XIII. díl. Operace OVERLORD. Č 31.
Napsal: 6/8/2012, 06:10
XIII. díl. Operace OVERLORD. Č 31.
Zóny doskoku americké 101. a 82. vzdušně-výsadkové divize. Písmeny A, C a D jsou označena místa shozu 101. vzdušně výsadkové a pomyslný trojúhelník tvořený písmeny N, T, a O okolo řeky Merderet jsou místa shozu 82. vzdušně výsadkové.
nejsou tam ještě písmena E a W v okolí les Forges kam přistávaly posily v kluzácích.
6) Normandie, "Operace OVERLORD", "Den D".
První, úder v "Operaci OVERLORD" měl pro Němce přijít ze vzduchu. K základnímu úderu na německou obranu v Normandii měl velitel spojeneckého expedičního letectva, Hlavní maršál letectva Trafford Leigh-Mallory připravenou ohromnou leteckou armádu, ve které měl k disposici přibližně 11 500 letadel s bílými pruhy.
Ke spojenecké expediční letecké flotile náleželo:
- 1 470 těžkých Lancasterů http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=856
a Halifaxů http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=853
Velitelství britského bombardovacího letectva.
- 1 970 létajících pevností B 17 http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=626
a Liberátorů americké 8. letecké armády.
Těžké čtyřmotorové bombardéry měly ochromit německou pobřežní obranu, komunikace k ní a tím zamezit přísunu posil pro obránce.
Taktickou podporu pro invazní jednotky mělo zajistit:
- 930 amerických středních bombardérů typu Mitchell, Marauder a Boston.
Nadvládu Spojenců ve vzduchu, a to v oblasti La Manche, jakož i v oblasti vylodění a nad Normandii mělo zajistit:
- 1 530 britských stíhaček
- 2 300 amerických stíhaček
Spitfire, Typhon, Lighting, Mustang a Thunderbolt ( některé viz zde: http://www.palba.cz/viewforum.php?f=216
a zde http://www.palba.cz/viewforum.php?f=200 )
Stíhači měli krýt nejen přepravu vojsk přes kanál La Manche, jejich vylodění, ale měli ostřelováním nepřítele podporovat samotné vyloďovací operace spojeneckých divizí na normandském pobřeží.
Pro přepravu celkem 3 vzdušně-výsadkových divizí bylo připraveno:
- 460 britských dopravních letadel.
- 900 amerických dopravních letadel
- 300 kluzáků ( při výsadcích z kluzáků bylo použito 2 typů kluzáků - Horsa a Hamilcar. Typ Horsa glider
, kterých bylo 90% z celkově použitého počtu - unesl 3,1 tuny nákladu - mohl přepravit 29 plně vyzbrojených a vybavených vojáků, nebo Jeep s vlekem. Typ kluzáku Hamilkar - unesl 7,8 tuny zátěže - například 40 plně vystrojených a vyzbrojených vojáků, nebo 2 OT typu Bren i s nákladem, nebo polní dělo s traktorem.).
- 500 průzkumných letadel mělo hlídat vše na moři a nad Normandií, zejména přísun záloh a kolony posil.
- 1 000 dalších letadel Velitelství britského pobřežního letectva mělo zajistit, aby ani jedna německá ponorka nepronikla do blízkosti invazního spojeneckého loďstva.
( Jestli jsem správně počítal a já vím, že několikrát, tak je součet 11 360 - proto říkám na počátku přibližně 11 500, neboť si myslím, že do tohoto počtu patří i letadla pro přepravu štábů a tzv. - Ostatní, která při tak velké armádě klidně být mohla, - oněch 140 kusů letadel tedy mohly být - menší přepravní letadla a kurýrní.)
Šlo skutečně o impozantní síly, proti kterým, tehdy v červnu 1944, vyčerpaná Luftwaffe neměla skoro žádnou šanci( Letectvu Spojenců bude věnováno samostatné pojednání pod názvem - 7) Letectvo Spojenců nejen v OVERLORDU).
"Den D", 6. června 1944, začněme u americké 1. A generála O. Bradleyho.
