XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 70.
Napsal: 4/11/2013, 06:02
XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 70.
Mapa s názvem - Boje u Heumen Mook a Groesbeeku - nám má ukázat východní prostor
, který měla zabezpečit a bránit 82. "All American" směrem ke Třetí říši. Prostor, o kterém nyní bude řeč. Jsou na něm jak Mook tak Molenhoek i s vyhozeným železničním mostem u Molenhoeku.
Bitvy o Molenhoek a pahorky před Groesbeeckými výšinami.
Již několikrát bylo řečeno, že divize "All American", americká 82. vzdušně-výsadková divize dostala úkolů v Operaci MARKET GARDEN nikoliv pro jednu, ale nejméně pro dvě vzdušně-výsadkové divize, či více.
Jedním s takto důležitých míst, které měla Gavinova 82. dne 17. září odpoledne dobýt, zabezpečit obranou a udržet po celou Operaci MARKET GARDEN, ale jak se ukázalo i ještě potom později - byla oblast úzkého pruhu země mezi zalesněnými Groesbeeckými výšinami a řekou Maasou, kde ležely městečka Mook a Molenhoek. Po celou dobu MARKET GARDEN, ale i později to pro Němce byla důležitá trasa z Třetí říše, neboť právě přes tento úzký pruh země Němci útočili do prostoru divize "All American" - od západu a od jihu.
Z historických pramenů, z kterých čerpám informace pro Č 70, 71 a 72 plyne
(Informace pro Č 70., 71. a 72. jsem čerpal z Tim Saunders - NIJMEGEN - Operace Market Garden /americká 82. vzdušná výsadková divize a gardová obrněná divize/ - podobné a stejné informace jsem čerpal také z Jaroslav Hrbek - ARNHEM 1944, když další informace pro popis jsem čerpal také z historických podkladů a z mých letitých zápisů a poznámek, též z historické literatury jako je: - Cesta do Arnhemu Křičící orel v Holandsku - Donald R. Burgett , John Prager, C. W. Star Busmann - Bitva u Arnhemu a válka v Západní Evropě., Generálmajor R. E. Urquhart, CB DSO a Wilfred Greatorex - ARNHEM, Frank Steer - ARNHEM - Operace Market Garden - Přistávací plochy a Oosterbeek., A. Korthals Altes a N. K. C. A. in´t Veld - ZAPOMENUTÁ BITVA. /The Forgotten Battle/ a dalších použitých pramenů - Použité podklady - na konci článků.)
, že i Montgomeryho zpráva 21. Skupiny armád, která byla vydána po skončení "Operace MARKET GARDEN", s datem 27. října 1944, si všímá důležitosti tohoto prostoru, když o pruhu země mezi Molenhoekem, Mookem a Groesbeeckými výšinami její zpravodajci napsali, cituji:
"Protože vesnice MOOK E 7251 a CUYK E 7149 leží na konci tří hlavních tras, po kterých postupovaly posily z Německa, bude podle našeho odhadu nepřítel tuto oblast zesilovat a v těchto místech bránit. To se později ukázalo jako správné."
A o tomto úzkém koridoru v Mooku, kde vesnice a lesy v něm bránily oběma stranám, aby tudy mohly běžně projíždět si nyní řekneme (prostor Molenhoeku a Mooku s železničním mostem, který Němci vyhodili hned na začátku operace do povětří, jak si za chvilku řekneme,
viz detailněji na mapě - Prapory 504. parašutistického pluku útočí v neděli 17. září na Grave, Overasselt a Huemen - v pravém dolním rohu mapy. A že je vpravo od Mooku hned Třetí říše - Německo - viz pak na mapě, také v pravém dolním rohu
- Nijmegen a jeho okolí 82. vzdušně-výsadková divize, kde je úplně patrné, dle kilometrovníku 0 až 3 km, jak malý to byl prostor).
Právě z mapy tohohle prostoru je patrné, že se zde Němcům přímo nabízelo, že když dobudou, obsadí, nebo zničí důležitý most přes kanál Maasa-Waal u Heumen (o jehož dobytí jsme hovořili v článcích předchozích), vážně naruší celý koridor Spojenců do Arnhemu, nebo úplně přetnou životní tepnu "Operace MARKET GARDEN".
