PALBA.CZ

XIV.díl.Operace MARKET GARDEN Č 7.

Mapa "Plánu Operace MARKET GARDEN", na které jsou vyznačena místa s okolím měst



Eindhoven, Nijmegen a Arnhem, místa vysazení jednotlivých vzdušně-výsadkových divizí.
3) Plánování Operace MARKET GARDEN a den 17. září 1944 u všech zúčastněných divizí.

Nejprve si řekněme, že název Operace MARKET GARDEN ( hodně volně přeloženo - "Letecký koberec") je vlastně složen ze dvou slov, kde MARKET je kódové jméno pro první polovinu bojové činnosti, tedy pro vzdušně - výsadkovou operaci, kterou měla provádět jednotky vyčleněné ze spojenecké 1. vzdušně-výsadkové armády (jejíž složení a vznik si krátce popíšeme). A slovo - GARDEN - bylo kódové označení druhé poloviny bojové operace, - pozemní útok po "koberci" - kterou měla provádět britská 2. A, generála Dempseye, na jejímž čele útočil britský 30. as (XXX. as), kterému velel generál Horrocks. ( Fotografie



generála Horrockse, velitele britského 30. as /XXX. as/).
O tom, proč "Operace MARKET GARDEN" vznikala, kdy vznikala, jsme hovořili v předchozích článcích, kde říkáme, že Montgomery na sebe strhl veškerou pozornost svým plánem útočit od severu v jednom hlavním úderu až do Berlína, když chtěl, aby byl Patton s jeho americkou 3. A pozastaven a veškeré zásobování, nebo nejméně většina, byla přesměrována k Montymu, k jeho britské 21. Skupině armád, z ní britské 2. A



generála Dempseye a některým sborům americké 1. A, které mu měly krýt pravé křídlo. Výsledkem plánu generála Montgomeryho mělo být ukončení války na Západě do Vánoc 1944 (viz. Úvod Č. 2, 3
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=5741
a všechna jednání v Č 139, 140 a 141 zde:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=5702
pod titulkem: Spor o strategii - Jak dál - Bilance Normandie.
). I kdyby měl Eisenhower výhrady proti Montgomeryho plánu, a on je skutečně měl, těžko mohl pominout, při schůzce 10. září v Bruselu na letišti, ten fakt, že od 8. září 1944 dopadaly německé rakety V 2 na Londýn. Německé rakety V 2 byly oproti letounovým střelám V 1 nebezpečnější v tom, že létaly nadzvukovou rychlostí a v tehdejší době proti nim nebyla žádná faktická vojenská obrana, než hluboký podzemní kryt. Argument Montgomeryho byl jasný - jeho 21. Skupina armád musela urychleně dobýt základny, ze kterých byly V 2 odpalovány. Podle britských zpravodajců byly odpalovány ze západního Holandska a proto byl spojenecký postup směrem do Holandska nejen vojenskou, ale zejména politickou nutností.
Tohle prostě Eisenhower přejít nemohl, vždyť sám v té době řešil 4 zásadní problémy, které musel sladit a některých se přímo dotkl Montgomery. Co musel řešit?:

1) Musel řešit tu skutečnost, že Velká Británie po 5ti letech války (od roku 1939) prakticky vyčerpala všechny své zdroje a realisticky vzato, pro ideální stav, potřebovala ukončit válku v Evropě do Vánoc 1944.

2) Skutečností bylo, že rakety V 2 odpalované od 8. září ze severozápadního Holandska, dopadaly na Londýn. Bylo nezbytně nutné vyhnat Němce z míst, na kterých stály jejich odpalovací rampy, a tak dostat Londýn z dostřelu V 2. Tenhle požadavek přímo Eisenhowerovi zadal sám premiér Jejich Veličenstev Winston Churchill.

3) Třetí a velice důležitý faktor byl ryze evropský a vznesl jej opět Winston Churchill, který si nepřál, podobně jako jeho kabinet, aby se Sověti usadili v srdci Evropy. I z těchto důvodů bylo důležité obsadit co největší území a jestli to jen trochu situace dovolí zajistit, aby byli Spojenci jako první v Berlíně.

4) Jako čtvrté dilema, čtvrtý faktor, musel Eisenhower brát v úvahu a řešit, že Rúrská oblast i v době těžkého bombardování dál zůstávala kovárnou Německa. V roce 1944, i díky Porúří ( a podzemním továrnám), vzrostla výroba tanků v Třetí říši na nějakých 20 000 tanků. Spojenečtí experti odhadovali, že rychlé obsazení Porúří by ukončilo válku do tří měsíců.

Víme, že Eisenhower musel sladit všechny čtyři uvedené faktory a je nyní jasné, že velkou část z nich Montgomeryho plán, předložený 10. září 1944, řešil. Souhlas s Mongomeryho plánem sice plně neuspokojoval oba velící generály - Montyho a Pattona (zvláště Pattona, který musel takřka zastavit postup. Výhrady však měly oba velitelé.) - ale skloubil alespoň z části ony čtyři faktory.
Když jednání dne 10. září postoupilo až za souhlas s plánem "Montyho", zajímalo Eisenhowera, jaké plány má generál se spojeneckou 1. vzdušně-výsadkovou armádou, kterou dostal k dispozici dne 23. srpna. Totiž i Spojený výbor náčelníků štábů ve Washingtonu, vedený náčelníkem generálního štábu americké armády generálem George C. Marshallem, ale i velitel amerického armádního letectva generálem Henry H. Arnoldem, naléhali na Eisenhowera, aby byla již konečně 1. vzdušně-výsadková armáda smysluplně použita.

