičících orlů" generála Taylora vyhodnocoval terén mezi Eindhovenem a Veghelem musel brát v úvahu, že je celý rozbrázděný vodními kanály, průplavy, příkopy a alejemi. Generál Taylor, spolu s plánovači, vybrali za místo přistání oblast přibližně ve středu přiděleného sektoru. Do tohoto prostoru měl hned první den seskočit 502. a 506. parašutistický pluk.
Úkolem parašutistů 502. parašutistického pluku bylo, dle plánu sestaveném štábem 101. vzdušně-výsadkové divize, obsadit most přes dolní Dommel v St. Oudenrode, což je asi 8 km jižně od Veghelu a pak další most u osady Best směrem k západu. Úkol, kterým byl pověřen 506. parašutistický pluk, byl dobýt a udržet přechod přes Vilemínin kanál u městečka Son a stejně tak dobýt a udržet 4 mosty přes horní Dommel v Eindhovenu. Třetí pluk "Křičících orlů" - 501. parašutistický pluk, rozdělen na dvě části měl seskočit na dvou místech - jižně a severně od Vexhelu - jen několik set metrů od 4 mostů přes řeku Aa a Vilémův kanál, mosty dobýt a zajistit u nich obranu. Pro parašutisty americké 101. vzdušně-výsadkové divize "Křičící orli" to byly velmi náročné úkoly, ale generál Taylor byl přesvědčen, že když bude jeho divize mít jen trochu štěstí, budou úkoly splněny (nenechme se mýlit časem - že velmi rychle měl přispěchat britský 30. as ( XXX. as) s tanky Gardové obrněné divize na čele. Až budeme podrobně rozebírat skutečný průběh útoku 101. vzdušně-výsadkové divize, uvidíme, co za okolnosti doprovázelo skutečné a praktické provádění bojových akcí).

Pro ilustraci je zde mapa trasy - Hlavní silnice do ARNHEMu, - po které měly projet jednotky britského 30. as (



XXX. as) na čele s tanky britské Gardové obrněné divize.

Nejen dobou, kdy k nim měl přispěchat britský 30. as (30. as měl projet nejprve přes koridor právě popsaný, který měla bránit 101. vzdušně-výsadková divize), se lišila složitost úkolu, který dostala americká 82. vzdušně-výsadková divize, která bývá v některých literaturách nazývána "All American" (Což znamenalo, že vojáci, kteří do ni přicházeli byli ze všech států USA) , pod velením generála Gavina.
I když byl úsek koridoru, který měla po vysazení bojem získat americká 82. vzdušně-výsadkovou divizí, jen 15 km dlouhý, měl být podstatně širší a musel mimo jiné znamenat obsazení Groesbeeckých výšin( viz úvodní mapa), které se rozkládají asi 3 km jihozápadně od města NIJMEGEN. Navíc musela obrana, kterou měla 82. vzdušně-výsadková zajišťovat, zákonitě znamenat, že k sobě přibere obranu, na východě se táhnoucího pruhu lesa Reichswaldu (což bylo už území lesů, které sahaly až do Třetí říše), odkud museli parašutisté očekávat německé protiútoky (a ty německé protiútoky, i když nejprve menších jednotek, začaly již koncem dne 18. září, když ty nejtěžší německé protiútoky, v průběhu Operace MARKET GARDEN, byl mezi 20. až 25. září a nekončily ani v prosinci 1944. Bude o tom řeč až budu popisovat boje americké 82. vzdušně-výsadkové divize).
Nejprve tedy složení americké 82. vzdušně-výsadkové divize,
které velel



brigádní generál James M. Gavin, který byl nazýván familiárně "Slim" ("Hubený", ale též "Lišácký Jim").

Americká 82. vzdušně-výsadkové divize - září 1944:

82. spojovací rota a 82. velitelská rota.

504. parašutistický pluk.
1. prapor 504. parašutistického pluku.
2. prapor 504. parašutistického pluku.
3. prapor 504. parašutistického pluku.