Plán americké 1.A v "Operaci OVERLORD" v "Den D".
Pro generála Omara Bredleyho vyplynul rozkaz z plánu Operace OVERLORD pro "Den D". Onen rozkaz říkal, že se má, jemu podřízená americká 1. A, vylodit a rozvinout na dvou předmostích po obou stranách ústí řeky Carentan, mezi Saint-Martin-de-Varreville a Colleville-sur-Mer. Na západní straně ústí řeky Carentan, na pravém křídle americké 1.A se měl postupně vylodit americký 7. as ( VII. as) v oblasti UTAH, což už bylo vlastně na poloostrově Cotentin - zde viz mapa vylodění 7.as, její 4. pěší divize s jednotlivými vlnami a v nich i prapory z 8. PBS a 22. PBS .
Rozkaz dál ukládal americkému 7. as, až se mu vylodí jednotky, aby přetnul šiji poloostrova Cotentin a urychleně dobyl město Cherbourg, jehož přístav byl životně důležitým zásobovacím uzlem. Byl to přístav Cherbourg, který měl sehrávat důležitou roli v zajištění logistiky a shromažďování tolik potřebných sil a zajišťovat jejich trvalý a průběžný, nikdy nekončící přísun pro Spojence, a to nejen v celé Operaci OVERLORD, ale i později.
Východně od ústí řeky Carentan, na levém křídle americké 1. A, na pobřeží Calvados, se měl v oblasti OMAHA vylodit americký 5. as (V. as), který měl pokračovat po vylodění na jih, čímž měl krýt postup ( a pravé křídlo) vyloděné britské 2.A.
Zahajovat invazi na poloostrově Cotentin neznamenalo " žádnou procházku růžovým sadem". Totiž již samotné pláže, které se v plánu Operace OVERLORD nazývaly oblast UTAH, byly malé, s písečnými dunami, jejichž výška stoupala k pevnině a vše za nimi Němci zaplavili vodou. S pláží vlastně vycházely jen 4 Východy - cesty (Exit 1, Exit 2, Exit 3 a Exit 4 - Východ 1, Východ 2, Východ 3 a Východ 4. Právě kvůli těmto "Východům" - " Exit", z pláží, byla nasazena, jak si za chvíli řekneme, americká 101. vzdušně-výsadková divize a kvůli přetnutí poloostrova Cotentin a připravení pozic pro útok na Cherbourg i 82. vzdušně-výsadková divize).
Totiž kdyby byly Exit 1 až Exit 4 - Východy z pláží - zablokovány Němci - ocitly by se jednotky vyloděné na pláži UTAH v pasti.
Zde je mapa oblasti vylodění UTAH, na které je vidět místo vylodění a především jsou tam patrné Exit 1 až Exit 4 - Východ 1 až Východ 4, včetně pohybů jednotek 101. vzdušně výsadkové, jejíž jednotky dle plánu vylodění nejprve otevřely Exit 3 - Východ 3, a když zjistily, že došlo omylem (později popsaným) k vylodění u Exit 2 - Východ 2, jiné jednotky parašutistů obsadily urychleně Exit 2 a pak i 1 a velmi rychle, již brzy odpoledne i Exit 4.
Zatopená území v oblasti za plážemi UTAH pokrývala většinu terénu ve vnitrozemí do hloubky přibližně 3 km od pobřeží (viz mapa leteckého snímku na oblast vylodění UTAH. Jsou tam vidět Bocage a na horizontu zatopená území
). Terén se pak postupně zvedal do nadmořské výšky asi 50 m. Vyvýšený terén, který vévodil oblasti, kam musely být shozeny spojenecké výsadky, byl součástí území, pokrytého spletitým mřížovým polí, rozdělených živými ploty - Bocage. O Bocage si blíže řekneme u bojů, kde bude řečeno i jaké prostředky si Spojenci pro jejich překonávání vytvořili, nyní jen, že se jednalo o pole zpevněná velkými hliněnými valy a posázená stromy, jejichž zeleň se nad nimi klenula do výšky až 3,6 metru. Pohyb bojovníků v takovém prostředí byl možný jen po úzkých koridorech, což dělalo z každého Bocage malou pevnost, když obránce pokryl palbou protitankových a automatických zbraní cesty mezi Bocage.
