XIII. díl. Operace OVERLORD. Č 97.
Napsal: 7/1/2013, 06:01
XIII. díl Operace OVERLORD. Č 97.
Mapa útoků britských a kanadských sborů z britské 2. A generála Dempseyho v rámci
Operace GOODWOOD, včetně většiny tankových a pěších divizí od 18. do 21. července 1944 v okolí Caen.
Britská Operace GOODWOOD.
Po skončení britské Operace CHARNWOOD, ve které se britské 2. A generála Dempseyho podařilo obsadit větší část Caen, ke dni 10. července 1944, se zdálo, zvláště tisku ( ale jak si za chvíli řekneme, nejen tisk, ale i z vojenských kruhů zaznívala kritika, mnohdy směřovaná k "Montymu" - generálu Montgomerymu - veliteli spojenecké 21. Skupiny armád), že se jednotky Spojenců ocitly v Normandii v krizi.
Kdo se podívá zpět do článků a přečte si Č 94. http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=5583&f=137
dozví se i o konci americké ofenzívy k 10. červenci, vidí, že u St. Lö uvázli k tomuto datu na několik dní i Američané. Na britském sektoru fronty pak ke stejnému datu německá vojska stále ještě kladla odpor v rozvalinách východní části Caen britské 2. A, čímž jim zahrazovaly cestu na "Falaiskou planinu".
Pro obtížnost a vojenskou specifičnost textu, jakož i z důvodů zachování vojenské terminologie, a také kvůli většímu zachování faktů, menší chybovosti v historické faktografii, jsem většinou od těchto míst psal text, ze svých poznámek a osnovy celého tažení v Normandii, text mnou sestavený - dále pak jsem psal text z informací z historického pojednání Den D - Roger Cirillo, Stephen Badsey, Nigel de Lee - Boje v Normandii, a místy pak použil informace pro text v článcích z historického pojednání - Miloš Hubáček - Invaze - což jsou podklady uvedené i u Č 99 na konci.
Všechen historický děj v článcích popisuji svými slovy. Pokud je uvedena citace, je vždy uvedeno odkud byla použita.
U některých historických dějů jsou informace použity z podkladů, které jsou uvedeny na konci posledního článku, zde u Č 99. - Použité podklady.
Obrázky a mapy jsou použity z volně uložených na zahraničních webech, umístěných zde na Palbě v - Album, nebo Fotoforum - odtud pak dle návodu vložených do mých článků.
Špatné počasí, výtečné německé maskování i jen částečně vybudované "Hitlerovy protiletadlové silnice" znamenaly, že do Normandie neustále proudily posily německé pěchoty, "urychleně" sem přisunované z jižní Francie. Dosud nebyl otevřen "Cherbourgský přístav", po hrozné bouři (18. až 22. června) fungoval jen MULBRRY B. Spojenecké letectvo mělo v Normandii ještě málo letišť a nepříznivé počasí zapříčiňovalo, že letecká podpora frontovým jednotkám byla, z Velké Británie, ještě nedostačující. Britská armáda totiž ještě stále neměla obsazeno okolí Caen - prostory, které by byly vhodné k vybudování dostatečného množství polních letišť.
A právě proto byl, od druhé dekády července, ale již částečně před ní, kritizován generál Montgomery, velitel spojenecké 21. Skupiny armád. ( pro lepší a celkové posouzení
popisovaného období vkládám mapu celé Normandie, na které jsou boje od 2. do 24. července 1944, aby bylo možno se podívat na období I. a II. dekády července 1944) Po úspěšném vylodění 6. června - Den D, které u všech vyvolalo euforii, se náhle nenaplňovalo očekávání - ono snadného vítězství. Vystupovali kritikové Montgomeryho ze SHAEF, kde zejména Air Chief Marshal Tedder, ale i další, kritizovali zpoždění spojeneckého průlomu, prý kvůli Montgomeryho přílišné opatrnosti. Mongomery byl pod silným politickým tlakem. Vážné výhrady, proti veliteli pozemních vojsk 21. Skupiny armád, se ozývaly i v britských vládních kruzích, kde zavládla obava z toho, že se invaze ocitla ve slepé uličce. Na druhé straně Atlantiku, na americkém ministerstvu války se také kritizovalo a říkalo - Proč operace probíhají tak pomalu? Netrpělivost projevoval i vlivný americký tisk, když terčem kritiky byl opět Montgomery. Tisk mu vyčítal, již dlouhodoběji, proč se nepodařilo obsadit Caen, když on sám tvrdil, že to bude velmi rychle. Pochopitelně americký tisk ukazoval leckde, - oproti britskému uváznutí u Caen - dobytí Cherbourgu a přetnutí Cotentinského poloostrova americkými jednotkami.