505. parašutistický pluk.
1. prapor 505. parašutistického pluku.
2. prapor 505. parašutistického pluku.
3. prapor 505. parašutistického pluku.

508. parašutistický pluk.
1. prapor 508. parašutistického pluku.
2. prapor 508. parašutistického pluku.
3. prapor 508. parašutistického pluku.

325. pluk kluzákové pěchoty.
1. prapor 325. pluku kluzákové pěchoty.
2. prapor 325. pluku kluzákové pěchoty.
3. prapor 325. pluku (dříve 401.) kluzákové pěchoty.

Divizní jednotky.
82. parašutistický údržbářský prapor.
307. parašutistický ženijní prapor.
307. parašutistická zdravotnická rota.
80. parašutistický protiletadlový prapor.
319. kluzákový dělostřelecký prapor.
320. kluzákový dělostřelecký prapor.
376. parašutistický dělostřelecký prapor.
456. kluzákový prapor polního dělostřelectva.
782. zásobovací rota.
407. ubytovací rota.
666. ubytovací rota nákladních vozidel.
82. četa vojenské policie (MPI).
82. průzkumná četa.

( Informace o složení americké 82. vzdušně-výsadkové divize pro Operaci MARKET GARDEN, pochází od - Tim Saunders - NIJMEGEN - 82. vzdušně-výsadková divize).

Mezi hlavní úkoly americké 82. vzdušně-výsadkové divize patřilo také obsadit 2 velké mosty - v Grave a NIJMEGENU a nejméně jeden ze čtyř menších železničních a silničních přechodů( nejraději však všechny 4) přes kanál - Mása - Waal. Když dostala divize všechny tyto úkoly, protestoval proti nim i náčelník štábu divize plukovník Robert H. Wienecke, když argumentoval, že k splnění tak širokého úkolu je třeba nejméně dvou divizí, nikoliv jedné. Jenomže odvolání nebylo - bylo řečeno, že - "veteráni 82. vzdušně-výsadkové divize si prostě musí poradit sami"!!!
Štábní důstojníci 82. měli při plánování vždy na paměti špatnou zkušenost ze Sicílie a Itálie, kde je piloti letadel při seskoku rozhodili nejen na ploše, ale i 50 km od cíle. Tehdy vznikl u "82." divizní vtip, cituji:

"Vždy používáme slepé piloty."

Citace pochází z knihy ARNHEM 1944 - autor Jaroslav Hrbek.

[michan]

XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 11.

Generál Gavin velitel 82. vzdušně-výsadkové divize měl zkušenosti z mnoha vysazení, (poslední bylo v "Den D" v Normandii, viz. Č 31, 32 a 33.,
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=5347
) a proto po obdržení úkolů trval na tom, že jeho parašutisté musí být vysazeni téměř přímo na cíle. Již bylo řečeno, že mu v jednom případě vyhověno bylo - most u Grave - a v druhém - u Nijmegenu - ne. Protože nebylo možno zajistit všechny úkoly najednou, musel stanovit priority.
Při plánování Gavin považoval za nejdůležitější odclonit německé jednotky, které mohly parašutistům útočit do pravého boku - z Třetí říše - tedy zajištění Groesbeeckých výšin - a tam hodlal vysadit co nejvíce jednotek. Největší část svých jednotek chtěl tedy, již při plánování, vysadit mezi Groesbeeckými výšinami a Reichswaldem. Při německé taktice protiútoků bylo jasné, že právě z těchto směrů budou přicházet největší problémy pro divizi a koridor, a proto zde měl seskočit jak 505., tak i 508. parašutistický pluk, spolu se štábem americké 82. vzdušně-výsadkové divize.

