XIII. díl. Operace OVERLORD. Č 106.
Napsal: 28/1/2013, 05:37
XIII. díl. Operace OVERLORD. Č 106.
Mapa Operace COBRA, která byla po odkladech ( původně měla americká útočná operace začínat ráno 20. července) -
kvůli tzv. "Neletovému počasí" - spuštěna až ráno 25. července 1944.
Operace COBRA, 25. až 31. červenec 1944.
Již na konci prvé dekády, přesněji, 10. července 1944, po nedotažených útocích, nedotažených do vítězného konce a s větším územním ziskem, začal americký velitel své 1. A generál Bradley plánovat větší, mohutnou, útočnou operaci s cílem prorazit v celém normandském předmostí
( viz zde v Č 94. http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=5583 , útočnou operaci, která dostala název Operace COBRA a Američané pro ni začali shromažďovat jednotky, munici a vojenský materiál ).
K 10. červenci však nebyla splněna ta základní podmínka, kterou bylo dobytí města St. Lö a jeho okolí, což byla místa, ze kterých měla být, dle plánu, americká Operace COBRA spuštěna.
Samotné město bylo americkou 1. A dobyto 18. července 1944 a okolí bylo zajištěno do 19. července 1944. V konci článku Č 95. , viz zde: http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=5583
, jsou řečena slova v tom smyslu, že teprve tehdy - po dobytí St. Lö a zajištění okolí byla připravena scéna pro spuštění Operace COBRA.
( Z důvodů vojenské specifičnosti textů, jakož i z důvodů zachování vojenské terminologie, místních popisů, a také kvůli většímu zachování faktů, menší chybovosti v historické faktografii, jsem většinou od těchto míst sestavoval a psal text, nejen ze svých poznámek a osnovy celého tažení v Normandii, ( Osnovu viz zde na tomto odkaze v Úvodu: http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=5236
) , ale k dalšímu popisu používám v psanému textu i informace z historických pojednání - Průlom - Nigel de Lee a také - Nigel de Lee - Boje v Normandii, - místy pak jsem použil informace pro text z článků z historického pojednání - Miloš Hubáček - Invaze - což jsou podklady uvedené i u Č 108. na konci.
Všechen historický děj v článcích popisuji svými slovy. Pokud je uvedena citace, je vždy uvedeno odkud byla použita.
U některých historických dějů jsou informace použity i z dalších podkladů, které jsou uvedeny na konci posledního článku, zde u Č 108. - Použité podklady.
Obrázky a mapy jsou použity z volně uložených na zahraničních webech, postupně umístěných zde na Palbě v - Album, nebo Fotoforum - odtud pak dle návodu vložených do mých článků.)
Celý plán Operace COBRA schválil generálu Bradleymu, velitel spojenecké 21. Skupiny armád generál Montgomery vlastně přesně v den, kdy bylo dobyto St. Lö, tedy jak již bylo řečeno 18. července 1944. ( Zde je mapa původního plánu amerického
útoku - Operace COBRA, - kterým měla začínat 20. července, svou ofenzívu americká 1. A).
Plán Operace COBRA, která měla začínat 20. července 1944 ráno, byla spuštěna, kvůli špatnému počasí ( aby byla zajištěna letecká podpora, neboť ve dnech 21. až 24.7. bylo tzv - " Neletecké počasí) až ráno 25. července 1944.
Jak již bylo mezi spojeneckými veliteli této úrovně zvykem, schválení plánu Operace COBRA, provedl generál Montgomery tak, že americkému veliteli 1. A generálu Bradleymu ponechal volnost jednání, nebo jak se do češtiny překládá - "nechal mu zcela volné ruce".
Plán Operace COBRA.
Zásadní roli v plánu Operace COBRA mělo sehrát počasí - jak jsem v historické literatuře zachytil - "Letové a Neletové počasí". V Operaci COBRA byla skutečně přikládána - "Letovému počasí" ( spíše se používá "Neletové počasí", já použiji v dalších svých textech - i termín - "Letové počasí") - klíčová úloha.
Není se co divit, vždyť plán útočné ofenzívy začínal mohutnými leteckými útoky 2 246 letadel Spojenců a to všech nutných druhů. Nejprve - v první útočné vlně - mělo útočit, přibližně 20 minut, celkem 350 stíhacích bombardérů na průzkumem zjištěné cíle jižně od silnice St. Lö - Péries.