Je jasné, že takové možnosti si všiml i "plánovač a stratég polní maršál Model", který svým jednotkám rozkázal, aby prostor dobyli, čímž odříznou a úplně izolují 82. vzdušně-výsadkovou divizi, a zároveň připraví nástupiště na Arnhem.. Model tedy nechtěl jenom zničit 82., on chtěl od tohoto prostoru zaútočit tak, že zcela zničí i 1. vzdušně-výsadkovou divizi v Arnhemu a zároveň úplně izoluje v obklíčení výsadkáře 82. na Groesbeeckých výšinách.
V plánu "Operace MARKET GARDEN" vypadala oblast Mooku a Molenhoeku, jako jen malá část fronty, kde měl operačně působit, od 17. září odpoledne, 505. parašutistický pluk divize "All American".
Oblast, o které je řeč, byla v plánu i tohoto pluku jen - pouhopouhých sedm a půl kilometru - což byla jen malá část jejich úkolů a tak ji na starost, spolu s dalšími úkoly, dostal jen jeden výsadkářský prapor - 1. prapor.
Ve zprávě o bojové operaci 505. parašutistického pluku, se dle historických pramenů uvedených výše - k 27. říjnu 1944 - ve všeobecných úkolech pluku říká, cituji:
"Naším posláním bylo dobýt a držet terén rozkládající se od německých hranic v REICHSWALDU a prostor kolem města Groesbeek k Maase a ke kanálu Maasa-Waal, a také pomoci 504. parašutistickému pluku obsadit zdymadla na kanálu, železniční most jižně odtud a silniční most severně od zdymadel, útokem na tyto body z východní strany kanálu Maasa-Waal. Očekával se nepřátelský útok z REICHSWALDU, protože bylo známo, že Němci tam soustředili jednotky a obrněná vozidla. Náš pluk dostal rozkaz ubránit se za každou cenu, protože na tom do značné míry záviselo úspěšné poslání obou ostatních pluků."
Pro celý 505. parašutistický pluk byl úkol obrany tohoto prostoru neobyčejně složitý, neboť neměla jenom tenhle prostor. Celou obranu prostoru nemohla zabezpečit nějakou naprosto souvislou a ucelenou frontou( situace roztříštěnosti 505. parašutistického pluku je vidět na
mapě ze 17. září.). Prostor proto musely bránit jen části 1. praporu z 505. parašutistického pluku. Tyhle části 1. praporu obranu řešily zřízením zátarasů a předsunutých postavení, která měla Němcům znemožnit pohyb v prostoru. Roty 1. praporu nejprve rozvinuté - odclonily obranou prostor odkud mohli přijít Němci. Za rozvinutými rotami byly v záloze čety a ještě hlouběji pak byla jednotka praporní zálohy, ze které měly být vysílány rychlé úderné oddíly, které měly posílit frontu tam, kde hrozilo její prolomení. Již vzpomínaná zpráva, kterou napsal štábní důstojník a podepsal velitel 505. parašutistického pluku nám dál říká, že, cituji:
"1. prapor soustředil již v 13,30 hodin, 20 minut po seskoku kolem 90% stavu. Velící důstojník major Long rozkázal, aby roty ihned vyrazily ke svým cílům. Velké ohrožení pluku představovaly tanky a jednotky, které podle zpráv, jež jsme dostali již v Anglii, měly být soustředěny v lese REICHSWALDU. Protože 1. praporu byla přidělena oblast nejblíže REICHSWALDU, záleželo mu velice na věrohodnosti zpráv. Proto se jeho příslušníci začali ihned vyptávat holandských občanů na nepřítele v lese. A velice je potěšilo, když se dozvěděli, že zprávy o tisícovce tanků v REICHSWALDU nejsou pravdivé - zjištění, které bylo později znovu a znovu potvrzováno. 1. prapor absolvoval během prvního dne v Holandsku nejvíce střetnutí. V Reithorstu a Mooku byl odpor nepřítele nejsilnější.