Spojenecký průzkum ukazoval, že Němci měli v americkém sektoru silnou obrannou linii s připravenými zálohami v blízkosti kritických míst. Již jsme si řekli, že polní maršál Rommel měl v úmyslu, zastavit invazi Spojenců již na plážích.
Řekli jsme si, a mapy ukazují, že spojenecká rozvědka identifikovala na poloostrově Cotentin 2 německé divize z 84. as (součást německé 7. A) generála dělostřelectva Ericha Marckse. Z toho 2 pluky 709. pobřežní divize zaujímaly obranná postavení na 80 km východních pláží, na pobřeží Calvados. A 243. pěší divize držela město a přístav Cherbourg (pochopitelně, že v Cherbourgu byly ještě jednotky Kriegsmarine a Luftwaffe).
Samotnému útoku na pláže oblastí UTAH a OMAHA měl předcházet výsadek americké 101. a 82. vzdušně-výsadkové divize, jejichž úkoly jsme si již řekli. Nyní tedy něco blíže o prvním úderu Spojenců ze vzduchu - o výsadcích.
Americký výsadek 101. a 82. vzdušně-výsadkové divize v "Den D".
Jako první si řekneme něco všeobecného, abychom si pak popsali boje jednotlivých vzdušně-výsadkových divizí, a to jak 101., tak 82.
Ještě do února 1944 předpokládal plán vzdušných výsadků, v rámci "Operace OVERLORD", vysazení jen jedné, a to, americké 101. vzdušně-výsadkové divize (101. vzdušně-výsadkovou divizi, její jednotky v době vysazení v Normandii, viz zde v druhém příspěvku na Palbě:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=95
), která měla s podpůrnými prostředky obsadit všechny čtyři Východy z pláže UTAH( Exit 1 až Exit 4, viz mapy výše), pomoci urychlit přesuny amerického 7. as napříč poloostrovem Cotentin a potom se obrátit na sever Cherbourgu. Úkolů to bylo příliš mnoho.
Když dostali Spojenci přidělená další letadla a kluzáky, umožnilo to Američanům, aby vysadili ještě jednu výsadkovou divizi. Tak dostala americká 82. vzdušně-výsadková divize úkol, aby po svém vysazení západně od řeky Douve obsadila město St. Sauveur-le-Viconte a získala pod kontrolu silnice na pobřeží. Tím v plánu americká 82. vzdušně-výsadková převzala část úkolů 101. a dostala úkol přetnout Cotentin. Do popisovaného období spadla květnová Hitlerova intuice, která mu řekla, že v případě vylodění je ohrožen Cherbourg. Stejné myšlení prý měl v květnu i polní maršál Rommel, který v oblasti Cotentinského poloostrova přinutil velitele, aby zdokonalili svá obranná postavení, když na každém místě, vhodném pro spojenecké výsadky, zarazí sloupy 30 cm silné a 1metr 80 centimetrů vysoké, které byly nazvány - "Rommelův špargl" (Rommelspargel). Sloupy byly vztyčeny na většině polí, aby narušily doskokové plochy, nebo zablokovaly přistávací plochy pro kluzáky. Polní maršál chtěl takových sloupů 1 000 na jeden km čtvereční a chtěl je mít spojené dráty....
Na vrcholku každého sloupu měla být buď mina, nebo dělostřelecké granáty, které by byly instalovány tak, aby vybuchly při nárazu do drátů. A Hitler, jak víme, poslal do míst možných výsadků svou 91. divizi, divizi, která byla speciálně cvičena proti vzdušným výsadkům a rozmístěna uprostřed poloostrova Cotentin. A jako zálohu německé 7. A, která by ještě také zajišťovala týl pobřežní obrany, byl jižně od Carentanu dislokován 6. pluk výsadkářů a tankový prapor. Obě tato uskupení byla nebezpečím pro plánované americké výsadky.