Tady je nutno říci, že pečlivé zkoumání právě řečených problémů (které v dané době nebylo tak úplně možné) pro historiky znamenalo, že si tehdy většina kritiků neuvědomovala, že Montgomery tím, že poutal německé td a většinu německých divizí u Caen, vlastně umožnil obsazení Cotentinského poloostrova a Cherbourgu. Tohle třeba například dobře věděl generál Eisenhower, jenomže na podporu Montyho nemohl tehdy vystoupit veřejně s touto argumentací, neboť by současně informoval Němce o strategii Spojenců.
Na druhé straně i on sám později řekl, spíše později napsal (ve svých memoárech), že si přál, aby operace probíhaly rychleji a s větším důrazem.
(Svědčí o tom i Eisenhowerův dopis Montgomerymu 7. července 1944, ve kterém vyjádřil obavu, že se normandské předmostí ocitá v nebezpečí izolace a zároveň na něho naléhal, aby již zahájil "generální útok". Protože postup nebyl tak rychlý, jak předpovídal Monty, měl Eisenhower obavy, že se jeho plány hroutí. Jedním z důvodů proč byl Eisenhower znepokojen, bylo to, že pokud budou boje probíhat a pokračovat tímhle tempem, při těchto ztrátách, nelze v žádném případě počítat s podstatnějším posilováním pěchoty na normandském předmostí. Totiž britských divizí už více k dispozici v měsíci srpnu nebude. Výcvik nových amerických pěších divizí sice pokračoval, ale ty budou k dispozici až v září. K dispozici budou v dané době převážně americké tankové divize, ale ty, jak víme, nepotřebovaly terén - Bocage a bažiny. Němci začínali shromažďovat dostatečné síly, takže hrozilo, že budou Spojenci zadržováni po celou zimu na předmostí. Když zároveň, kvůli špatnému počasí, bude omezena možnost leteckých operací, a hrozba dalšího vylodění, severně od Seiny, byla již také nepravděpodobná. Generál Montgomery, jak také později napsal, naopak, čerpal svůj optimismus právě ze skutečností, kterými se znepokojoval Eisenhower. Monty věděl, že momentální německá houževnatost jejich obrany - není měřítkem jejich schopností klást dlouhodobý odpor. Dobře věděl, ze všech průzkumů, že německé divize byly v průběhu bojů do 10. července 1944 postupně ničeny. Věděl, že právě soustřeďování německých tankových záloh proti britské 2. A poskytuje a poskytovalo velkou příležitost americké 1. A a že se přibližuje doba, kdy budou Spojenci schopni plně použít všechny tanky, které do této doby vylodily. A my dnes víme, že měl pravdu).
Na 10. července 1944 svolal velitel spojenecké 21. Skupiny armád, generál Montgomery poradu. Na této poradě byl potvrzen "Hlavní strategický záměr" - dál poutat většinu nepřátelských sil na východním křídle(britském) spojeneckého předmostí, aby mohli snadněji pokračovat bojové operace na západním(americkém) křídle.