Nyní je na místě, abychom si něco o 1. vzdušně-výsadkové armádě řekli:

Spojenecká 1. vzdušně - výsadková armáda.
V obou spojeneckých státech se již v 30. letech rozvíjel parašutismus, v každé zemi trochu jinak. Britové vstoupili do války dřív, a tak i použití prvních parašutistických jednotek bylo prakticky prováděno dříve. Na oba státy, jak Velkou Británii, tak USA, na jejich vzdušně -výsadkové síly, mělo samozřejmě vliv německé použití vzdušně výsadkových sil, zvláště pak německý útok v květnu 1940 na Eben Emael a mosty přes Albertův kanál, viz zde:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=196&t=3758
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=196&t=3773
a Holandsko, viz zde:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=196&t=3781
, dále pak především na Krétu - květen 1941, viz. Operace Merkur, zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=134
, když již i v Č 1 je o vlivu Operace Merkur na Američany i Brity hovořeno:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=5741

V polovině srpna 1944 byly v obou státech, jak ve Velké Británii, tak v USA, vzdušně -výsadkové jednotky spojenecké koalice dostatečně silné a tak je SHAEF mohla soustředit do vlastní - 1. vzdušně- výsadkové armády. Dostaly své vrchní velitelství, které navenek, jednotně hájilo zájmy boje z "třetího prostoru" a dbalo o pravidelné a dostatečné posilování nového druhu zbraňového systému, stále ještě nového odvětví ozbrojených sil.
V tendencích velitelů strategického bombardovacího letectva totiž bylo, že průběžně, hodně nevraživě, poukazovalo na to, že ono nové odvětví ozbrojených sil - vzdušně - výsadkové vojsko - odčerpává příliš mnoho prostředků do dopravního letectva, které pak sloužilo parašutistům.
Řekněme si zároveň, že spojenecká 1. vzdušně-výsadková armáda se stala jedinou strategickou zálohou generála Eisenhowera, a to i v době, o které víme, že v rámci "Operace FORTITUDE" (Utajení místa a času, kde budou Spojenci útočit, jestli v Normandii, nebo u Pas de Calais, či v Norsku, nebo v Řecku, když se spojeneckým zpravodajcům podařilo Němce skoro na 2 měsíce přesvědčit, že hlavní úder přijde u Pas de Calais). Němci věřili, že je ještě nějaká větší armáda ve Skotsku, která zaútočí v Hlavním úderu, pod vedením Pattona, do Pas de Calais.
O nasazení jednotlivých vzdušně-výsadkových divizí obou států v "Operaci OVERLORD" hovořím zde, když Američané v Normandii nasadili svou 82. vzdušně-výsadkovou divizi a 101. vzdušně-výsadkovou divizi, viz. Č 31,32,33 zde: http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=5347
a Britové svou 6. vzdušně-výsadkovou divizi, viz v Č. 47, 48 zde:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=5421
, v Č 49, 50, 51 viz zde: http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=5432
a v Č. 52 a 53 viz. zde: http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=5439

V bojích o Normandii měly být vzdušně-výsadkové jednotky nasazeny ještě mnohokrát( někde jsem narazil na číslo, které říká, že buď divize nebo části měly být nasazeny celkem 16x a vždy bylo z nějakých důvodů - počasí, rychlejší reakce pozemních sil, atd - odvoláno nasazení), ale protože pozemní jednotky jejich úkoly splnily dříve, nebo nevyhovovalo počasí - nedošlo k jejich nasazení.
Když však v Belgii, počátkem září, začali Spojenci ztrácet rychlost postupu, nabízela se příležitost, aby vzdušně-výsadková vojska ukázala co umí. Montgomery, jak jsme již řekli, dostal k dispozici, ve Velké Británii dislokovanou, 1. vzdušně-výsadkovou armádu dne 23. srpna 1944. Její první velkou bojovou operací měla být "Operace COMET, která byla připravena na 7. září 1944.
Původní plán vzdušně- výsadkové Operace COMET stanovil úkol 1. vzdušně- výsadkové armádě, aby zajistila přechody přes řeku Rýn západně od města Wesel, což je poblíž německo – nizozemských hranic. Protože spojenecký letecký průzkum v té době, na počátku září 1944, zjistil silnou koncentraci německé PVO - flaky protiletadlové obrany v oblasti - byli Spojenci nuceni posunout místo seskoku více na západ. Cílem se tak stal most v holandském Arnhemu, který tehdy ležel 120 km za frontou. Pro Operaci COMET, chtěl Montgomery použít jen britskou 1. vzdušně-výsadkovou divizi a polskou 1. parašutistickou brigádu generála Sosabowského.
Vzrůstající německý pozemní i protivzdušný odpor - PVO v oblasti - ale i špatné počasí, donutilo Spojence celou akci zrušit. Generál Montgomery se však tak lehce nevzdával a do 10. září, nechal COMET svým štábním důstojníkům (Pro plánování MARKET GARDEN bylo Montgomerym vyčleněno jen minimum štábních důstojníků, aby byla akce utajena i před Bradleym, který by zřejmě protestoval ) upravit a rozšířit, a pak jej představil Eisenhowerovi , jako novou celoplošnou bojovou operaci, již nikoliv Operace COMET, ale i jméno nechal změnit na - "Operace MARKET GARDEN".