Zóny doskoku americké 101. a 82. vzdušně-výsadkové divize. Písmeny A, C a D jsou označena místa shozu 101. vzdušně výsadkové a pomyslný trojúhelník tvořený písmeny N, T, a O okolo řeky Merderet jsou místa shozu 82. vzdušně výsadkové.
nejsou tam ještě písmena E a W v okolí les Forges kam přistávaly posily v kluzácích.
6) Normandie, "Operace OVERLORD", "Den D".
První, úder v "Operaci OVERLORD" měl pro Němce přijít ze vzduchu. K základnímu úderu na německou obranu v Normandii měl velitel spojeneckého expedičního letectva, Hlavní maršál letectva Trafford Leigh-Mallory připravenou ohromnou leteckou armádu, ve které měl k disposici přibližně 11 500 letadel s bílými pruhy.
Ke spojenecké expediční letecké flotile náleželo:
- 1 470 těžkých Lancasterů http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=856
a Halifaxů http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=853
Velitelství britského bombardovacího letectva.
- 1 970 létajících pevností B 17 http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=626
a Liberátorů americké 8. letecké armády.
Těžké čtyřmotorové bombardéry měly ochromit německou pobřežní obranu, komunikace k ní a tím zamezit přísunu posil pro obránce.
Taktickou podporu pro invazní jednotky mělo zajistit:
- 930 amerických středních bombardérů typu Mitchell, Marauder a Boston.
Nadvládu Spojenců ve vzduchu, a to v oblasti La Manche, jakož i v oblasti vylodění a nad Normandii mělo zajistit:
- 1 530 britských stíhaček
- 2 300 amerických stíhaček
Spitfire, Typhon, Lighting, Mustang a Thunderbolt ( některé viz zde: http://www.palba.cz/viewforum.php?f=216
a zde http://www.palba.cz/viewforum.php?f=200 )
Stíhači měli krýt nejen přepravu vojsk přes kanál La Manche, jejich vylodění, ale měli ostřelováním nepřítele podporovat samotné vyloďovací operace spojeneckých divizí na normandském pobřeží.
Pro přepravu celkem 3 vzdušně-výsadkových divizí bylo připraveno:
- 460 britských dopravních letadel.
- 900 amerických dopravních letadel
- 300 kluzáků ( při výsadcích z kluzáků bylo použito 2 typů kluzáků - Horsa a Hamilcar. Typ Horsa glider
, kterých bylo 90% z celkově použitého počtu - unesl 3,1 tuny nákladu - mohl přepravit 29 plně vyzbrojených a vybavených vojáků, nebo Jeep s vlekem. Typ kluzáku Hamilkar - unesl 7,8 tuny zátěže - například 40 plně vystrojených a vyzbrojených vojáků, nebo 2 OT typu Bren i s nákladem, nebo polní dělo s traktorem.).
- 500 průzkumných letadel mělo hlídat vše na moři a nad Normandií, zejména přísun záloh a kolony posil.
- 1 000 dalších letadel Velitelství britského pobřežního letectva mělo zajistit, aby ani jedna německá ponorka nepronikla do blízkosti invazního spojeneckého loďstva.
( Jestli jsem správně počítal a já vím, že několikrát, tak je součet 11 360 - proto říkám na počátku přibližně 11 500, neboť si myslím, že do tohoto počtu patří i letadla pro přepravu štábů a tzv. - Ostatní, která při tak velké armádě klidně být mohla, - oněch 140 kusů letadel tedy mohly být - menší přepravní letadla a kurýrní.)
Šlo skutečně o impozantní síly, proti kterým, tehdy v červnu 1944, vyčerpaná Luftwaffe neměla skoro žádnou šanci( Letectvu Spojenců bude věnováno samostatné pojednání pod názvem - 7) Letectvo Spojenců nejen v OVERLORDU).
"Den D", 6. června 1944, začněme u americké 1. A generála O. Bradleyho.
Plán americké 1.A v "Operaci OVERLORD" v "Den D".