Generál Bradley, velitel americké 1. A požádal prostřednictvím Montgomeryho generála Dempseye, velitele britské 2. A, aby Britové na své frontě nezahajovali ofenzivní, útočné akce, dokud nebudou doplněny americké muniční sklady( po hrozné bouři a zničení "Mulberry A" - 18. až 22. června, kdy se munice doplňovala jen letecky...) na potřebné množství a dokud bojovými manévry okolo St. Lö nezíská potřebný nástupní prostor( myšleno pro široce založenou americkou Operaci COBRA, kterou v té době plánoval). Vysvětloval, že musí nejprve obsadit St. Lö a zatlačit Němce k silnici, která spojuje St. Lö a Periérs, což si vyžádá přibližně 10 dní (St. Lö bylo obsazeno jak jsme si minule řekli - 18. července 1944). Generál Montgomery, velitel 21. Skupiny armád, s generálem Bradleym souhlasil, neboť chápal obtížnost terénu (Bocage, bažiny a takřka horský terén), ve kterém Američané útočili. Na druhé straně připomenul všem účastníkům porady, že se nesmí dlouho váhat. Na poradě bylo také řečeno, směrem ke generálu Dempseymu, veliteli britské 2. A, že současný příliv posil pro jeho armádu bude trvat již jen několik týdnů. Bylo proto na vážce jak dlouho budou Britové, britská 2. A, schopna zadržovat německé td. Totiž průzkum hlásil, že do německých pozic v Normandii, v minulých 10ti dnech dorazily 4 německé pěší divize a z toho 3 byly nasazeny na britském úseku. To znamenalo, že se uvolnily německé td, které se začínaly přesouvat na frontu americkou. Německý pohyb jednotek směrem na západ museli Spojenci za každou cenu zastavit rychlým úderem, který by umožnil britským tankovým jednotkám zaujmout postavení na strategicky důležitém Bourguebuském hřebenu - jižně od Caen - čímž by byla obnovena pro Němce hrozba mohutného průlomu směrem na Paříž.
Jediné možné řešení bylo, provést mohutný výpad do původního přistání britské 6. vzdušně-výsadkové divize, což bylo východně od řeky Orne. Jenomže tahle oblast východně od řeky Orne poskytovala jen málo místa pro soustředění takového množství jednotek a techniky, aby se odtud mohla rozvinout nějaká větší ofenzíva. Což mohlo znamenat, že by britská vojska byla zastavena dřív, než pěchota dosáhne 13 km vzdálený Bourguebuský hřeben. Proto oba britští generálové, jak Dempsey, tak Montgomery, navrhli skutečně neobvyklé řešení. Navrhli spojit 3 britské tankové divize pod tzv. 8. ts (VIII. sbor), kterému bude velet generálporučík O'Connor. Britský 8. ts měl po těžkém leteckém bombardování nebývalé intenzity vyrazit do útoku u řeky Orne. Tenhle útok ohromného množství (k dispozici bylo tehdy více než 700 tanků ve třech tankových divizích) tanků měla být demonstrace síly, která měla donutit Němce, aby proti Britům nasadili veškeré své tankové jednotky v době, kdy Američané budou útočit na západ od řeky Vire.
Bylo rozhodnuto, že tento útok - s krycím názvem "Operace GOODWOOD" - bude zahájen 18. července 1944 a že mu bude v noci z 15. na 16. července předcházet předstíraný útok z Odonského výběžku, který byl obsazen v průběhu britské "Operace EPSOM". Velká americká ofenzíva - "Operace COBRA" měla být spuštěna o něco déle - 20. července 1944.
Bylo 14. července 1944, když generál Montgomery požádal hlavního maršála letectva Teddera o co největší leteckou podporu pro obě operace a v zápise se zachovalo co dodal, cituji:
"Jestli tento plán bude mít úspěch, bude mít rozhodující význam, proto je nezbytné, aby letectvo udělalo vše, co je v jeho silách."
Montgomeryho požadavek vyvolal u Eisenhowera a štábu SHAEF dojem, že útoky Dempseyho a Bradleyho mají úplně stejný účel. Že skutečně Eisenhower takto uvažoval, dokumentuje i pozdější zpráva, kterou vypracoval pro "Spojený výbor náčelníků štábů", když napsal, cituji:
"Do 18. července, jak britská 2. A, tak americká 1. A, zaujaly postavení, ze kterých měly být zahájeny operace mající za cíl průlomy... Hlavní britsko-kanadský nápor měl být veden z Caen přes řeku Orne na jih a jihovýchod ve směru Seinské pánve a Paříže."
