XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 31.
Napsal: 5/8/2013, 05:56
XIV.díl. Operace MARKET GARDEN Č 31.
Mapa domů severní strany arnhemského dálničního mostu, když některé z nich, od večera do rána ze 17.

na 18. září 1944, obsazovali parašutisté Frostova uskupení, jako obranu severní strany mostu.
V této době, kdy sledujeme odpolední a večerní postup Frostova 2. parašutistického praporu z 1. parašutistické brigády generála Lathburyho k dálničnímu mostu v Arnhemu, reagovali odpoledne na spojenecký výsadek také "nějak" Němci. V předchozích článcích jsme si řekli, že německá 9. td SS "Hohenstaufen" nakládala svou techniku na železniční vagóny v kasárnách Hoenderlo, techniku, která jí z předchozích bojů zbyla a divize s ní měla odjet do Německa, kde měla být divize znovu vybavena lidmi i technikou. Technika 9. td SS měla odjíždět právě 17. září 1944.
A do toho náhle odpoledne vzdušný výsadek Spojenců.
Byl vyhlášen poplach!
Německá OT a obrněné OA se začaly okamžitě z vagónů vykládat zpět. Celá operace s vykládáním naložené techniky trvala více jak 3 hodiny. Teprve po třech hodinách mohl vyrazit oddíl 9. pancéřového průzkumného oddílu pod velením Hauptsturmführera (anglo-americký ekvivalent Captain, český ekvivalent kapitán) kapitána SS Gräbnera z kasáren v Hoenderlo. V bojové koloně kapitána SS Gräbnera bylo 40 vozidel z nichž bylo 30 polopásových OT a zbytek OA. Kolona měla, dle rozkazu, velitele 9. td SS Harzera prozkoumat celou oblast od Arnhemu až po Nijmegen. Do Arnhemu těchto 40 bojových vozidel dorazilo okolo 18 hodiny a rychle projely městem, přes dálniční most. Kapitán SS Gräbner pak odhlásil veliteli 9. td SS "Hohenstaufen" Harzerovi, že město Arnhem je opuštěné a že nikde parašutisty neobjevili. Průzkumné koloně Gräbnera trvalo necelou hodinu, než projela trasu městem a po dálničním mostě přes Dolní Rýn a ještě jednou asi kilometr za dálničním mostem směrem na Nijmegen (tedy na jih,) oznámil znovu Gräbner vysílačkou, že žádné parašutisty neviděl. Poté pokračovala kolona až do Nijmegenu, kde měla zajistit zřízení obrany předmostí před zdejšími mosty - silničním a železničním. Na místě v Nijmegenu zjistili, že zde již obranu předmostí zřídila německá Bojová skupina Henke, kterou tvořil 1. instrukční parašutistický štáb pod velením plukovníka Henkeho, který u sebe shromáždil další rozptýlené jednotlivce, příslušníky železniční stráže a několik jednotek protiletadlového dělostřelectva. Celkově měla Bojová skupina Henke přibližně 750 mužů. Kapitán SS Gräbner vyčlenil ze svého 9. pancéřového průzkumného oddílu divize "Hohenstaufen" několik polopásových OT - SdKfz 251/9 Ausf D s krátkými kanóny ráže 75 mm Stummel, viz zde od YAMATO:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=17&t=3497
a se zbytkem svého oddílu projížděl zpět do Elstu, což bylo přibližně v půli cesty mezi Nijmegenem a Arnhemem, odkud chtěl Gräbner se svým oddílem kontrolovat celou dálnici mezi oběma městy. Velmi důležitá pozice pro další vývoj událostí!
Ani ne za hodinu po průjezdu Gräbnerova průzkumného oddílu přes dálniční most v Arnhemu, dorazily ke konstrukci obrovského mostu přes řeku Rýn (

Na fotografii je levá strana tou stranou severní. Domy v severní části, jsou ony domy, které jsou nakresleny na horní mapě) první předsunuté jednotky britských parašutistů z "roty A". Bylo již šero, když britští parašutisté uviděli (aniž to tušili) "osudné" obrovské betonové nájezdové rampy, pod kterými vedla silnice podél řeky Rýn, již jen ty obrovské nájezdové rampy sami o sobě vypadaly hrozivě. Horní úroveň nájezdových ramp dosahovala výšky střech domů, které byly v okolí mostu. Později o nich pro historiky pronesl přeživší velitel jedné z čet "roty A" poručík Robin Vlasto tato slova, že byl, cituji:
"ohromen neuvěřitelnou výškou konstrukce a všiml si bunkrů na každém konci mostu, které i v atmosféře prázdnoty jež vládla, vypadaly hrozivě."