Pro generála Omara Bredleyho vyplynul rozkaz z plánu Operace OVERLORD pro "Den D". Onen rozkaz říkal, že se má, jemu podřízená americká 1. A, vylodit a rozvinout na dvou předmostích po obou stranách ústí řeky Carentan, mezi Saint-Martin-de-Varreville a Colleville-sur-Mer. Na západní straně ústí řeky Carentan, na pravém křídle americké 1.A se měl postupně vylodit americký 7. as ( VII. as) v oblasti UTAH, což už bylo vlastně na poloostrově Cotentin - zde viz mapa vylodění 7.as, její 4. pěší divize s jednotlivými vlnami a v nich i prapory z 8. PBS a 22. PBS .
Rozkaz dál ukládal americkému 7. as, až se mu vylodí jednotky, aby přetnul šiji poloostrova Cotentin a urychleně dobyl město Cherbourg, jehož přístav byl životně důležitým zásobovacím uzlem. Byl to přístav Cherbourg, který měl sehrávat důležitou roli v zajištění logistiky a shromažďování tolik potřebných sil a zajišťovat jejich trvalý a průběžný, nikdy nekončící přísun pro Spojence, a to nejen v celé Operaci OVERLORD, ale i později.
Východně od ústí řeky Carentan, na levém křídle americké 1. A, na pobřeží Calvados, se měl v oblasti OMAHA vylodit americký 5. as (V. as), který měl pokračovat po vylodění na jih, čímž měl krýt postup ( a pravé křídlo) vyloděné britské 2.A.
Zahajovat invazi na poloostrově Cotentin neznamenalo " žádnou procházku růžovým sadem". Totiž již samotné pláže, které se v plánu Operace OVERLORD nazývaly oblast UTAH, byly malé, s písečnými dunami, jejichž výška stoupala k pevnině a vše za nimi Němci zaplavili vodou. S pláží vlastně vycházely jen 4 Východy - cesty (Exit 1, Exit 2, Exit 3 a Exit 4 - Východ 1, Východ 2, Východ 3 a Východ 4. Právě kvůli těmto "Východům" - " Exit", z pláží, byla nasazena, jak si za chvíli řekneme, americká 101. vzdušně-výsadková divize a kvůli přetnutí poloostrova Cotentin a připravení pozic pro útok na Cherbourg i 82. vzdušně-výsadková divize).
Totiž kdyby byly Exit 1 až Exit 4 - Východy z pláží - zablokovány Němci - ocitly by se jednotky vyloděné na pláži UTAH v pasti.
Zde je mapa oblasti vylodění UTAH, na které je vidět místo vylodění a především jsou tam patrné Exit 1 až Exit 4 - Východ 1 až Východ 4, včetně pohybů jednotek 101. vzdušně výsadkové, jejíž jednotky dle plánu vylodění nejprve otevřely Exit 3 - Východ 3, a když zjistily, že došlo omylem (později popsaným) k vylodění u Exit 2 - Východ 2, jiné jednotky parašutistů obsadily urychleně Exit 2 a pak i 1 a velmi rychle, již brzy odpoledne i Exit 4.
Zatopená území v oblasti za plážemi UTAH pokrývala většinu terénu ve vnitrozemí do hloubky přibližně 3 km od pobřeží (viz mapa leteckého snímku na oblast vylodění UTAH. Jsou tam vidět Bocage a na horizontu zatopená území
). Terén se pak postupně zvedal do nadmořské výšky asi 50 m. Vyvýšený terén, který vévodil oblasti, kam musely být shozeny spojenecké výsadky, byl součástí území, pokrytého spletitým mřížovým polí, rozdělených živými ploty - Bocage. O Bocage si blíže řekneme u bojů, kde bude řečeno i jaké prostředky si Spojenci pro jejich překonávání vytvořili, nyní jen, že se jednalo o pole zpevněná velkými hliněnými valy a posázená stromy, jejichž zeleň se nad nimi klenula do výšky až 3,6 metru. Pohyb bojovníků v takovém prostředí byl možný jen po úzkých koridorech, což dělalo z každého Bocage malou pevnost, když obránce pokryl palbou protitankových a automatických zbraní cesty mezi Bocage.