Mapa útoků britských a kanadských sborů z britské 2. A generála Dempseyho v rámci
Operace GOODWOOD, včetně většiny tankových a pěších divizí od 18. do 21. července 1944 v okolí Caen.
Britská Operace GOODWOOD.
Po skončení britské Operace CHARNWOOD, ve které se britské 2. A generála Dempseyho podařilo obsadit větší část Caen, ke dni 10. července 1944, se zdálo, zvláště tisku ( ale jak si za chvíli řekneme, nejen tisk, ale i z vojenských kruhů zaznívala kritika, mnohdy směřovaná k "Montymu" - generálu Montgomerymu - veliteli spojenecké 21. Skupiny armád), že se jednotky Spojenců ocitly v Normandii v krizi.
Kdo se podívá zpět do článků a přečte si Č 94. http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=5583&f=137
dozví se i o konci americké ofenzívy k 10. červenci, vidí, že u St. Lö uvázli k tomuto datu na několik dní i Američané. Na britském sektoru fronty pak ke stejnému datu německá vojska stále ještě kladla odpor v rozvalinách východní části Caen britské 2. A, čímž jim zahrazovaly cestu na "Falaiskou planinu".
Pro obtížnost a vojenskou specifičnost textu, jakož i z důvodů zachování vojenské terminologie, a také kvůli většímu zachování faktů, menší chybovosti v historické faktografii, jsem většinou od těchto míst psal text, ze svých poznámek a osnovy celého tažení v Normandii, text mnou sestavený - dále pak jsem psal text z informací z historického pojednání Den D - Roger Cirillo, Stephen Badsey, Nigel de Lee - Boje v Normandii, a místy pak použil informace pro text v článcích z historického pojednání - Miloš Hubáček - Invaze - což jsou podklady uvedené i u Č 99 na konci.
Všechen historický děj v článcích popisuji svými slovy. Pokud je uvedena citace, je vždy uvedeno odkud byla použita.
U některých historických dějů jsou informace použity z podkladů, které jsou uvedeny na konci posledního článku, zde u Č 99. - Použité podklady.
Obrázky a mapy jsou použity z volně uložených na zahraničních webech, umístěných zde na Palbě v - Album, nebo Fotoforum - odtud pak dle návodu vložených do mých článků.
Špatné počasí, výtečné německé maskování i jen částečně vybudované "Hitlerovy protiletadlové silnice" znamenaly, že do Normandie neustále proudily posily německé pěchoty, "urychleně" sem přisunované z jižní Francie. Dosud nebyl otevřen "Cherbourgský přístav", po hrozné bouři (18. až 22. června) fungoval jen MULBRRY B. Spojenecké letectvo mělo v Normandii ještě málo letišť a nepříznivé počasí zapříčiňovalo, že letecká podpora frontovým jednotkám byla, z Velké Británie, ještě nedostačující. Britská armáda totiž ještě stále neměla obsazeno okolí Caen - prostory, které by byly vhodné k vybudování dostatečného množství polních letišť.
A právě proto byl, od druhé dekády července, ale již částečně před ní, kritizován generál Montgomery, velitel spojenecké 21. Skupiny armád. ( pro lepší a celkové posouzení
popisovaného období vkládám mapu celé Normandie, na které jsou boje od 2. do 24. července 1944, aby bylo možno se podívat na období I. a II. dekády července 1944) Po úspěšném vylodění 6. června - Den D, které u všech vyvolalo euforii, se náhle nenaplňovalo očekávání - ono snadného vítězství. Vystupovali kritikové Montgomeryho ze SHAEF, kde zejména Air Chief Marshal Tedder, ale i další, kritizovali zpoždění spojeneckého průlomu, prý kvůli Montgomeryho přílišné opatrnosti. Mongomery byl pod silným politickým tlakem. Vážné výhrady, proti veliteli pozemních vojsk 21. Skupiny armád, se ozývaly i v britských vládních kruzích, kde zavládla obava z toho, že se invaze ocitla ve slepé uličce. Na druhé straně Atlantiku, na americkém ministerstvu války se také kritizovalo a říkalo - Proč operace probíhají tak pomalu? Netrpělivost projevoval i vlivný americký tisk, když terčem kritiky byl opět Montgomery. Tisk mu vyčítal, již dlouhodoběji, proč se nepodařilo obsadit Caen, když on sám tvrdil, že to bude velmi rychle. Pochopitelně americký tisk ukazoval leckde, - oproti britskému uváznutí u Caen - dobytí Cherbourgu a přetnutí Cotentinského poloostrova americkými jednotkami.