Dál si nejprve řekněme - původní složení 1. vzdušně-výsadkové armády k počátku září 1944:

1. vzdušně-výsadková armáda - First Alliet Airborne Army,

které velel generálporučík Lewis H. Brereton, se skládala ze tří sborů:

americký 18. (XVIII.) vzdušně-výsadkový sbor - velitel generálporučík Matthew B. Ridgway,
a
11. (XI.) velitelství dopravy vojsk, kterému velel generálmajor Paul L. Williams
a
britský 1. vzdušně-výsadkový sbor, kterému velel generálporučík Frederick "Boy" Browning.

Americký 18. vzdušně-výsadkový sbor, generála Ridgwaye, se skládal ze 17. vzdušně-výsadkové divize (byla ještě na cestě z Ameriky do Velké Británie), 82. vzdušně-výsadkové divize a 101. vzdušně-výsadkové divize.

Do britského 1. vzdušně-výsadkového sboru generála Browninga patřila 1. vzdušně-výsadková divize, 6. vzdušně-výsadková divize a 52. pěší divize Lowland (dopravovaná letadly), skupina letecké dopravy vojsk Královského anglického letectva (RAF)
a polská 1. samostatná parašutistická brigáda, které velel brigádní generál Stanislav Sosabowski.

XIV.díl.Operace MARKET GARDEN Č 8.

Mnohem velkoryseji sestavený plán Operace MARKET GARDEN již nepočítal s nasazením jen 1,5 divize, ale počítal s nasazením 3,5 vzdušně-výsadkovými divizemi.
Američané měli nasadit svou 82. a 101. vzdušně-výsadkovou divizi, Britové svou 1. vzdušně-výsadkovou divizi a Sosabowski svou polskou 1. parašutistickou brigádu. Jmenované spojenecké divize a polská brigáda, měly po vysazení ze vzduchu, naprosto překvapivým útokem, obsadit mosty a zabezpečit je před německými protiútoky nepropustnou obranou, když v té samé době, měl k nim, po jedné silnici - přes tyto ze všech stran zabezpečené mosty - útočit britský 30. as (XXX.as).

Hlavním cílem "Operace MARKET GARDEN" pak bylo násilné dobití a obsazení velkého silničního mostu přes Dolní Rýn v Arnhemu( my si ukážeme, že důležitých mostů bylo 21, když nejméně 3 mosty byly přímo - životně důležité). V době kdy Montgomery "Operaci MARKET GARDEN" zadával svým několika málo štábním důstojníkům, zdůraznil, že Němci očekávají přímý útok k severovýchodu, ale on je svou operací překvapí vzdušným výsadkem severním směrem. Tenhle - severním směrem koncipovaný výsadek - otevře cestu pro tanky britské 2. A, které se pohrnou přes Spojenci obsazené mosty za řeku Rýn a pak dále do Německa. Tam teprve chtěl "Monty" obrátit své tanky doprava, obejít Siegfridovu linii a proniknout do Porúří ze severu.
Takhle ambiciózní plán vzbudil zájem i u Eisenhowera, kterému se zdál (potvrdil to i ve svých pamětech, viz. Použité podklady na konci článků) odvážný a brilantní. Měl, svým pojetím, sice zprvu zbrzdit postup Pattonovy 3. A do Sárska, ale smělost plánu znamenala, že Vrchní velitel vojsk v Evropě, začal na "Montyho" naléhat, aby "Operaci MARKET GARDEN" provedl co nejdříve. Jak víme, přestože měl "Ike" stále své výhrady na téma - Široká fronta - plán se mu přesto svou odvážností zamlouval.

Jak říkají některé historické prameny, byl Montgomeryho plán "operace MARKET GARDEN" odvážný, ale byl bohužel založen na mnoha předpokladech, které vůbec nemusely být splněny......!!! Tak třeba předpokládal, že německá obrana je vlastně jen taková "tenounká a křehká skořápka, či slupka", a že dobře soustředěný spojenecký útok, dobře a neustále živený posilami, německou obranu rozbije a spojenecké výsadky se rychle a včas spojí. Vůbec nezakalkuloval, nikde nepočítal s tím, že 82 000 německých vojáků 15. A generála Zangena, které mu budou útočit z leva od západu na jeho vzdušný koberec, který bude v ohrožení dokonce i po doplnění 30. as (my si ukážeme u jednotlivých vzdušně-výsadkových divizí, že několikrát - od 17. do 26. září 1944 byla Hlavní silnice, po které postupoval 30. as i všechny zásoby, po několik hlavních dní, na několik hodin - zcela přerušena). Montgomery v plánu snad vůbec s Němci nepočítal. Přitom Němce znal. Netušil čeho je německá obrana schopna, že příslušníci otřesených, rozdrcených, německých divizí z Francie a z pobřeží Severního moře - mnohdy "postarší pánové" z německých záloh a "mladí kluci" - vedeni zkušenými vojáky, poddůstojníky a důstojníky dokáží vytvořit účinnou obranu - založenou na protiútocích.