Za nimi mělo přiletět - v druhé útočné vlně - celkem 1 500 těžkých čtyřmotorových bombardérů, každý spojenecký bombardér nesl 40 ks tříštivých bomb po 45 kg a měly bombardovat takřka jednu hodinu plochu o šířce 5,5 km a hloubce 2,4 km, viz mapy. Krátce poté se měly vrátit znovu spojenecké stíhací bombardéry, které měly na požádání poskytovat postupujícím pozemním jednotkám leteckou podporu na cíle, které si vybraly útočící jednotky. A pak měly znovu, přibližně 45 minut, útočit střední bombardéry na jižní stranu již zbombardované oblasti (míst dalšího postupu, aby tam Němci nemohli přisunout zálohy). Při plánování útoku vyslovil velitel americké 1. A generál Bradley obavu směrem k leteckým důstojníkům, aby spojenecké bombardéry neletěly spíše podél silnice St. Lö - Periers, od severu, ale aby bombardování prováděly napříč oblastí, neboť se obával, že bomby budou padat na jeho útočící jednotky...!!!
Po těžkém bombardování a jeho průběhu, po dělostřelecké přípravě, jejíž palebná clona měla postupovat do vnitrozemí, měl být zahájen pozemní útok. Podle plánu generála Bradleyho první útok uskutečňoval americký 7. (VII.) as svou 4., 9. a 30. pěší divizí, kterou mělo podporovat celkem 1 000 děl různých ráží, sborového a divizního dělostřelectva. Až by pěchota v útoku obsadila silnice, které vedou v oblasti St. Lö na jih a vyčistila příslušné koridory kolem silnic, měly být do útoku zasazeny americká 2. a 3. obrněná divize a 1. divize mechanizované pěchoty, které měly projet skrz americkou pěchotu a útočit na své, předem dané, cíle. Po proražení druhého a třetího pásma německé obrany se pak měla americká 3. obrněná divize stočit do Bretaně (tedy jihozápadním směrem z pohledu Američanů). Americká 2. obrněná divize měla postupovat dále na jihovýchod na Canisy (vždy je to z pohledu Američanů, zde na mapě od shora dolů vpravo, nebo středem, nebo vlevo, zde se jedná o jihovýchod, což je z pohledu Američanů směrem mírně doleva) a dál dokud to půjde, zatímco americká 1. mechanizovaná divize měla spěchat směrem k Coutances (jihozápadně, úplně vpravo celého útoku, z pohledu útoku Američanů), viz mapy.
Generál Bradley, velitel americké 1. A, a velitel celé "Operace COBRA" chtěl svou velkou ofenzívu spustit co nejrychleji, protože veškeré druhy průzkumů spojeneckým štábům hlásily, že k německé 7. A přicházejí, mimo posilových jednotek od jihu Francie, také posily od německé 15. A ( od Calais). Navíc, jak si za chvíli řekneme, generál Eberbach, velitel německé "Tankové skupiny Západ", plánoval, spolu s velením 7. A, přesun dvou německých td napříč oblastí z britské fronty do oblasti americké fronty - směrem na západ. Pokud by tak Němci vytvořili proti americké 1. A boční ohrožení, mohlo to znamenat, že by mohli překazit hlavní plány amerických útočných cílů.
Ještě si řekněme, že brzy ráno dne 24. července se počasí zdálo příznivé - vypadalo to na "Letecké počasí" - ale pak se rapidně zhoršilo. Byla to smůla, neboť jedna ze skupin těžkých bombardérů (létajících ještě z Velké Británie) již vzlétla a nebylo možno ji odvolat. Ještě nešťastnější bylo, že těžké bombardéry se nad Normandii přiblížily, k výchozí linii bombardování, přesně z těch míst, odkud je Bradley nechtěl - od severu - a navíc odhodily bomby příliš brzy.
Zabito bylo několik desítek amerických vojáků v předních jednotkách 7. as a také generál McNair, který byl nejstarším důstojníkem US Army. Zároveň tahle chyba znamenala, že byli zalarmováni němečtí důstojníci, kteří okamžitě nařídili Bojové skupině, vzniklé z 2. td SS, aby se přesunula podél fronty z postavení proti americkému 8. as, jihovýchodně směrem proti americkému 7. as.