Četa, která bránila silniční zátaras v Reithorstu, musela ustoupit téměř o 500 metrů a tam se zakopat. Železniční most, který měl 1. prapor obsadit a bránit, byl již zničen, když jej jednotky obsadily."
Ano je to pravda. Železniční most jasně patrný na obou mapách, na které jsem upozornil, přes řeku Maasu u Molenhoeku, Němci vyhodili do povětří ( pravý roh dole na mapách + zde je vidět vyhozený do vzduchu onen střední pilíř.. http://home.kpn.nl/been0319/stories14.html
). Nutno říci, že to byla velká porážka a ztráta pro Spojence. Opět zde platilo pravidlo, že se nesměl dát čas německé obraně a že se mělo přistát co nejblíže k místům, odkud bude prováděn útok, a to z obou stran. Jenomže americký 1. prapor 505. parašutistického pluku seskočil na seskokové zóně N, což bylo tři a půl kilometru na severovýchod. Ztratil čas při soustřeďování a úderná družstva ztratila čas i při cestě k železničnímu mostu. Tenhle čas stačil německému veliteli, který měl na starost nechat odpálit maskované nálože. Podle zápisů Němcům trvalo jen asi 15 minut od seskoku prvních parašutistů, aby zkontrolovali neporušenost náloží a roznětek. Přesto německý velitel demoličního oddílu rozkázal odpálit most až, když se američtí výsadkáři začali přibližovat. Dokonce k odpálení a zničení mostu došlo až teprve tehdy, když přední řady útočících amerických výsadkářů zničili německou obranu severního konce mostu...
Zápis amerických parašutistů o akci říká, že jim železniční most vybuchl doslova před očima. Střední oblouk železničního mostu se okamžitě zřítil do řeky a tím byl most úplně vyřazen z provozu.
Nelze ani domyslet, co by se stalo, kdyby se Němcům podařilo vyhodit do vzduchu ještě také silniční most u Grave ( most Č 7). Zničení obou mostů by pro Spojence znamenalo přímo katastrofu. A pohyb po koridoru by se až do Belgie zastavil.
Mapa s názvem - Boje u Heumen Mook a Groesbeeku - nám má ukázat východní prostor
, který měla zabezpečit a bránit 82. "All American" směrem ke Třetí říši. Prostor, o kterém nyní bude řeč. Jsou na něm jak Mook tak Molenhoek i s vyhozeným železničním mostem u Molenhoeku.
Bitvy o Molenhoek a pahorky před Groesbeeckými výšinami.
Již několikrát bylo řečeno, že divize "All American", americká 82. vzdušně-výsadková divize dostala úkolů v Operaci MARKET GARDEN nikoliv pro jednu, ale nejméně pro dvě vzdušně-výsadkové divize, či více.
Jedním s takto důležitých míst, které měla Gavinova 82. dne 17. září odpoledne dobýt, zabezpečit obranou a udržet po celou Operaci MARKET GARDEN, ale jak se ukázalo i ještě potom později - byla oblast úzkého pruhu země mezi zalesněnými Groesbeeckými výšinami a řekou Maasou, kde ležely městečka Mook a Molenhoek. Po celou dobu MARKET GARDEN, ale i později to pro Němce byla důležitá trasa z Třetí říše, neboť právě přes tento úzký pruh země Němci útočili do prostoru divize "All American" - od západu a od jihu.
Z historických pramenů, z kterých čerpám informace pro Č 70, 71 a 72 plyne
(Informace pro Č 70., 71. a 72. jsem čerpal z Tim Saunders - NIJMEGEN - Operace Market Garden /americká 82. vzdušná výsadková divize a gardová obrněná divize/ - podobné a stejné informace jsem čerpal také z Jaroslav Hrbek - ARNHEM 1944, když další informace pro popis jsem čerpal také z historických podkladů a z mých letitých zápisů a poznámek, též z historické literatury jako je: - Cesta do Arnhemu Křičící orel v Holandsku - Donald R. Burgett , John Prager, C. W. Star Busmann - Bitva u Arnhemu a válka v Západní Evropě., Generálmajor R. E. Urquhart, CB DSO a Wilfred Greatorex - ARNHEM, Frank Steer - ARNHEM - Operace Market Garden - Přistávací plochy a Oosterbeek., A. Korthals Altes a N. K. C. A. in´t Veld - ZAPOMENUTÁ BITVA. /The Forgotten Battle/ a dalších použitých pramenů - Použité podklady - na konci článků.)