Tady je nutno říci, že pečlivé zkoumání právě řečených problémů (které v dané době nebylo tak úplně možné) pro historiky znamenalo, že si tehdy většina kritiků neuvědomovala, že Montgomery tím, že poutal německé td a většinu německých divizí u Caen, vlastně umožnil obsazení Cotentinského poloostrova a Cherbourgu. Tohle třeba například dobře věděl generál Eisenhower, jenomže na podporu Montyho nemohl tehdy vystoupit veřejně s touto argumentací, neboť by současně informoval Němce o strategii Spojenců.
Na druhé straně i on sám později řekl, spíše později napsal (ve svých memoárech), že si přál, aby operace probíhaly rychleji a s větším důrazem.
(Svědčí o tom i Eisenhowerův dopis Montgomerymu 7. července 1944, ve kterém vyjádřil obavu, že se normandské předmostí ocitá v nebezpečí izolace a zároveň na něho naléhal, aby již zahájil "generální útok". Protože postup nebyl tak rychlý, jak předpovídal Monty, měl Eisenhower obavy, že se jeho plány hroutí. Jedním z důvodů proč byl Eisenhower znepokojen, bylo to, že pokud budou boje probíhat a pokračovat tímhle tempem, při těchto ztrátách, nelze v žádném případě počítat s podstatnějším posilováním pěchoty na normandském předmostí. Totiž britských divizí už více k dispozici v měsíci srpnu nebude. Výcvik nových amerických pěších divizí sice pokračoval, ale ty budou k dispozici až v září. K dispozici budou v dané době převážně americké tankové divize, ale ty, jak víme, nepotřebovaly terén - Bocage a bažiny. Němci začínali shromažďovat dostatečné síly, takže hrozilo, že budou Spojenci zadržováni po celou zimu na předmostí. Když zároveň, kvůli špatnému počasí, bude omezena možnost leteckých operací, a hrozba dalšího vylodění, severně od Seiny, byla již také nepravděpodobná. Generál Montgomery, jak také později napsal, naopak, čerpal svůj optimismus právě ze skutečností, kterými se znepokojoval Eisenhower. Monty věděl, že momentální německá houževnatost jejich obrany - není měřítkem jejich schopností klást dlouhodobý odpor. Dobře věděl, ze všech průzkumů, že německé divize byly v průběhu bojů do 10. července 1944 postupně ničeny. Věděl, že právě soustřeďování německých tankových záloh proti britské 2. A poskytuje a poskytovalo velkou příležitost americké 1. A a že se přibližuje doba, kdy budou Spojenci schopni plně použít všechny tanky, které do této doby vylodily. A my dnes víme, že měl pravdu).
Na 10. července 1944 svolal velitel spojenecké 21. Skupiny armád, generál Montgomery poradu. Na této poradě byl potvrzen "Hlavní strategický záměr" - dál poutat většinu nepřátelských sil na východním křídle(britském) spojeneckého předmostí, aby mohli snadněji pokračovat bojové operace na západním(americkém) křídle.