Mapa Operace COBRA, která byla po odkladech ( původně měla americká útočná operace začínat ráno 20. července) -
kvůli tzv. "Neletovému počasí" - spuštěna až ráno 25. července 1944.
Operace COBRA, 25. až 31. červenec 1944.
Již na konci prvé dekády, přesněji, 10. července 1944, po nedotažených útocích, nedotažených do vítězného konce a s větším územním ziskem, začal americký velitel své 1. A generál Bradley plánovat větší, mohutnou, útočnou operaci s cílem prorazit v celém normandském předmostí
( viz zde v Č 94. http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=5583 , útočnou operaci, která dostala název Operace COBRA a Američané pro ni začali shromažďovat jednotky, munici a vojenský materiál ).
K 10. červenci však nebyla splněna ta základní podmínka, kterou bylo dobytí města St. Lö a jeho okolí, což byla místa, ze kterých měla být, dle plánu, americká Operace COBRA spuštěna.
Samotné město bylo americkou 1. A dobyto 18. července 1944 a okolí bylo zajištěno do 19. července 1944. V konci článku Č 95. , viz zde: http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=5583
, jsou řečena slova v tom smyslu, že teprve tehdy - po dobytí St. Lö a zajištění okolí byla připravena scéna pro spuštění Operace COBRA.
( Z důvodů vojenské specifičnosti textů, jakož i z důvodů zachování vojenské terminologie, místních popisů, a také kvůli většímu zachování faktů, menší chybovosti v historické faktografii, jsem většinou od těchto míst sestavoval a psal text, nejen ze svých poznámek a osnovy celého tažení v Normandii, ( Osnovu viz zde na tomto odkaze v Úvodu: http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=5236
) , ale k dalšímu popisu používám v psanému textu i informace z historických pojednání - Průlom - Nigel de Lee a také - Nigel de Lee - Boje v Normandii, - místy pak jsem použil informace pro text z článků z historického pojednání - Miloš Hubáček - Invaze - což jsou podklady uvedené i u Č 108. na konci.
Všechen historický děj v článcích popisuji svými slovy. Pokud je uvedena citace, je vždy uvedeno odkud byla použita.
U některých historických dějů jsou informace použity i z dalších podkladů, které jsou uvedeny na konci posledního článku, zde u Č 108. - Použité podklady.
Obrázky a mapy jsou použity z volně uložených na zahraničních webech, postupně umístěných zde na Palbě v - Album, nebo Fotoforum - odtud pak dle návodu vložených do mých článků.)
Celý plán Operace COBRA schválil generálu Bradleymu, velitel spojenecké 21. Skupiny armád generál Montgomery vlastně přesně v den, kdy bylo dobyto St. Lö, tedy jak již bylo řečeno 18. července 1944. ( Zde je mapa původního plánu amerického
útoku - Operace COBRA, - kterým měla začínat 20. července, svou ofenzívu americká 1. A).
Plán Operace COBRA, která měla začínat 20. července 1944 ráno, byla spuštěna, kvůli špatnému počasí ( aby byla zajištěna letecká podpora, neboť ve dnech 21. až 24.7. bylo tzv - " Neletecké počasí) až ráno 25. července 1944.
Jak již bylo mezi spojeneckými veliteli této úrovně zvykem, schválení plánu Operace COBRA, provedl generál Montgomery tak, že americkému veliteli 1. A generálu Bradleymu ponechal volnost jednání, nebo jak se do češtiny překládá - "nechal mu zcela volné ruce".
Plán Operace COBRA.
Zásadní roli v plánu Operace COBRA mělo sehrát počasí - jak jsem v historické literatuře zachytil - "Letové a Neletové počasí". V Operaci COBRA byla skutečně přikládána - "Letovému počasí" ( spíše se používá "Neletové počasí", já použiji v dalších svých textech - i termín - "Letové počasí") - klíčová úloha.
Není se co divit, vždyť plán útočné ofenzívy začínal mohutnými leteckými útoky 2 246 letadel Spojenců a to všech nutných druhů. Nejprve - v první útočné vlně - mělo útočit, přibližně 20 minut, celkem 350 stíhacích bombardérů na průzkumem zjištěné cíle jižně od silnice St. Lö - Péries.