Když Eisenhower odletěl 10. září 1944 z Bruselu, ukázal polní maršál Montgomery konečně, a to na mapě, plán "Operace MARKET GARDEN" veliteli britského 1. vzdušně-výsadkového sboru, generálporučíku Fredericku "Boy" Browningovi. Generál Browning byl jedním z průkopníků britských parašutistických jednotek. Když si prohlédl na mapě celou složitost "Operace MARKET GARDEN", hned pochopil její záměr a ukázal na nejsevernější most přes Dolní Rýn( u Arnhemu) a polního maršála Montgomeryho se zeptal na něco, co je různým způsobem ve všech možných historických literaturách interpretováno různě.
My si řekněme, že se polního maršála zeptal, co by parašutista - jak asi dlouho bude trvat britským tankům, než se dostanou k tomu nejsevernějšímu mostu - do Arnhemu.
Polní maršál Montgomery prý vůbec nezaváhal a hned mu odpověděl, že 2 dny.
Browning znalý svého řemesla - parašutismu a jeho praktického nasazení - prý také nezaváhal a skloněn nad mapou řekl, že se parašutisté mohou udržet 4 dny.
Potom však Browning dodal, a to cituji:

"Myslím si, však pane, že možná zacházíme v případě s mostem příliš daleko."

A někde právě z této části věty - že možná zacházíme v případě s mostem příliš daleko - vzniklo ono - Příliš vzdálený most - což je vlastně i název, mnoha nám všem známého filmu, který se ze 65% zabývá bojem britského 2. parašutistického praporu podplukovníka Frosta, z 1. parašutistické brigády, britské 1. vzdušně-výsadkové divize, mostem u Arnhemu, ještě snad nějakých pár minut věnuje násilnému přechodu řeky Wall u Nijmegenu, kde zaútočil skutečně odvážným, hrdinským způsobem na pokraji sebevraždy, americký 3. prapor 504. parašutistického pluku, 82. vzdušně-výsadkové divize generála Gavina na britských skládacích člunech přes řeku Wall. Něco málo věnuje i začátku útoku britské Gardové obrněné divize z 30. as generála Horrockse.
V některých dalších historických knihách je - Příliš vzdálený most - předkládán jinak, než jsem uvedl. Například generálmajor R. E. Urquhart, CB DSO a Wilfred Greatorex v knize Arnhem celou popsanou scénu, popisují tak, že na ono "2 dny", než přijedou tanky je stejné, stejné je i udržíme se "4dny" a dodatek Browninga, cituji:

"Myslím ale, že ten most bude trochu daleko."

Tedy něco, jako předpověď?
My se s celým dějem zkusíme postupně seznámit z informací, které jsou stejně, nebo podobně, v historickém popisu událostí v mnoha historických knihách, z nichž některé uvádím na konci článků - Použité podklady.

Nejprve si tedy ještě řekněme, že když byl "Monty" přesvědčen, že jsou všechny priority na jeho straně, začal být opět tím starým perfekcionistou a obrátil se na Eisenhowera s dalšími a dalšími nároky na přísun zásob všeho druhu a jak již bylo vzpomínáno - měl požadavek na mnohem více dopravních prostředků - jinak - nebude-li mu vyhověno - nebude schopen zahájit Operaci MARKET GARDEN dřív jak 23. září 1944, nebo dokonce, že ji bude muset odložit až na 26. září 1944 ( k příliš vzdálenému mostu by tak přibylo - příliš pozdě - Němci by měli již pevnou obranu). Pro Montgomeryho se stala hlavní starostí ta pozemní část operace - GARDEN, pro kterou požadoval absolutní priority v zásobování. Eisenhower chtě, nechtě, musel souhlasit a poslal svého náčelníka štábu SHAEF, již nám známého generála Bedella Smithe, který britského polního maršála ujistil, že dostane nejen 1 000 tun denně, ale i dopravní prostředky od americké 3. A. Zároveň Smith ujistil Montgomeryho, že postup Pattona do Sárska bude pozastaven. V té samé době - hned 10. září 1944 večer - dostala zadání - plánování celé operace MARKET - i 1. vzdušně-výsadková armáda generála Breretona.

( Zde musím říci, že Plánování Operace MARKET GARDEN bylo prováděno na těchto stupních velení:

1) Ono původní plánování - v britské 21. Skupině armád.
2) V britské 2. A
3) V britském 30. as (XXX. as).
4) V 1. vzdušně- výsadkové armádě.
5) V 1. vzdušně-výsadkovém sboru.
6) A také detailně - dle úkolů a příslušné problematice - na jednotlivých vzdušně-výsadkových divizích. Na americké 82. vzdušně-výsadkové divizi, 101. vzdušně-výsadkové divizi i britské 1. vzdušně výsadkové divizi, kde byly plánovány i všechny záležitosti polské 1. parašutistické brigády.
Bez titulku budu postupně hovořit o problematice, která se na jednotlivých stupních velení plánovala. Mimo ad 1. měly všechny ostatní stupně neskutečně málo času na plánování tak závažné a ohromné vzdušně-výsadkové operace... 10. září se o operaci plánovací důstojníci dozvěděli a 17. září se letělo...)