Na západní části Groesbeckých výšin, v trojúhelníku, který vytvářela řeka Mása a kanál spojující Másu a řeku Wall, tedy 1,5 kilometru od města Grave a 3 kilometry od mostů a kanálů měl seskočit ten zbývající pluk divize - 504. parašutistický pluk, když jedna jeho rota měla určenou zónu přistání - 800 m od devítiobloukového, 450 metrů dlouhého mostu přes Másu u Grave. Americký 504. parašutistický pluk měl pak okamžitě zaútočit z obou stran na most a zabránit jeho zničení. Most přes řeku Waal, který stojí uprostřed NIJMEGENU, městě se 100 000 obyvatel, byl v prioritách až na konci, alespoň tak se jevila při plánování Gavinovi a jeho štábu situace. Gavin a důstojníci přemýšleli tak, že bez zajištění nejzákladnějších cílů, které jsme si vyjmenovali( boční útoky), by obsazení mostu v NIJMEGENU bylo k ničemu. Jak si později řekneme, byla to jedna z velmi zásadních chyb, neboť právě tento most - v NIJMEGENU - byl jedním z nejdůležitějších pro postup britské 2. A( a Němci město NIJMEGEN a jeho obranu mostu stačili do 20. září 1944 hodně posílit právě od Arnhemu a přímo z Německa - z Třetí říše) .
Generálu Gavinovi se však při samotném plánování zdálo vše OK, se svým plánem byl spokojen, jen jej trochu zneklidňovala roztříštěnost sil. Měl za to, že bude složitější přeskupovat jednotlivé roty a čety, pokud bude potřebovat na některém místě více sil. Problém měl i s tím, že z důvodů nedostatku letadel bude mít většinu těžkých zbraní (dělostřelectvo) a většinu divize pohromadě až třetí den.

Vůbec nejnebezpečnější a také nejobtížnější úkol čekal



generálmajora Urquharta (CB DSO) a jeho britskou 1. vzdušně-výsadkovou divizi, spolu se



( foto generál Stanislaw Sosabowski) Sosabowského polskou 1. parašutistickou brigádou (v některých historických pramenech se o "Operaci MARKET GARDEN" také hovoří jako o - "Útoku Třiapůl divize" - kde ona půlka je myšlena polská 1. parašutistická brigáda), které měly zaútočit za Dolním Rýnem - u ARNHEMU a jeho okolí.
Útok v Arnhemu měl Hlavní cíl - dobýt a zajistit mohutný dálniční most přes Dolní Rýn přímo ve městě Arnhem. Dalšími postupnými cíli byl pontonový most a dvoukolejný železniční most, vzdálený od města 4 km po proudu Rýna.

Nejprve si však řekněme složení britské 1. vzdušně-výsadkové divize generálmajora R. E. Urquharta, DSO, v září 1944.

Britská 1. vzdušně-výsadková divize:

Velitelství 1. vzdušně-výsadkové divize.
Velitelství královských dělostřelců.
Velitelství královských ženistů.
Spojaři divize.
Velitelství RASC.
Zdravotnická služba.
Královský armádní zásobovací sbor.
Královští ženisté.
Sekce kaplanů královské armády.
Vojenská policie.

1. parašutistická brigáda - brigádní generál G. W. Lathbury, DSO, MBE.

1. parašutistický prapor (podplukovník D. Dobie, DSO).
2. parašutistický prapor (podplukovník J. D. Frost, DSO, MC).
3. parašutistický prapor (podplukovník J. A. C. Fitch).
Průzkumná letka (bez jedné čety) velitel major C. F. H. Gough, MC.
3. vzdušně-výsadková baterie královských dělostřelců.
1. vzdušně-výsadková protitanková baterie královských dělostřelců.
1. parašutistická letka královských ženistů.
16. parašutistická polní ambulance.
Speciální jednotky RASC.

4. parašutistická brigáda - brigádní generál J. W. Hackett, DSO, E, MC.

156. parašutistický prapor.
11. parašutistický prapor.
2. vzdušně-výsadková baterie královských dělostřelců.
2. vzdušně-výsadková protitanková baterie královských dělostřelců.
4. parašutistická letka královských ženistů.
133. parašutistická polní ambulance.
Speciální jednotky RASC.

1. vzdušně-výsadková brigáda - brigádní generál P. H. W. Hicks, DSO, MC.