O příchodu "roty A" majora Digbyho Fathama-Wartera k dálničnímu mostu v Arnhemu napsal z historických pramenů Jaroslav Hrbek - Arnhem tato slova, a ostatní historické prameny, jako Generálmajor R. E. Urquhart, CB DSO a Wilfred Greatorex - ARNHEM. je potvrzují
(Informace pro odstavce v Č 31 a poté i 32 a 33 byly použity z mých letitých zápisů a poznámek a také z historické literatury jako je: Darius Jedrzejewski, Zbigniew Lalak - Ocelová lavina, dále John Prager, C. W. Star Busmann - Bitva u Arnhemu a válka v Západní Evropě., Generálmajor R. E. Urquhart, CB DSO a Wilfred Greatorex - ARNHEM., Jaroslav Hrbek - ARNHEM 1944., Tim Saunders - NIJMEGEN - Operace Market Garden /americká 82. vzdušná výsadková divize a gardová obrněná divize/., Donald R. Burgett - CESTA DO ARNHEMU - Křičící orel v Holandsku.,Frank Steer - ARNHEM - Operace Market Garden - Přistávací plochy a Oosterbeek., A. Korthals Altes a N. K. C. A. in´t Veld - ZAPOMENUTÁ BITVA. /The Forgotten Battle/ a dalších použitých pramenů - Použité podklady - na konci článků.).
, cituji:
"Vojáci 'roty A' zaujímali potichu pozice pod mohutnými opěrami, kryli se jak mohli a snažili se nerušit dopravu, jejíž hluk k nim seshora z mostu doléhal. Mezi 20 hodin 30 minut a 21. hodinou dorazili k mostu postupně muži 'roty A' a Frostovy velitelské roty spolu s několika dalšími skupinami britských parašutistů. Kapitán Mackay se se svou skupinou ženistů přibližoval k mostu spletí arnhemských uliček, až se dostal na malé náměstí vedoucí k nájezdové rampě. Ticho při průchodu ulicemi bylo tíživé a všude kolem nich jakoby byl lehký pohyb. Muži začali cítit napětí a chtěli se dostat k mostu co nejdříve.
Tma byla náhle přerušena německou palbou z vedlejší ulice a jeden přívěs (za džípem) se střelivem explodoval. Jelikož Mackayovi ženisté byli osvětleni, dostali rozkaz, aby rychle přešli přes náměstí. Náměstí přeběhli za pár minut a beze ztrát se dostali k mostu.
Mezi několika domy v těsném sousedství mostu na východní straně si Mackay vybral budovu školy a se svými ženisty do ní vklouzl."
Popsané budovy i další budovy, viz. mapa s názvem v záhlaví článku: Nejbližší budovy okolo dálničního mostu v Arnhemu. Frostova obrana.
Další oddíly "roty A" začaly po družstvech a četách "zabírat" pro obranu další okolní domy (

viz zde mapu zabraných domů, přebudovaných postupně na obranu - Pozice Frostova 2. praporu od 17. září do 21. září) Arnhemského mostu a to i proti vůli některých Holanďanů. Takže si museli vyslechnout i taková slova jako - "Snad nechcete opevnit tento dům?" Tuhle otázku dal jeden z majitelů domku u mostu veliteli skupiny parašutistů, kterému nezbylo nic jiného, než mu odpovědět: "Obávám se, že ano!"
Jak jsem již naznačil, a vypovídají o tom historické prameny, včetně fotografie, kterou přikládám, byly mostní rampy vysoké až do úrovně střech domů okolo dálničního mostu v Arnhemu. Z toho jasně plyne, že britští parašutisté obsazovali pro obranu především horní patra a půdy, odkud jedině mohli ovládat příjezdy k mostu od severu. Obsazování domů probíhalo velice potichu, tak, jak byli britští parašutisté cvičeni. Podivné bylo, že jim v obsazování severního okraje mostu nikdo nebránil - prostě Němci nikde! Později se britští parašutisté dozvěděli, že v domech původně bylo 25 německých strážných, prý veteránů z 1. světové války, kteří však utekli ihned jak viděli padáky prvních britských parašutistů. No a jednotky z německé 10. td SS "Frundsberg", které určil k obraně mostu v Arnhemu generál SS Bittrich ještě do Arnhemu nedorazily.