Na velitelství 1. vzdušně-výsadkové armády měl provést plánování a přípravu štáb armády, který sídlil v Sunninghill Parku, poblíž známého dostihového závodiště v Ascotu 55 km od Londýna. Brereton ještě večer 10. září seznámil s plánem shromážděné vyšší generály, když na úvod všem zdůraznil, že úkolem této porady je přijmout okamžitá rozhodnutí, která nebude možné později měnit. Vlastně tím říkal, že od plánu k realizaci je jen málo dní, kdy bude spuštěna "mamutí" vzdušně-výsadková operace, jejíž hlavní zásady se nebudou prostě měnit!
Nastínil hlavní obrysy plánu "Operace MARKET GARDEN", které předtím dostal od Montgomeryho.
Jak vypadal hlavní nástin, s kterým byli velitelé vzdušně-výsadkových jednotek seznámeni?
Velitelům bylo řečeno a na mapě ukázáno, že musí bleskově obsadit mosty a udržet koridor pro pozemní jednotky. Plán říkal, že bude vysazeno 35 000 vojáků ze tří divizí a jedné samostatné polské brigády, a to v pásmu dlouhém od belgicko-nizozemských hranic k Arnhemu - koridor bude dlouhý 107 km (někde je uváděno 96 km, někde 97 km). Přímo před britskými tanky Gardové divize z 30. (XXX.) as bude vysazena americká 101. vzdušně-výsadková divize generálmajora Maxwella D. Taylora, která obsadí přechody přes kanály a řeky v úseku 25 km mezi Eindhowenem a Veghelem.
Na sever od ní dostali veteráni americké 82. vzdušně-výsadkové divize brigádního generála Jamese M. Gavina svěřenu oblast mezi Grave a městem Nijmegen v délce přibližně 15 km.
Měli obsadit přechody přes řeky Maasu a Waal, zejména obrovský mnoha obloukový most u Nijmegenu, dlouhý s přístupy 750 metrů.
Tím vůbec nejdůležitějším cílem "Operace MARKET GARDEN" bylo město ARNHEM a přechody přes řeku Dolní Rýn (jak se v těchto místech Rýnu říkalo) široký v těchto místech přibližně 150 metrů. V samotném ARNHEMU stál velký železobetonový, tříobloukový dálniční most, s betonovými rampami, který byl téměř 600 metrů dlouhý. Jeho obsazení bylo svěřeno britské 1. vzdušně-výsadkové divizi pod velením generálmajora Roberta E. Urquharta a jemu podřízené 1. polské parašutistické brigádě brigádního generála Stanislava Sosabowského.
ARNHEM a mosty v něm - to měla být alfa a omega celé "Operace MARKET GARDEN". Bez obsazení a udržení ARNHEMU a mostů v něm - bez udržení přechodu přes Rýn - byl celý Montgomeryho plán osvobození Nizozemí - obchvatu Siegfriedovy linie ze severu a vpádu do Porúří a na Berlín - na nic!
( Pro Č 7, 8 a také následující Č 9, byly použity informace z mých článků, staronových osobních poznámek a dále z:
Roger Cirillo - Pronásledování k Sieně.,John Prager, C. W. Star Busmann - Bitva u Arnhemu a válka v Západní Evropě.,Generálmajor R. E. Urquhart, CB DSO a Wilfred Greatorex - ARNHEM.,Jaroslav Hrbek - ARNHEM 1944.,Tim Saunders - NIJMEGEN - Operace Market Garden /americká 82. vzdušná výsadková divize a gardová obrněná divize/., Donald R. Burgett - CESTA DO ARNHEMU - Křičící orel v Holandsku.,Frank Steer - ARNHEM - Operace Market Garden - Přistávací plochy a Oosterbeek., A. Korthals Altes a N. K. C. A. in´t Veld - ZAPOMENUTÁ BITVA. - The Forgotten Battle, - a také další historické prameny, které jsou v - Použité podklady - na konci článků.)

XIV.díl.Operace MARKET GARDEN Č 9.

Když se přiblížil konec porady, sdělil Brereton shromážděným velitelům, že velitelem "Operace MARKET GARDEN" jmenoval svého zástupce - velitele britského 1. vzdušně-výsadkového sboru - generálporučíka Browninga. Všem to připadlo logické, neboť "Operace MARKET GARDEN" byla operací britské 21. Skupiny armád.
Brovningův nový 1. vzdušně-výsadkový sbor, použitý pro operaci MARKET - vzdušně-výsadkovou část "Operace MARKET GARDEN" - se měl skládat z:
- Britské 1. vzdušně-výsadkové divize - generála Urquharta + Sosabowského 1. polské parašutistické brigády.
- Americké 82. vzdušně-výsadkové divize generála Gavina.
- Americké 101. vzdušně-výsadkové divize generála Taylora.

Dnem "D" pro Operaci MARKET GARDEN byla stanovena neděle 17. září 1944.

Generál Lewis Brereton a jeho štáb 1. vzdušně-výsadkové armády musel hned od začátku na úrovni armády sladit v plánu 2 prvky:
V prvé řadě museli sladit požadavky pozemních jednotek, reprezentované velitelstvím výsadkového sboru pod generálporučíkem Browningem - Spolu s požadavky britských a americkými letců a to nebylo nic jednoduchého.

V dvou úplně rozdílných druzích vojsk dal generál Brereton přednost požadavkům vzdušných sil - Letectvu - britským a americkým pilotům, což se později hodnotilo velice záporně v celé Operaci MARKET GARDEN a my si to blíže napíšeme mnohem později - až na konci při - Bilancování.