1. prapor hraničního pluku.
7. prapor králových vlastních skotských hraničářů (KOSB).
2. prapor jižněstaffordshirského pluku ("South Staffords").
1. vzdušně-výsadková lehká baterie královských dělostřelců.
181. polní ambulance.
Speciální jednotky RASC.

Divizní jednotky.

1. vzdušně-výsadkový lehký dělostřelecký pluk.
Předsunutá pozorovací jednotka č. 1.
9. polní rota královských ženistů.
21. samostatná parašutistická rota.
250. lehká rota RASC.
93. rota RASC (speciální).
Polní zásobovací sklady (speciální).
Ženijní dílny (speciální).
89. polní bezpečnostní sekce.
Divizní policejní rota.
1. prapor pluku pilotů kluzáků.
2. prapor pluku pilotů kluzáků.

Doprovodná námořní složka.
(Doprovodná námořní složka se skládala z přibližně tisíce vozidel, které nesly výstroj a zásoby, které nebylo možno přepravovat letecky. Proto bylo naplánováno, že se tahle složka spojí s divizí až dojde k spojení 1. vzdušně-výsadkové divize s britskou 2. A v pozemním boji).

Divizní velitelství.
1. parašutistická brigáda.
4. parašutistická brigáda.
Vzdušně-výsadková brigáda.
Průzkumná letka.
RASC.
Lehký pluk.

1. Samostatná polská parašutistická brigáda - brigádní generál Stanislaw Sosabowski.

(Podkladem pro složení britské 1. vzdušně-výsadkové divize - září 1944 - bylo: Arnhem - generálmajor R. E. Urquhart, CB DSO a Wilfred Greatorex, jakož i historické prameny u Č 10).

Při plánování bojů u Arnhemu a v Arnhemu, který prováděl generál Urquhart a jeho štáb, se ukázalo největším problémem - výběr seskokových a přistávacích zón. Jak si u samotné britské 1. vzdušně-výsadkové divize řekneme i Urquhart a štáb viděli, že optimum by bylo seskočit na obou březích řeky Dolní Rýn - přímo u mostu.
Ale. Objevily se přirozené problémy, ale i subjektivní názory.
Severní břeh řeky Dolní Rýn měl Hlavní cíl divize - velký silniční most v Arnhemu - byl v hustě zastavěném centru města. Jižní břeh onoho Hlavního cíle divize byl bahnitý Polder (Polder - viz. odkaz v Č 1 až 3 - Wikipedie), který byl protkaný příkopy.

[michan]

XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 12.

I přes tento problém chtělo mnoho velitelů v britské 1. vzdušně-výsadkové divize provést výsadek na jižním břehu, třeba i do bažin a někteří by riskovali i seskok přímo do města v severní části města. Jenomže proti tomuto názoru, jak víme, protestovalo letectvo. Totiž posádky bombardovacích letadel, které musely prolétávat v oblasti Arnhemu, hlásily silnou PVO - silné, centrálně řízené, protiletadlové dělostřelectvo v oblasti ARNHEM a u letiště Deelen, které leží 10 km severněji. Na základě této zprávy se velitelé britského dopravního letectva postavili nekompromisně záporně proti zónám přímo ve městě a příliš blízko u města.
(Obavy RAF z německého flaku byly takové, že dokonce velitel britského pluku pilotů kluzáků /Glider - Pilot Regiment/ plukovník Chatterton - , který navrhl přistání 5ti až 6ti kluzáků těsně u mostu, aby bylo zajištěno naprosté překvapení, byl na poradě nazván - "Vrahem". Nezajištění seskoku přímo v prostoru mostu byla jedna z nejzákladnějších a nejhorších chyb, které, jak uvidíme, v "Operaci MARKET GARDEN" vznikly.
Informace byly čerpány z - Arnhem - generálmajor R. E. Urquhart, CB DSO a Wilfred Greatorex a ARNHEM 1944 - Jaroslav Hrbek a další historické podklady v Č 10)
Co to bylo za další zásadní argumenty, kterými piloti dopravních letadel přesvědčili plánovače štábu generála Urquharta a generála samotného, že zóny seskoku a přistání kluzáků musí být dál od mostu a i dál od města ARNHEM?
Piloti viděli zásadní problém v tom, že když by odpoutali kluzáky na jižním břehu, tak by jejich letadla vlétla přímo do palby německých protiletadlových baterií u letiště Deelen. Naopak, když by při nalétávání od severu odpojili kluzáky, okamžitě by jim hrozila srážka s letadly, která dopravovala americkou 82. vzdušně-výsadkovou divizi k NIJMEGENU. A tak musel Urquhart a jeho štábní důstojníci volit dilema dvou možností:

a) Naléhat na velitele RAF, aby si s tím poradili a dodrželi co nejbližší shoz a přistání.

b) Posunout zóny seskoku a zóny přistání kluzáků dále od města.

Při plánování zón musel mít stále na paměti, že když přenese přistání dál od města, zpozdí se útok na vybrané cíle, čímž bude ztracen moment překvapení a Němci dostanou čas k zorganizování obrany. Samozřejmě dalším dilematem bylo, že když přistane dál od cíle bude muset vždy nechat na přistávacích zónách, a také po cestě a na křižovatkách - dost jednotek, které budou zóny bránit dva dny, aby mohly přistávat ostatní sledy - v dalších dvou etapách. Z toho jasně plynulo, že bude použitelná jenom část divize pro skutečný boj. Provedl tedy ještě pokus, aby získal další letadla pro přepravu, jak parašutistů, tak kluzáků, když generálu Browningovi, veliteli "Operace MARKET GARDEN" (zároveň byl velitelem britského 1. vzdušně-výsadkového sboru), argumentoval, že jich mají Američané stejně příliš mnoho. Generál Browning mu však odpověděl, že útok se musí odvíjet od jihu, aby byl zajištěn plynulý postup obrněných jednotek Gardové obrněné divize směrem k severu!!! A tak Urquhartovi a jeho štábu nezbývalo nic jiného, než se smířit s počtem přidělených letadel. Zároveň museli rozhodnout, dle požadavku pilotů, že umístí seskokové a přistávací zóny na západ a severozápad od Arnhemu. Tedy do míst, kde byly louky a pastviny, což byly dostatečně pevné povrchy pro přistání. Zároveň však vznikl ten nejhorší problém "Operace MARKET GARDEN"!!! Totiž k Hlavnímu cíli operace - dálničnímu mostu v Arnhemu - to bylo náhle 9 až 13 km....!!!

(K problému žádosti Urquharta o dodatečná letadla ještě historici dodávají, že to byl složitější problém, než bylo jen napsáno. Britská část "Operace MARKET GARDEN", tedy značná část britské 1. vzdušně-výsadkové divize byla závislá na dopravě americkými letadly. Totiž RAF neměla dostatek vlastních dopravních letadel. Ta letadla, co RAF měla a dávala k dispozici, mohla přepravit maximálně polovinu britské 1. vzdušně-výsadkové divize. Informace pocházejí z - Generálmajor R. E. Urquhart, CB DSO a Wilfred Greatorex - ARNHEM a Jaroslav Hrbek - ARNHEM 1944.).

Štáb britské 1. vzdušně-výsadkové divize generála Urquharta měl plán operace MARKET - Vzdušná část operace - hotov dne 12. září 1944. Plán pro divizi určoval celkem 5 seskokových a přistávacích zón poblíž železniční trati z Arnhemu do Amsterdamu, nedaleko vesnice Wolfheze, což bylo přibližně 6 km od kraje města Arnhemu. Tři zóny seskoku a přistání byly severně od Wolfheze a dvě zóny byly jižně od vesnice. Všechny tyhle zóny byly vzdáleny oněch 9 až 13 km, jak již bylo řečeno, od silničního mostu v Arnhemu.
Plán předpokládal, že na těchto zónách v "Den D" - 17. září 1944 - přistanou dvě brigády divize:

A) 1. vzdušně-výsadková brigáda (Airlanding) brigádního generála P. H. W. Hickse (DSO, MC), která měla zůstat u seskokových a přistávacích zón a bránit je než přistanou všechny ostatní jednotky, ale i poté do skončení celé operace.