Generál Bradley, velitel americké 1. A požádal prostřednictvím Montgomeryho generála Dempseye, velitele britské 2. A, aby Britové na své frontě nezahajovali ofenzivní, útočné akce, dokud nebudou doplněny americké muniční sklady( po hrozné bouři a zničení "Mulberry A" - 18. až 22. června, kdy se munice doplňovala jen letecky...) na potřebné množství a dokud bojovými manévry okolo St. Lö nezíská potřebný nástupní prostor( myšleno pro široce založenou americkou Operaci COBRA, kterou v té době plánoval). Vysvětloval, že musí nejprve obsadit St. Lö a zatlačit Němce k silnici, která spojuje St. Lö a Periérs, což si vyžádá přibližně 10 dní (St. Lö bylo obsazeno jak jsme si minule řekli - 18. července 1944). Generál Montgomery, velitel 21. Skupiny armád, s generálem Bradleym souhlasil, neboť chápal obtížnost terénu (Bocage, bažiny a takřka horský terén), ve kterém Američané útočili. Na druhé straně připomenul všem účastníkům porady, že se nesmí dlouho váhat. Na poradě bylo také řečeno, směrem ke generálu Dempseymu, veliteli britské 2. A, že současný příliv posil pro jeho armádu bude trvat již jen několik týdnů. Bylo proto na vážce jak dlouho budou Britové, britská 2. A, schopna zadržovat německé td. Totiž průzkum hlásil, že do německých pozic v Normandii, v minulých 10ti dnech dorazily 4 německé pěší divize a z toho 3 byly nasazeny na britském úseku. To znamenalo, že se uvolnily německé td, které se začínaly přesouvat na frontu americkou. Německý pohyb jednotek směrem na západ museli Spojenci za každou cenu zastavit rychlým úderem, který by umožnil britským tankovým jednotkám zaujmout postavení na strategicky důležitém Bourguebuském hřebenu - jižně od Caen - čímž by byla obnovena pro Němce hrozba mohutného průlomu směrem na Paříž.
Jediné možné řešení bylo, provést mohutný výpad do původního přistání britské 6. vzdušně-výsadkové divize, což bylo východně od řeky Orne. Jenomže tahle oblast východně od řeky Orne poskytovala jen málo místa pro soustředění takového množství jednotek a techniky, aby se odtud mohla rozvinout nějaká větší ofenzíva. Což mohlo znamenat, že by britská vojska byla zastavena dřív, než pěchota dosáhne 13 km vzdálený Bourguebuský hřeben. Proto oba britští generálové, jak Dempsey, tak Montgomery, navrhli skutečně neobvyklé řešení. Navrhli spojit 3 britské tankové divize pod tzv. 8. ts (VIII. sbor), kterému bude velet generálporučík O'Connor. Britský 8. ts měl po těžkém leteckém bombardování nebývalé intenzity vyrazit do útoku u řeky Orne. Tenhle útok ohromného množství (k dispozici bylo tehdy více než 700 tanků ve třech tankových divizích) tanků měla být demonstrace síly, která měla donutit Němce, aby proti Britům nasadili veškeré své tankové jednotky v době, kdy Američané budou útočit na západ od řeky Vire.
Bylo rozhodnuto, že tento útok - s krycím názvem "Operace GOODWOOD" - bude zahájen 18. července 1944 a že mu bude v noci z 15. na 16. července předcházet předstíraný útok z Odonského výběžku, který byl obsazen v průběhu britské "Operace EPSOM". Velká americká ofenzíva - "Operace COBRA" měla být spuštěna o něco déle - 20. července 1944.
Bylo 14. července 1944, když generál Montgomery požádal hlavního maršála letectva Teddera o co největší leteckou podporu pro obě operace a v zápise se zachovalo co dodal, cituji:
"Jestli tento plán bude mít úspěch, bude mít rozhodující význam, proto je nezbytné, aby letectvo udělalo vše, co je v jeho silách."
Montgomeryho požadavek vyvolal u Eisenhowera a štábu SHAEF dojem, že útoky Dempseyho a Bradleyho mají úplně stejný účel. Že skutečně Eisenhower takto uvažoval, dokumentuje i pozdější zpráva, kterou vypracoval pro "Spojený výbor náčelníků štábů", když napsal, cituji:
"Do 18. července, jak britská 2. A, tak americká 1. A, zaujaly postavení, ze kterých měly být zahájeny operace mající za cíl průlomy... Hlavní britsko-kanadský nápor měl být veden z Caen přes řeku Orne na jih a jihovýchod ve směru Seinské pánve a Paříže."