Nyní jenom to nejpotřebnější - oč šlo?:

a) Bylo vyhověno pilotům, aby byl seskok proveden za denního světla, neboť piloti mají zatím nezkušené posádky a blížilo se období temných nocí bez měsíčního svitu. To znamenalo, že by se mohlo zase večer a v noci opakovat to, co se stalo v noci v Normandii při nočním seskoku - jednotky by byly zhoubně rozptýleny v široké oblasti.

b) Muselo se přistoupit také na tu skutečnost (bude ještě blíže osvětlena u samostatného plánování každé bojující divize - 101. vzdušně-výsadkové, 82. vzdušně-výsadkové i britské 1. vzdušně-výsadkové a Sosabowského polské 1. parašutistické brigády), že piloti letecké flotily nebudou schopni - najednou - v první vlně - dopravit celý výsadkový sbor a jeho zázemí nezbytně nutné pro boj, ale pouze necelou polovinu. Problém komplikoval nedostatečný počet letových osádek a pozemního personálu, což vedlo k tomu, že generálmajor Williams z 9. (IX.) Velitelství dopravy vojsk USAAF doporučil generálu Breretonovi, aby provedl vždy pouze jediný let s nákladem za den. To pro "Operaci MARKET GARDEN" znamenalo, že výsadkové divize nepřiletěly na důležité místo seskoku v - "Jediném zátahu" - "v jediném zaburácení hromu", ale seskoky a přistání byly rozloženy do třech dnů!!!

c) Snad největším handicapem, který plynul z předchozího bylo, že jednotky, které přistály v první vlně - v první dopravní operaci - nebyly celé použitelné pro bojové akce ( Na všechny zadané úkoly jich první den - v prvním přistání - bylo málo).
Ano, musely z nich být vyčleněny velice silné jednotky - většinou z praporu jedna rota, jen málokde jen dvě čety - aby vytvořily obranu seskokových a přistávacích zón pro transporty v příštích dnech( nejvíce to bylo patrné v samotném ARNHEMU - u generála Urquharta, jeho britské 1. vzdušně-výsadkové divize a Sosabowského polské 1. parašutistické brigády, ale i u generála Gavina, jeho americké 82. vzdušně-výsadkové, když bylo třeba dobýt silniční most v NIJMEGENU !!!


d) V celkové atmosféře euforie - konec války do Vánoc 1944 - varovali piloti a letci před velkými ztrátami, které mohla způsobit PVO míst přistání - které mohlo způsobit německé protiletadlové dělostřelectvo. I v tomto případě upozornění pilotů zvítězilo, neboť na jejich přání byly seskokové zóny všech zúčastněných jednotek umístěny mimo dostřel německého protiletadlového dělostřelectva. Tím je řečeno vše - seskokové zóny byly daleko od cílů jednotlivých vysazených skupin. Tady v těchto větách je řečeno vše, zvláště u generála Urquharta, u jeho britské 1. vzdušně-výsadkové divize. Všichni generálové, kteří se zúčastnili "Operace MARKET GARDEN" se shodli na tom, (včetně generála Urquharta při pozdější kritice svých kroků), že se generál Urquhart neměl vzdávat požadavku, aby byla jeho jednotka vysazena pomocí kluzáků přímo na Arnhemský most. Ale stejný problém dopustil i tak zkušený generál, jakým byl generál Gavin, velitel americké 82. vzdušně-výsadkové divize, kterému také piloti vysvětlili, že výsadek přímo u silničního mostu v NIJMEGENU, na jeho severní konec, je nebezpečný a byl 16. září 1944 vyškrtnut, když schváleno bylo jen přímé přistání na obou koncích slabě bráněného mostu v Grave....!!!

Opatrnické postupy při plánování vedly, jak si u jednotlivých divizí řekneme, k mnohem početnějším obětem, především leteckých posádek - po většinu dní "Operace MARKET GARDEN" - od 17. září až do 27. září.....!!!

Při leteckém plánování bylo domluveno, že ještě než přiletí letecké armády s parašutisty, provede spojenecké letectvo úder přibližně 1 400 ( nalezl jsem i 1 395) bombardovacími letouny a takřka 1 250 ( nalezl jsem i číslo přibližně 1 500) stíhacími - bombardovacími letouny na jižní Holandsko a na oblasti, kde budou divize výsadkové sboru přistávat. Celkem se celé vzdušně-výsadkové operace mělo zúčastnit přibližně 5 000 letadel na straně Spojenců. Jak uvidíme, pro první vlnu to znamenalo, že jednotky vysazovaných divizí měly v první fázi operace minimální ztráty. Hodnocení první fáze říkalo, že Mustangy P 51 a Thunderbolty P 47, které doprovázely pomalu letící kolony dopravních letadel, neměly takřka nic na práci. Sami si vybíraly cíle a opakovaně napadaly známé koncentrace německých jednotek v kasárnách a známé pozice protiletadlového dělostřelectva. Jejich údery prý byly to jediné, co tehdy rušilo poklidnou nedělní idylku!!!