, že i Montgomeryho zpráva 21. Skupiny armád, která byla vydána po skončení "Operace MARKET GARDEN", s datem 27. října 1944, si všímá důležitosti tohoto prostoru, když o pruhu země mezi Molenhoekem, Mookem a Groesbeeckými výšinami její zpravodajci napsali, cituji:
"Protože vesnice MOOK E 7251 a CUYK E 7149 leží na konci tří hlavních tras, po kterých postupovaly posily z Německa, bude podle našeho odhadu nepřítel tuto oblast zesilovat a v těchto místech bránit. To se později ukázalo jako správné."
A o tomto úzkém koridoru v Mooku, kde vesnice a lesy v něm bránily oběma stranám, aby tudy mohly běžně projíždět si nyní řekneme (prostor Molenhoeku a Mooku s železničním mostem, který Němci vyhodili hned na začátku operace do povětří, jak si za chvilku řekneme,
viz detailněji na mapě - Prapory 504. parašutistického pluku útočí v neděli 17. září na Grave, Overasselt a Huemen - v pravém dolním rohu mapy. A že je vpravo od Mooku hned Třetí říše - Německo - viz pak na mapě, také v pravém dolním rohu
- Nijmegen a jeho okolí 82. vzdušně-výsadková divize, kde je úplně patrné, dle kilometrovníku 0 až 3 km, jak malý to byl prostor).
Právě z mapy tohohle prostoru je patrné, že se zde Němcům přímo nabízelo, že když dobudou, obsadí, nebo zničí důležitý most přes kanál Maasa-Waal u Heumen (o jehož dobytí jsme hovořili v článcích předchozích), vážně naruší celý koridor Spojenců do Arnhemu, nebo úplně přetnou životní tepnu "Operace MARKET GARDEN".
Je jasné, že takové možnosti si všiml i "plánovač a stratég polní maršál Model", který svým jednotkám rozkázal, aby prostor dobyli, čímž odříznou a úplně izolují 82. vzdušně-výsadkovou divizi, a zároveň připraví nástupiště na Arnhem.. Model tedy nechtěl jenom zničit 82., on chtěl od tohoto prostoru zaútočit tak, že zcela zničí i 1. vzdušně-výsadkovou divizi v Arnhemu a zároveň úplně izoluje v obklíčení výsadkáře 82. na Groesbeeckých výšinách.
V plánu "Operace MARKET GARDEN" vypadala oblast Mooku a Molenhoeku, jako jen malá část fronty, kde měl operačně působit, od 17. září odpoledne, 505. parašutistický pluk divize "All American".
Oblast, o které je řeč, byla v plánu i tohoto pluku jen - pouhopouhých sedm a půl kilometru - což byla jen malá část jejich úkolů a tak ji na starost, spolu s dalšími úkoly, dostal jen jeden výsadkářský prapor - 1. prapor.
Ve zprávě o bojové operaci 505. parašutistického pluku, se dle historických pramenů uvedených výše - k 27. říjnu 1944 - ve všeobecných úkolech pluku říká, cituji:
"Naším posláním bylo dobýt a držet terén rozkládající se od německých hranic v REICHSWALDU a prostor kolem města Groesbeek k Maase a ke kanálu Maasa-Waal, a také pomoci 504. parašutistickému pluku obsadit zdymadla na kanálu, železniční most jižně odtud a silniční most severně od zdymadel, útokem na tyto body z východní strany kanálu Maasa-Waal. Očekával se nepřátelský útok z REICHSWALDU, protože bylo známo, že Němci tam soustředili jednotky a obrněná vozidla. Náš pluk dostal rozkaz ubránit se za každou cenu, protože na tom do značné míry záviselo úspěšné poslání obou ostatních pluků."