B) 1. parašutistická brigáda pod velením brigádního generála G. W. Lathbury (DSO, MBE), měla za úkol obsadit všechny mosty v Arnhemu a bránit je.

V dalším dni, tedy v "Den D" + 1, byl naplánován seskok 4. parašutistické brigády, které velel brigádní generál J. W. Hacket (DSO, E, MC), zatímco zbytek 1. vzdušně-výsadkové brigády měl přistát v kluzácích;
V "Den D" + 2 měla seskočit 1. polská parašutistická brigáda generála Sosabowského - na šesté seskokové zóně, ale na jižním břehu řeky..... Plán "Operace MARKET GARDEN" totiž předpokládal, že piloti stíhacích bombardérů do D + 2 vyřadí německé protiletadlové dělostřelectvo, nejlépe celou PVO a Poláci tak hladce přistanou a suchou nohou přejdou přes most od jihu na sever, kde zaujmou obranu.

K posílení Poláků byla ještě určena britská 52. (Lowland) pěší divize Lowland, kterou velení operace zamýšlelo dopravit do prostoru Arnhemu, až parašutisté dobudou některé letiště v okolí Arnhemu - nikdy však nasazena nebyla - viz mapa u Č 10.

S takto sestaveným plánem seznámil Urquhart jednotlivé velitele brigád. Všichni, až na generála Sosabowského, neměli výhrady. Generálu Sosabowkému, který se zásadně rozčílil již na začátku září, když se plánovala "Operace COMET", když generál Browning tehdy jako by vůbec - nepočítal s německou stranou - německou obranou (ono - "A co Němci, pane generále? A co Němci?" viz. Č 3 na konci
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=5741&f=137
- bude ještě blíže vysvětleno u divizních a brigádních bojů a u - Zpravodajské informace. ), se nyní nerozčiloval, i když nesouhlasil s tím, považme, že:

- dostane výzbroj, materiál a střelivo pro parašutistickou brigádu kluzáky na severní břeh řeky Dolní Rýn.
- kdežto polští parašutisté budou vyskakovat na jižním břehu řeky Dolní Rýn.

Měl však dotaz na Urquharta, co se stane, když v době seskoku jeho brigády nebude ještě silniční most dobyt? Od velitele divize se dozvěděl - "Očekává se, že ho Poláci dobudou"....
A proto dál, když přišly dotazy, již raději mlčel, neboť, jak líčí Jaroslav Hrbek - ARNHEM 1944, cituji:

"Všichni seděli nonšalantně se zkříženýma nohama a tvářili se znuděně. Chtěl jsem říci něco k tomuto nemožnému plánu, ale prostě jsem nemohl. Byl jsem už tak dost nepopulární a stejně by mě nikdo neposlouchal."

Když se později konala porada na velitelství generála Browninga, kde se ještě jednou probíralo celkové sladění plánů "Operace MARKET GARDEN", měli i někteří další generálové a důstojníci k plánu výhrady, které však již nevyjádřili slovně, ale jen mezi sebou. Tak například americký generál Gavin byl ohromen, když se dozvěděl, jak daleko od města Arnhem vybral Urquhart přistávací zóny a jen se vyjádřil mezi kolegy, že to snad nemyslel vážně. Dostalo se mu odpovědi, že asi myslí, ale že by to ostatní zkoušet nechtěli. Gavina tehdy překvapilo, že výhrady k zónám v Arnhemu neměl ani Browning, nic proto neřekl, neboť, jak říkají historici, američtí generálové stále věřili, že Britové vědí, co dělají a že mají větší zkušenosti s bojem, než Američané...!!!???

To co nebylo řečeno zde bude určitě řečeno příště, nebo přes příště - prosím vydržme...