Spojenecký průzkum ukazoval, že Němci měli v americkém sektoru silnou obrannou linii s připravenými zálohami v blízkosti kritických míst. Již jsme si řekli, že polní maršál Rommel měl v úmyslu, zastavit invazi Spojenců již na plážích.
Řekli jsme si, a mapy ukazují, že spojenecká rozvědka identifikovala na poloostrově Cotentin 2 německé divize z 84. as (součást německé 7. A) generála dělostřelectva Ericha Marckse. Z toho 2 pluky 709. pobřežní divize zaujímaly obranná postavení na 80 km východních pláží, na pobřeží Calvados. A 243. pěší divize držela město a přístav Cherbourg (pochopitelně, že v Cherbourgu byly ještě jednotky Kriegsmarine a Luftwaffe).
Samotnému útoku na pláže oblastí UTAH a OMAHA měl předcházet výsadek americké 101. a 82. vzdušně-výsadkové divize, jejichž úkoly jsme si již řekli. Nyní tedy něco blíže o prvním úderu Spojenců ze vzduchu - o výsadcích.
Americký výsadek 101. a 82. vzdušně-výsadkové divize v "Den D".
Jako první si řekneme něco všeobecného, abychom si pak popsali boje jednotlivých vzdušně-výsadkových divizí, a to jak 101., tak 82.
Ještě do února 1944 předpokládal plán vzdušných výsadků, v rámci "Operace OVERLORD", vysazení jen jedné, a to, americké 101. vzdušně-výsadkové divize (101. vzdušně-výsadkovou divizi, její jednotky v době vysazení v Normandii, viz zde v druhém příspěvku na Palbě:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=95
), která měla s podpůrnými prostředky obsadit všechny čtyři Východy z pláže UTAH( Exit 1 až Exit 4, viz mapy výše), pomoci urychlit přesuny amerického 7. as napříč poloostrovem Cotentin a potom se obrátit na sever Cherbourgu. Úkolů to bylo příliš mnoho.
Když dostali Spojenci přidělená další letadla a kluzáky, umožnilo to Američanům, aby vysadili ještě jednu výsadkovou divizi. Tak dostala americká 82. vzdušně-výsadková divize úkol, aby po svém vysazení západně od řeky Douve obsadila město St. Sauveur-le-Viconte a získala pod kontrolu silnice na pobřeží. Tím v plánu americká 82. vzdušně-výsadková převzala část úkolů 101. a dostala úkol přetnout Cotentin. Do popisovaného období spadla květnová Hitlerova intuice, která mu řekla, že v případě vylodění je ohrožen Cherbourg. Stejné myšlení prý měl v květnu i polní maršál Rommel, který v oblasti Cotentinského poloostrova přinutil velitele, aby zdokonalili svá obranná postavení, když na každém místě, vhodném pro spojenecké výsadky, zarazí sloupy 30 cm silné a 1metr 80 centimetrů vysoké, které byly nazvány - "Rommelův špargl" (Rommelspargel). Sloupy byly vztyčeny na většině polí, aby narušily doskokové plochy, nebo zablokovaly přistávací plochy pro kluzáky. Polní maršál chtěl takových sloupů 1 000 na jeden km čtvereční a chtěl je mít spojené dráty....
Na vrcholku každého sloupu měla být buď mina, nebo dělostřelecké granáty, které by byly instalovány tak, aby vybuchly při nárazu do drátů. A Hitler, jak víme, poslal do míst možných výsadků svou 91. divizi, divizi, která byla speciálně cvičena proti vzdušným výsadkům a rozmístěna uprostřed poloostrova Cotentin. A jako zálohu německé 7. A, která by ještě také zajišťovala týl pobřežní obrany, byl jižně od Carentanu dislokován 6. pluk výsadkářů a tankový prapor. Obě tato uskupení byla nebezpečím pro plánované americké výsadky.