Když se britští parašutisté, kteří se k dálničnímu mostu v Arnhemu dostali, a postupně vytvořili obranu severní strany mostu, zjistil velitel obrany podplukovník Frost, že je jich na obranu nejen málo, ale že nemá vůbec žádné zálohy.
Frost okamžitě vyvinul úsilí, aby povolal vysílačkou zbývající roty, tedy "rotu B" a "rotu C". Jenomže:
1) "Rota "B bojovala na výšinách Den Brink.
2) "Rota C" po neúspěchu u železničního mostu (minule bylo řečeno, že ho Němci vyhodili do povětří) vyrazila s částí oddílu 9. polní roty ženistů kapitána E. Callaghana k náhradnímu cíli, kterým bylo velitelství německé posádky v Arnhemu.
Když neuspěl s vysílačkou, vyslal Frost "postaru" spojky k "rotě B" k Den Brinku, jenomže Němci je všechny zabili, nebo zajali a "rota B" tak dál pokračovala v boji s německou Bojovou skupinou Buttlar, která se neustále rozrůstala, neboť tam již do boje zasáhly jednotky německé 9. td SS, dle historických pramenů se jednalo prý o vojáky z 2. baterie 9. pancéřového protiletadlového oddílu SS, který měl 87 mužů a k dispozici měl jeden univerzální 88 mm protiletadlový kanón, jakož i jeden ráže 20 mm.
Jednalo se o oddíl, který pod velením obersturmführera (anglo/americký ekvivalent je Lietenant/First Lieutenant, česky nadporučík), nadporučíka SS Groppa, jednotku, která vstoupila do Arnhemu již odpoledne. Oddíl nadporučíka SS Groppa měl při postupu jen krátkou přestřelku s příslušníky Holandského hnutí odporu a pak vyrazil podél železniční tratě Arnhem - Utrecht směrem k Oosterbeeku. Celá německá bojová skupina pak u Den Brinku nadlouho zaměstnala bojem Frostovu "rotu B", a žádný rozkaz k postupu směrem k dálničnímu mostu se k parašutistické "rotě B" nedostal.
Stejně tak neměl Frost žádné zprávy o "rotě C", o které jen předpokládal, že se nachází někde v Arnhemu.
Bez těchto rot se tak musel Frost rozhodnout, že musí obsadit druhý - tedy jižní konec dálničního silničního mostu v Arnhemu!
Mapa domů severní strany arnhemského dálničního mostu, když některé z nich, od večera do rána ze 17.

na 18. září 1944, obsazovali parašutisté Frostova uskupení, jako obranu severní strany mostu.
V této době, kdy sledujeme odpolední a večerní postup Frostova 2. parašutistického praporu z 1. parašutistické brigády generála Lathburyho k dálničnímu mostu v Arnhemu, reagovali odpoledne na spojenecký výsadek také "nějak" Němci. V předchozích článcích jsme si řekli, že německá 9. td SS "Hohenstaufen" nakládala svou techniku na železniční vagóny v kasárnách Hoenderlo, techniku, která jí z předchozích bojů zbyla a divize s ní měla odjet do Německa, kde měla být divize znovu vybavena lidmi i technikou. Technika 9. td SS měla odjíždět právě 17. září 1944.
A do toho náhle odpoledne vzdušný výsadek Spojenců.
Byl vyhlášen poplach!