Když byly znovu provedeny skutečné a praktické kontroly letadel v průběhu příprav na operaci, bylo zjištěno , že bude těch letadel na přepravu ještě méně než byl původní odhad( technické závady, nedostatek ND - náhradní díly).
Zjištěné nedostatky letadel pro plánovače znamenaly, že nemohli do první etapy, první fáze, výsadku, zařadit některá děla, džípy, či munici. Museli se proto - Hlídat priority při nákladu, - a bylo jasně stanoveno, že výsadky budou provedeny ve třech vlnách, v průběhu tří dnů.
Plánovači u 1. vzdušně-výsadkového sboru museli za dané situace probírat všechny faktory, které by mohly úspěšnost vzdušně-výsadkové operace narušit a nebylo jich málo. Muselo se najít řešení pro případ, kdyby Němci stačili přisunout posily rychleji, než předpokládal plán. Velitelé museli vědět, co je hlavní a co vedlejší úkol, kde bude možnost odebrat jednotku na posílení jiné. Plánovači museli zakalkulovat aktivitu německého protiletadlového dělostřelectva a jeho průběžného posilování. Zakalkulovat se muselo počasí, jakou činnost zvolit při mlze, či deštích, při náhlých bouřích, které jsou v tomto ročním období obvyklé a mohou hrozit katastrofou (stejně, jak si později u jednotlivých divizí řekneme, se vše nepodařilo a vzniklo mnoho kritických míst). Plánování zahrnovalo i přesně provedené výsadky u některých důležitých a vybraných mostů a jak pokračovat v případě, že je nepřítel zničí dřív, než budou obsazeny (jak uvidíme, i to se několikrát stalo). Musela být připravena náhradní řešení, aby mohly v případě vyhození mostů, pozemní síly použít jinou trasu. Úspěch celé "Operace MARKET GARDEN" přece závisel na zajištění mostů, zajištění koridoru a jeho udržení, aby mohly pozemní jednotky 30. as plynule postupovat. Udržení průchodného koridoru bylo tím nejzákladnějším, co měli parašutisté pro Horrocksovy obrněné jednotky zajistit. Zároveň rychlý příchod tanků a jednotek 30. as znamenal i život, nebo smrt pro samotné parašutisty po celém koridoru.
Při plánování se slova rychlost, odvaha, přesnost a překvapení měly přeměnit na faktory, které vzájemně ovlivňovaly život jak pozemních jednotek, tak parašutistů. Plánovači museli přesně synchronizovat pohyb všech jednotek po koridoru a sladit přísun všech potřeb pro všechny. Zároveň měli plánovači pohyb jednotek připravit tak, aby vnesli do německých jednotek dezorganizaci. Když byly základní rysy plánu provedeny u štábu velitele britského 1. vzdušně-výsadkového sboru - generálporučíka Browninga, byly předány do štábů jednotlivých vzdušně-výsadkových divizí.
Nejdůležitějším úkolem na jednotlivých divizích bylo, aby dobře vybrali vhodné zóny seskoku parašutistů a místa pro přistání kluzáků v co nejmenší vzdálenosti od cíle.

Samotné plánování Operace MARKET GARDEN bude popisováno ještě v mnoha dalších článcích a tak to co není popsáno zde, bude určitě historicky popsáno buď příště, nebo přes příště. Prosím všechny o trpělivost.



Požité podklady:

Duce – Anatomie jedné kariéry – Luboš Taraba.
Adolf Hitler a jeho cesta k moci – Rainer Zitelmann.
Nacismus – Alessandra Minerbiová – editor: Flavio Florani.
Pakty Stalina s Hitlerem – výběr z dokumentů 1939 a 40 – Naše vojsko.
Přísně tajné 3/99, 4/99, 3/05 a 3/08.
HPM ročník XIV. – Ivo Pejčoch – Těžký křižník Canarias.
Září 1938 – Role a postoje spojenců ČSR – Miloslav John.
Dějiny světa, svazek IX – L. I. Zubka, A. M. Zubinský a G. N. Sevosťjanov.
Dějiny světa, svazek X. – V. V. Kurasov, A. M. Někrič.
Krev, slzy a pošetilost v nejtemnější hodině 2. světové války – Len Deighton.
Druhá světová válka – Úplná historie – Martin Gilbert.
Blitzkrieg od Hitlerova nástupu po pád Dunkergue - Len Deighton.
Druhá světová válka – John Keegan.
Polské tažení Hitler a Stalin rozbíjejí Polskou republiku – Janusz Piekalkiewicz.
Tanková válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Letecká válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Námořní válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Historie německé armády 1939 – 1945 – Philippe Masson.
Slovenská armáda 1939 – 1945 – Charles K. Kliment, Břetislav Nakládal.
Hitlerovi válečníci – Guido Knopp.
Německé obrněné jednotky – Horst Scheibert.
Hitlerovy elitní jednotky – Lucas Cooper.
Němečtí parašutisté ve II. světové válce – Volkmar Kühn.
Operace Jubilee, Dieppe 1942 – Norman Franks.
Narvik – Donald Macintyre.
Ocelová lavina – Darius Jedrzejewski, Zbigniew Lalak.
Bitva o Británii – Leonard Mosley a redakční kolektiv Time-Life Books.
Černí andělé, Historie zbraní SS – Rupert Butler.
Historie válek – David Brownstone a Irene Franck.
Neznámé špionážní operace KGB – Mitrochinův archiv – Christopher Andrew, Vasilij Mitrochin.
Den D, 1944, Hlasy z Normandie – Robin Neillands, Roderick de Normann.
Druhá světová válka den za dnem – Donald Sommerville.
Svět ve válce 1939 – 1945 – Dr. Duncan Anderson, Dr. Stephen Badsey, David Chandler, Dr. Paddy Griffith, Sean McKnight, Gary Sheffield.
Marcel Jullian – Bitva o Británii – červenec-září 1940
Alan Cooper – Cíl Drážďany.
Boje o Itálii 1943 až 1945 – Dominick Graham a Shelford Bidwell.
Hitlerovy horské jednotky – James Lucas.
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1176,
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1179
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1193
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1209
a v nich následné diskuze.
Miloš Hubáček – Bitva u Matapanu.
Miloš Hubáček - INVAZE.
Válka v Normandii. Ode Dne D k St. Lo,
německýma očima - Vince Milano a Bruce Conner.
Charles Kirkpatrick - Spory o druhou frontu.
Stephen Badsey - Příprava operace Overlord.
Detlef Vogel - Německá obrana.
Edward Marolda - Operace Neptune.
Steven J. Zaloga - Den D 1944 Pláž OMAHA.
Roger Cirillo, Stephen Badsey - Den D.
Charles Kirkpatrick - Soustřeďování sil.
Alfred Price - Vzdušné boje.
Nigel de Lee - Boje v Ńormandii.
Nigel de Lee - Průlom.
Bernard Nalty - Invaze do jižní Francie.
Roger Cirillo - Pronásledování k Sieně.
John Prager, C. W. Star Busmann - Bitva u Arnhemu a válka v Západní Evropě.
Generálmajor R. E. Urquhart, CB DSO a Wilfred Greatorex - ARNHEM.
Jaroslav Hrbek - ARNHEM 1944.
Tim Saunders - NIJMEGEN - Operace Market Garden (americká 82. vzdušná výsadková divize a gardová obrněná divize).
Donald R. Burgett - CESTA DO ARNHEMU - Křičící orel v Holandsku.
Frank Steer - ARNHEM - Operace Market Garden - Přistávací plochy a Oosterbeek.
A. Korthals Altes a N. K. C. A. in´t Veld - ZAPOMENUTÁ BITVA. ( The Forgotten Battle)
Jaroslav Hrbek – Tobruk 1941.
Janusz Ledwoch – Afrikakorps.
Paul Carell – Lišky Pouště.
Janusz Piekalkiewicz – Rommel – Tajná válka v Africe.
Dwight David Eisenhower – INVAZE DO EVROPY.
Harry C. Butcher – TŘI ROKY s EISENHOWEREM.
Jiří Brož – STŘEDOMOŘÍ V OHNI DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY.
D – DAY OPERACE OVERLORD, dle nakladatelství Salamander
Den D 1944 Pláž Omaha, - Steven J. Zaloga, Howard Gerrard.
Books Ltd, Londýn.
Další související historická literatura.
Mé dlouholeté poznámky a mapy.
Z webu http://www.Palba.cz je použito jako podklad a upoutávka:
V subkapitole – Armády 1918 – 1945 u Francie zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=143
a zde jednotlivé sekce:
a) Pozemní a cizinecká legie – (články od Kačermiroslav, Sa 58 a Bruno):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=160
b) Letectvo – ( články YAMATO, Kačermiroslav a Fatale):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=161
c) Námořnictvo – (ovládal Norad – Nelson):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=162
d) Opevnění a bunkry – (od Bruna a Lorda):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=48
Aby pak důležitou smlouvu o porážce Francie z 22. června 1940 dodal Kačermiroslav v sekci
e) Ostatní:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3463
V subkapitole – Armády 1918 – 1945 pak nalezneme - Británie viz zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=139
kde jsou pak jednotlivé sekce, a v nich potom musíš otevřít - Pozemní vojsko:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=154
tam teprve otevřeš Obrněná technika – (především YAMATO, TonyHazard a Easy_Company) zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=241
aby pak ještě následovaly odkazy od Sa 58:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3351
a Thór:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2936
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2892
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2821
Royal Navy (především Norad – Nelson a také trochu Mikhassel. Dralno):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=153
Letectvo:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=99
pak má své podsekce:
Stíhací letouny – (xradar, YAMATO, Tempík, Reisen):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=216
Bombardovací a bitevní letouny – (Haness, YAMATO):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=217
Ostatní letouny – (Kačermiroslav):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=218
Různé – (od Haness, Ikala, Lord a YAMATO):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=220
A starší neaktualizovaný článek od Fatale:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1180
O Německé obrněné technice je možné se na Palbě dozvědět na tomto odkaze v subkapitolách zde http://www.palba.cz/viewforum.php?f=138
Tanky a stíhače tanků:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=116
od Sa 58, YAMATO, TonyHazard.
Samohybná děla http://www.palba.cz/viewforum.php?f=117 také od Sa 58 a YAMATO.
Mnoho dalších věcí, jako jsou OA – Obrněné Automobily - na tomto odkaze http://www.palba.cz/viewforum.php?f=17 také od Sa 58.
Z letecké techniky jsou to především v subkapitole Luftwaffe
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=20
u Stíhacích letadel http://www.palba.cz/viewforum.php?f=112
monografie Hans S a YAMATO, stejně jako u Bombardovacích a bitevních http://www.palba.cz/viewforum.php?f=113
a u Ostatních http://www.palba.cz/viewforum.php?f=192
je to pak Tunac, Haness, Hans S a YAMATO.
Vybavení letounů http://www.palba.cz/viewforum.php?f=193je od Ikala, Eda a Sa 58.
O Itálii jsou pak jednotlivé subkapitoly zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=142

Případně doplnění a diskuzi prosím směřujte na tento odkaz:

http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=58&start=20