Pro celý 505. parašutistický pluk byl úkol obrany tohoto prostoru neobyčejně složitý, neboť neměla jenom tenhle prostor. Celou obranu prostoru nemohla zabezpečit nějakou naprosto souvislou a ucelenou frontou( situace roztříštěnosti 505. parašutistického pluku je vidět na
mapě ze 17. září.). Prostor proto musely bránit jen části 1. praporu z 505. parašutistického pluku. Tyhle části 1. praporu obranu řešily zřízením zátarasů a předsunutých postavení, která měla Němcům znemožnit pohyb v prostoru. Roty 1. praporu nejprve rozvinuté - odclonily obranou prostor odkud mohli přijít Němci. Za rozvinutými rotami byly v záloze čety a ještě hlouběji pak byla jednotka praporní zálohy, ze které měly být vysílány rychlé úderné oddíly, které měly posílit frontu tam, kde hrozilo její prolomení. Již vzpomínaná zpráva, kterou napsal štábní důstojník a podepsal velitel 505. parašutistického pluku nám dál říká, že, cituji:
"1. prapor soustředil již v 13,30 hodin, 20 minut po seskoku kolem 90% stavu. Velící důstojník major Long rozkázal, aby roty ihned vyrazily ke svým cílům. Velké ohrožení pluku představovaly tanky a jednotky, které podle zpráv, jež jsme dostali již v Anglii, měly být soustředěny v lese REICHSWALDU. Protože 1. praporu byla přidělena oblast nejblíže REICHSWALDU, záleželo mu velice na věrohodnosti zpráv. Proto se jeho příslušníci začali ihned vyptávat holandských občanů na nepřítele v lese. A velice je potěšilo, když se dozvěděli, že zprávy o tisícovce tanků v REICHSWALDU nejsou pravdivé - zjištění, které bylo později znovu a znovu potvrzováno. 1. prapor absolvoval během prvního dne v Holandsku nejvíce střetnutí. V Reithorstu a Mooku byl odpor nepřítele nejsilnější.
Četa, která bránila silniční zátaras v Reithorstu, musela ustoupit téměř o 500 metrů a tam se zakopat. Železniční most, který měl 1. prapor obsadit a bránit, byl již zničen, když jej jednotky obsadily."
Ano je to pravda. Železniční most jasně patrný na obou mapách, na které jsem upozornil, přes řeku Maasu u Molenhoeku, Němci vyhodili do povětří ( pravý roh dole na mapách + zde je vidět vyhozený do vzduchu onen střední pilíř.. http://home.kpn.nl/been0319/stories14.html
). Nutno říci, že to byla velká porážka a ztráta pro Spojence. Opět zde platilo pravidlo, že se nesměl dát čas německé obraně a že se mělo přistát co nejblíže k místům, odkud bude prováděn útok, a to z obou stran. Jenomže americký 1. prapor 505. parašutistického pluku seskočil na seskokové zóně N, což bylo tři a půl kilometru na severovýchod. Ztratil čas při soustřeďování a úderná družstva ztratila čas i při cestě k železničnímu mostu. Tenhle čas stačil německému veliteli, který měl na starost nechat odpálit maskované nálože. Podle zápisů Němcům trvalo jen asi 15 minut od seskoku prvních parašutistů, aby zkontrolovali neporušenost náloží a roznětek. Přesto německý velitel demoličního oddílu rozkázal odpálit most až, když se američtí výsadkáři začali přibližovat. Dokonce k odpálení a zničení mostu došlo až teprve tehdy, když přední řady útočících amerických výsadkářů zničili německou obranu severního konce mostu...
Zápis amerických parašutistů o akci říká, že jim železniční most vybuchl doslova před očima. Střední oblouk železničního mostu se okamžitě zřítil do řeky a tím byl most úplně vyřazen z provozu.
Nelze ani domyslet, co by se stalo, kdyby se Němcům podařilo vyhodit do vzduchu ještě také silniční most u Grave ( most Č 7). Zničení obou mostů by pro Spojence znamenalo přímo katastrofu. A pohyb po koridoru by se až do Belgie zastavil.