Německá OT a obrněné OA se začaly okamžitě z vagónů vykládat zpět. Celá operace s vykládáním naložené techniky trvala více jak 3 hodiny. Teprve po třech hodinách mohl vyrazit oddíl 9. pancéřového průzkumného oddílu pod velením Hauptsturmführera (anglo-americký ekvivalent Captain, český ekvivalent kapitán) kapitána SS Gräbnera z kasáren v Hoenderlo. V bojové koloně kapitána SS Gräbnera bylo 40 vozidel z nichž bylo 30 polopásových OT a zbytek OA. Kolona měla, dle rozkazu, velitele 9. td SS Harzera prozkoumat celou oblast od Arnhemu až po Nijmegen. Do Arnhemu těchto 40 bojových vozidel dorazilo okolo 18 hodiny a rychle projely městem, přes dálniční most. Kapitán SS Gräbner pak odhlásil veliteli 9. td SS "Hohenstaufen" Harzerovi, že město Arnhem je opuštěné a že nikde parašutisty neobjevili. Průzkumné koloně Gräbnera trvalo necelou hodinu, než projela trasu městem a po dálničním mostě přes Dolní Rýn a ještě jednou asi kilometr za dálničním mostem směrem na Nijmegen (tedy na jih,) oznámil znovu Gräbner vysílačkou, že žádné parašutisty neviděl. Poté pokračovala kolona až do Nijmegenu, kde měla zajistit zřízení obrany předmostí před zdejšími mosty - silničním a železničním. Na místě v Nijmegenu zjistili, že zde již obranu předmostí zřídila německá Bojová skupina Henke, kterou tvořil 1. instrukční parašutistický štáb pod velením plukovníka Henkeho, který u sebe shromáždil další rozptýlené jednotlivce, příslušníky železniční stráže a několik jednotek protiletadlového dělostřelectva. Celkově měla Bojová skupina Henke přibližně 750 mužů. Kapitán SS Gräbner vyčlenil ze svého 9. pancéřového průzkumného oddílu divize "Hohenstaufen" několik polopásových OT - SdKfz 251/9 Ausf D s krátkými kanóny ráže 75 mm Stummel, viz zde od YAMATO:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=17&t=3497
a se zbytkem svého oddílu projížděl zpět do Elstu, což bylo přibližně v půli cesty mezi Nijmegenem a Arnhemem, odkud chtěl Gräbner se svým oddílem kontrolovat celou dálnici mezi oběma městy. Velmi důležitá pozice pro další vývoj událostí!
Ani ne za hodinu po průjezdu Gräbnerova průzkumného oddílu přes dálniční most v Arnhemu, dorazily ke konstrukci obrovského mostu přes řeku Rýn (

Na fotografii je levá strana tou stranou severní. Domy v severní části, jsou ony domy, které jsou nakresleny na horní mapě) první předsunuté jednotky britských parašutistů z "roty A". Bylo již šero, když britští parašutisté uviděli (aniž to tušili) "osudné" obrovské betonové nájezdové rampy, pod kterými vedla silnice podél řeky Rýn, již jen ty obrovské nájezdové rampy sami o sobě vypadaly hrozivě. Horní úroveň nájezdových ramp dosahovala výšky střech domů, které byly v okolí mostu. Později o nich pro historiky pronesl přeživší velitel jedné z čet "roty A" poručík Robin Vlasto tato slova, že byl, cituji:
"ohromen neuvěřitelnou výškou konstrukce a všiml si bunkrů na každém konci mostu, které i v atmosféře prázdnoty jež vládla, vypadaly hrozivě."
O příchodu "roty A" majora Digbyho Fathama-Wartera k dálničnímu mostu v Arnhemu napsal z historických pramenů Jaroslav Hrbek - Arnhem tato slova, a ostatní historické prameny, jako Generálmajor R. E. Urquhart, CB DSO a Wilfred Greatorex - ARNHEM. je potvrzují
(Informace pro odstavce v Č 31 a poté i 32 a 33 byly použity z mých letitých zápisů a poznámek a také z historické literatury jako je: Darius Jedrzejewski, Zbigniew Lalak - Ocelová lavina, dále John Prager, C. W. Star Busmann - Bitva u Arnhemu a válka v Západní Evropě., Generálmajor R. E. Urquhart, CB DSO a Wilfred Greatorex - ARNHEM., Jaroslav Hrbek - ARNHEM 1944., Tim Saunders - NIJMEGEN - Operace Market Garden /americká 82. vzdušná výsadková divize a gardová obrněná divize/., Donald R. Burgett - CESTA DO ARNHEMU - Křičící orel v Holandsku.,Frank Steer - ARNHEM - Operace Market Garden - Přistávací plochy a Oosterbeek., A. Korthals Altes a N. K. C. A. in´t Veld - ZAPOMENUTÁ BITVA. /The Forgotten Battle/ a dalších použitých pramenů - Použité podklady - na konci článků.).
, cituji:
"Vojáci 'roty A' zaujímali potichu pozice pod mohutnými opěrami, kryli se jak mohli a snažili se nerušit dopravu, jejíž hluk k nim seshora z mostu doléhal. Mezi 20 hodin 30 minut a 21. hodinou dorazili k mostu postupně muži 'roty A' a Frostovy velitelské roty spolu s několika dalšími skupinami britských parašutistů. Kapitán Mackay se se svou skupinou ženistů přibližoval k mostu spletí arnhemských uliček, až se dostal na malé náměstí vedoucí k nájezdové rampě. Ticho při průchodu ulicemi bylo tíživé a všude kolem nich jakoby byl lehký pohyb. Muži začali cítit napětí a chtěli se dostat k mostu co nejdříve.