Za nimi mělo přiletět - v druhé útočné vlně - celkem 1 500 těžkých čtyřmotorových bombardérů, každý spojenecký bombardér nesl 40 ks tříštivých bomb po 45 kg a měly bombardovat takřka jednu hodinu plochu o šířce 5,5 km a hloubce 2,4 km, viz mapy. Krátce poté se měly vrátit znovu spojenecké stíhací bombardéry, které měly na požádání poskytovat postupujícím pozemním jednotkám leteckou podporu na cíle, které si vybraly útočící jednotky. A pak měly znovu, přibližně 45 minut, útočit střední bombardéry na jižní stranu již zbombardované oblasti (míst dalšího postupu, aby tam Němci nemohli přisunout zálohy). Při plánování útoku vyslovil velitel americké 1. A generál Bradley obavu směrem k leteckým důstojníkům, aby spojenecké bombardéry neletěly spíše podél silnice St. Lö - Periers, od severu, ale aby bombardování prováděly napříč oblastí, neboť se obával, že bomby budou padat na jeho útočící jednotky...!!!
Po těžkém bombardování a jeho průběhu, po dělostřelecké přípravě, jejíž palebná clona měla postupovat do vnitrozemí, měl být zahájen pozemní útok. Podle plánu generála Bradleyho první útok uskutečňoval americký 7. (VII.) as svou 4., 9. a 30. pěší divizí, kterou mělo podporovat celkem 1 000 děl různých ráží, sborového a divizního dělostřelectva. Až by pěchota v útoku obsadila silnice, které vedou v oblasti St. Lö na jih a vyčistila příslušné koridory kolem silnic, měly být do útoku zasazeny americká 2. a 3. obrněná divize a 1. divize mechanizované pěchoty, které měly projet skrz americkou pěchotu a útočit na své, předem dané, cíle. Po proražení druhého a třetího pásma německé obrany se pak měla americká 3. obrněná divize stočit do Bretaně (tedy jihozápadním směrem z pohledu Američanů). Americká 2. obrněná divize měla postupovat dále na jihovýchod na Canisy (vždy je to z pohledu Američanů, zde na mapě od shora dolů vpravo, nebo středem, nebo vlevo, zde se jedná o jihovýchod, což je z pohledu Američanů směrem mírně doleva) a dál dokud to půjde, zatímco americká 1. mechanizovaná divize měla spěchat směrem k Coutances (jihozápadně, úplně vpravo celého útoku, z pohledu útoku Američanů), viz mapy.
Generál Bradley, velitel americké 1. A, a velitel celé "Operace COBRA" chtěl svou velkou ofenzívu spustit co nejrychleji, protože veškeré druhy průzkumů spojeneckým štábům hlásily, že k německé 7. A přicházejí, mimo posilových jednotek od jihu Francie, také posily od německé 15. A ( od Calais). Navíc, jak si za chvíli řekneme, generál Eberbach, velitel německé "Tankové skupiny Západ", plánoval, spolu s velením 7. A, přesun dvou německých td napříč oblastí z britské fronty do oblasti americké fronty - směrem na západ. Pokud by tak Němci vytvořili proti americké 1. A boční ohrožení, mohlo to znamenat, že by mohli překazit hlavní plány amerických útočných cílů.
Ještě si řekněme, že brzy ráno dne 24. července se počasí zdálo příznivé - vypadalo to na "Letecké počasí" - ale pak se rapidně zhoršilo. Byla to smůla, neboť jedna ze skupin těžkých bombardérů (létajících ještě z Velké Británie) již vzlétla a nebylo možno ji odvolat. Ještě nešťastnější bylo, že těžké bombardéry se nad Normandii přiblížily, k výchozí linii bombardování, přesně z těch míst, odkud je Bradley nechtěl - od severu - a navíc odhodily bomby příliš brzy.
Zabito bylo několik desítek amerických vojáků v předních jednotkách 7. as a také generál McNair, který byl nejstarším důstojníkem US Army. Zároveň tahle chyba znamenala, že byli zalarmováni němečtí důstojníci, kteří okamžitě nařídili Bojové skupině, vzniklé z 2. td SS, aby se přesunula podél fronty z postavení proti americkému 8. as, jihovýchodně směrem proti americkému 7. as.