Použité podklady:

Duce – Anatomie jedné kariéry – Luboš Taraba.
Adolf Hitler a jeho cesta k moci – Rainer Zitelmann.
Nacismus – Alessandra Minerbiová – editor: Flavio Florani.
Pakty Stalina s Hitlerem – výběr z dokumentů 1939 a 40 – Naše vojsko.
Přísně tajné 3/99, 4/99, 3/05 a 3/08.
HPM ročník XIV. – Ivo Pejčoch – Těžký křižník Canarias.
Září 1938 – Role a postoje spojenců ČSR – Miloslav John.
Dějiny světa, svazek IX – L. I. Zubka, A. M. Zubinský a G. N. Sevosťjanov.
Dějiny světa, svazek X. – V. V. Kurasov, A. M. Někrič.
Krev, slzy a pošetilost v nejtemnější hodině 2. světové války – Len Deighton.
Druhá světová válka – Úplná historie – Martin Gilbert.
Blitzkrieg od Hitlerova nástupu po pád Dunkergue - Len Deighton.
Druhá světová válka – John Keegan.
Polské tažení Hitler a Stalin rozbíjejí Polskou republiku – Janusz Piekalkiewicz.
Tanková válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Letecká válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Námořní válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Historie německé armády 1939 – 1945 – Philippe Masson.
Slovenská armáda 1939 – 1945 – Charles K. Kliment, Břetislav Nakládal.
Hitlerovi válečníci – Guido Knopp.
Německé obrněné jednotky – Horst Scheibert.
Hitlerovy elitní jednotky – Lucas Cooper.
Němečtí parašutisté ve II. světové válce – Volkmar Kühn.
Operace Jubilee, Dieppe 1942 – Norman Franks.
Narvik – Donald Macintyre.
Ocelová lavina – Darius Jedrzejewski, Zbigniew Lalak.
Bitva o Británii – Leonard Mosley a redakční kolektiv Time-Life Books.
Černí andělé, Historie zbraní SS – Rupert Butler.
Historie válek – David Brownstone a Irene Franck.
Neznámé špionážní operace KGB – Mitrochinův archiv – Christopher Andrew, Vasilij Mitrochin.
Den D, 1944, Hlasy z Normandie – Robin Neillands, Roderick de Normann.
Druhá světová válka den za dnem – Donald Sommerville.
Svět ve válce 1939 – 1945 – Dr. Duncan Anderson, Dr. Stephen Badsey, David Chandler, Dr. Paddy Griffith, Sean McKnight, Gary Sheffield.
Marcel Jullian – Bitva o Británii – červenec-září 1940
Alan Cooper – Cíl Drážďany.
Boje o Itálii 1943 až 1945 – Dominick Graham a Shelford Bidwell.
Hitlerovy horské jednotky – James Lucas.
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1176,
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1179
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1193
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1209
a v nich následné diskuze.
Miloš Hubáček – Bitva u Matapanu.
Miloš Hubáček - INVAZE.
Válka v Normandii. Ode Dne D k St. Lo,
německýma očima - Vince Milano a Bruce Conner.
Charles Kirkpatrick - Spory o druhou frontu.
Stephen Badsey - Příprava operace Overlord.
Detlef Vogel - Německá obrana.
Edward Marolda - Operace Neptune.
Steven J. Zaloga - Den D 1944 Pláž OMAHA.
Roger Cirillo, Stephen Badsey - Den D.
Charles Kirkpatrick - Soustřeďování sil.
Alfred Price - Vzdušné boje.
Nigel de Lee - Boje v Ńormandii.
Nigel de Lee - Průlom.
Bernard Nalty - Invaze do jižní Francie.
Roger Cirillo - Pronásledování k Sieně.
John Prager, C. W. Star Busmann - Bitva u Arnhemu a válka v Západní Evropě.
Generálmajor R. E. Urquhart, CB DSO a Wilfred Greatorex - ARNHEM.
Jaroslav Hrbek - ARNHEM 1944.
Tim Saunders - NIJMEGEN - Operace Market Garden (americká 82. vzdušná výsadková divize a gardová obrněná divize).
Donald R. Burgett - CESTA DO ARNHEMU - Křičící orel v Holandsku.
Frank Steer - ARNHEM - Operace Market Garden - Přistávací plochy a Oosterbeek.
A. Korthals Altes a N. K. C. A. in´t Veld - ZAPOMENUTÁ BITVA. ( The Forgotten Battle)
Jaroslav Hrbek – Tobruk 1941.
Janusz Ledwoch – Afrikakorps.
Paul Carell – Lišky Pouště.
Janusz Piekalkiewicz – Rommel – Tajná válka v Africe.