Tma byla náhle přerušena německou palbou z vedlejší ulice a jeden přívěs (za džípem) se střelivem explodoval. Jelikož Mackayovi ženisté byli osvětleni, dostali rozkaz, aby rychle přešli přes náměstí. Náměstí přeběhli za pár minut a beze ztrát se dostali k mostu.
Mezi několika domy v těsném sousedství mostu na východní straně si Mackay vybral budovu školy a se svými ženisty do ní vklouzl."
Popsané budovy i další budovy, viz. mapa s názvem v záhlaví článku: Nejbližší budovy okolo dálničního mostu v Arnhemu. Frostova obrana.
Další oddíly "roty A" začaly po družstvech a četách "zabírat" pro obranu další okolní domy (

viz zde mapu zabraných domů, přebudovaných postupně na obranu - Pozice Frostova 2. praporu od 17. září do 21. září) Arnhemského mostu a to i proti vůli některých Holanďanů. Takže si museli vyslechnout i taková slova jako - "Snad nechcete opevnit tento dům?" Tuhle otázku dal jeden z majitelů domku u mostu veliteli skupiny parašutistů, kterému nezbylo nic jiného, než mu odpovědět: "Obávám se, že ano!"
Jak jsem již naznačil, a vypovídají o tom historické prameny, včetně fotografie, kterou přikládám, byly mostní rampy vysoké až do úrovně střech domů okolo dálničního mostu v Arnhemu. Z toho jasně plyne, že britští parašutisté obsazovali pro obranu především horní patra a půdy, odkud jedině mohli ovládat příjezdy k mostu od severu. Obsazování domů probíhalo velice potichu, tak, jak byli britští parašutisté cvičeni. Podivné bylo, že jim v obsazování severního okraje mostu nikdo nebránil - prostě Němci nikde! Později se britští parašutisté dozvěděli, že v domech původně bylo 25 německých strážných, prý veteránů z 1. světové války, kteří však utekli ihned jak viděli padáky prvních britských parašutistů. No a jednotky z německé 10. td SS "Frundsberg", které určil k obraně mostu v Arnhemu generál SS Bittrich ještě do Arnhemu nedorazily.
Když se britští parašutisté, kteří se k dálničnímu mostu v Arnhemu dostali, a postupně vytvořili obranu severní strany mostu, zjistil velitel obrany podplukovník Frost, že je jich na obranu nejen málo, ale že nemá vůbec žádné zálohy.
Frost okamžitě vyvinul úsilí, aby povolal vysílačkou zbývající roty, tedy "rotu B" a "rotu C". Jenomže:
1) "Rota "B bojovala na výšinách Den Brink.
2) "Rota C" po neúspěchu u železničního mostu (minule bylo řečeno, že ho Němci vyhodili do povětří) vyrazila s částí oddílu 9. polní roty ženistů kapitána E. Callaghana k náhradnímu cíli, kterým bylo velitelství německé posádky v Arnhemu.
Když neuspěl s vysílačkou, vyslal Frost "postaru" spojky k "rotě B" k Den Brinku, jenomže Němci je všechny zabili, nebo zajali a "rota B" tak dál pokračovala v boji s německou Bojovou skupinou Buttlar, která se neustále rozrůstala, neboť tam již do boje zasáhly jednotky německé 9. td SS, dle historických pramenů se jednalo prý o vojáky z 2. baterie 9. pancéřového protiletadlového oddílu SS, který měl 87 mužů a k dispozici měl jeden univerzální 88 mm protiletadlový kanón, jakož i jeden ráže 20 mm.
Jednalo se o oddíl, který pod velením obersturmführera (anglo/americký ekvivalent je Lietenant/First Lieutenant, česky nadporučík), nadporučíka SS Groppa, jednotku, která vstoupila do Arnhemu již odpoledne. Oddíl nadporučíka SS Groppa měl při postupu jen krátkou přestřelku s příslušníky Holandského hnutí odporu a pak vyrazil podél železniční tratě Arnhem - Utrecht směrem k Oosterbeeku. Celá německá bojová skupina pak u Den Brinku nadlouho zaměstnala bojem Frostovu "rotu B", a žádný rozkaz k postupu směrem k dálničnímu mostu se k parašutistické "rotě B" nedostal.
Stejně tak neměl Frost žádné zprávy o "rotě C", o které jen předpokládal, že se nachází někde v Arnhemu.
Bez těchto rot se tak musel Frost rozhodnout, že musí obsadit druhý - tedy jižní konec dálničního silničního mostu v Arnhemu!