Dwight David Eisenhower – INVAZE DO EVROPY.
Harry C. Butcher – TŘI ROKY s EISENHOWEREM.
Jiří Brož – STŘEDOMOŘÍ V OHNI DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY.
D – DAY OPERACE OVERLORD, dle nakladatelství Salamander
Den D 1944 Pláž Omaha, - Steven J. Zaloga, Howard Gerrard.
Books Ltd, Londýn.
Další související historická literatura.
Mé dlouholeté poznámky a mapy.
Z webu http://www.Palba.cz je použito jako podklad a upoutávka:
V subkapitole – Armády 1918 – 1945 u Francie zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=143
a zde jednotlivé sekce:
a) Pozemní a cizinecká legie – (články od Kačermiroslav, Sa 58 a Bruno):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=160
b) Letectvo – ( články YAMATO, Kačermiroslav a Fatale):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=161
c) Námořnictvo – (ovládal Norad – Nelson):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=162
d) Opevnění a bunkry – (od Bruna a Lorda):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=48
Aby pak důležitou smlouvu o porážce Francie z 22. června 1940 dodal Kačermiroslav v sekci
e) Ostatní:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3463
V subkapitole – Armády 1918 – 1945 pak nalezneme - Británie viz zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=139
kde jsou pak jednotlivé sekce, a v nich potom musíš otevřít - Pozemní vojsko:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=154
tam teprve otevřeš Obrněná technika – (především YAMATO, TonyHazard a Easy_Company) zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=241
aby pak ještě následovaly odkazy od Sa 58:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3351
a Thór:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2936
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2892
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2821
Royal Navy (především Norad – Nelson a také trochu Mikhassel. Dralno):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=153
Letectvo:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=99
pak má své podsekce:
Stíhací letouny – (xradar, YAMATO, Tempík, Reisen):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=216
Bombardovací a bitevní letouny – (Haness, YAMATO):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=217
Ostatní letouny – (Kačermiroslav):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=218
Různé – (od Haness, Ikala, Lord a YAMATO):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=220
A starší neaktualizovaný článek od Fatale:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1180
O Německé obrněné technice je možné se na Palbě dozvědět na tomto odkaze v subkapitolách zde http://www.palba.cz/viewforum.php?f=138
Tanky a stíhače tanků:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=116
od Sa 58, YAMATO, TonyHazard.
Samohybná děla http://www.palba.cz/viewforum.php?f=117 také od Sa 58 a YAMATO.
Mnoho dalších věcí, jako jsou OA – Obrněné Automobily - na tomto odkaze http://www.palba.cz/viewforum.php?f=17 také od Sa 58.
Z letecké techniky jsou to především v subkapitole Luftwaffe
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=20
u Stíhacích letadel http://www.palba.cz/viewforum.php?f=112
monografie Hans S a YAMATO, stejně jako u Bombardovacích a bitevních http://www.palba.cz/viewforum.php?f=113
a u Ostatních http://www.palba.cz/viewforum.php?f=192
je to pak Tunac, Haness, Hans S a YAMATO.
Vybavení letounů http://www.palba.cz/viewforum.php?f=193je od Ikala, Eda a Sa 58.
O Itálii jsou pak jednotlivé subkapitoly zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=142


Případné doplnění a diskuzi prosím směřujte na tento odkaz:

http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=58&start=20