XV. díl. Bitva o Ardeny 1944, 45. Č 4.
Napsal: 13/10/2014, 06:03
XV. díl. Bitva o Ardeny 1944, 45. Č 4.
Mapa bojů na Západní frontě od 15. září 1944 do 15. prosince 1944, tedy do předvečera dne
Bitvy o Ardeny.
V popisu bitev, od srpna do prosince 1944 na Západní frontě /- v rámci bodu - 2) Stručný popis bojů od srpna 1944, po Bitvu o Ardeny na Západní frontě./, jsme v předchozím Č 3., začali s vysvětlením oné velké chyby, že nebylo po 4. září 1944, po dobytí města a přístavu Antverpy, ihned postupováno na severní břeh řeky Šeldy. Nebylo rychle obsazeno celé ústí řeky Šeldy - mimochodem 80 km dlouhé a zaminované. Nebyl obsazen Breskens, Jižní Beveland, ostrov Walcheren. Ohromná chyba Spojenců pak znamenala, že o Němci obsazený prostor - severní břeh řeky Šeldy, se pak muselo, až do listopadu 1944, nesmírně těžce bojovat. Stejně tak se těžké boje odehrávaly o celé okolí Antverp. Okolí, ze kterého mohli Němci město a přístav Antverpy ostřelovat z těžkých zbraní, těžkých děl. Ale i když Spojenci pak Němce odehnali, v listopadu 1944, stejně byly Antverpy ostřelovány " Hitlerovými zázračnými zbraněmi", z nich V - 1 a V - 2 (Vše bude ještě doplněno i o méně známou PVO Antverp, která byla, od 10. listopadu 1944, s několika tisíci amerických vojáků, vedených generálem Clare H. Armstrongem, dislokována v prostoru Antverp a měla více než 600 protiletadlových děl různých ráží, komunikační systémy a RL. Účinek proti letounovým střelám V - 1 byl velice slušný - bylo zničena 1/2 až 3/4 všech střel V - 1, vystřelených do prostoru Antverpy. Proti V - 2 již obrana nebyla možná - neboť rakety létaly nadzvukovou rychlostí...).
Pokračovat budeme nyní tím, že AH vydal 3. září 1944 rozkaz, kterým chtěl vyjádřit své zásadní rozhodnutí - "Nehodlám se vzdát Francie!"
Tahle Hitlerova směrnice z 3. září, která byla jeho generálům a maršálům předána 4. září 1944 - určovala rozkazem všem zainteresovaným velitelům, že musí bránit Boulogne, Dunkerque a Calais! Mimo těchto rozkazů však nařizoval bránit ostrov Walcheren a poloostrov Breskens, které leží právě v důležitém ústí řeky Šeldy.
Ve směrnici, rozkaze, AH přikazoval, cituji:
" Je nutné zajistit, aby Spojenci nemohli ještě dlouho využívat uvedený přístav (Antverpy)!"
A právě obrana ostrova Walcheren a poloostrova Breskens za každou cenu, znamenala, že Spojenci nemohli používat nezničený přístav Antverpy k vykládání svého materiálu. Nemohli přes Antverpy přivážet vojáky a techniku...!!
Využitelný a vlastně tak nevyužitelný přístav Antverpy, byl Spojencům, v září 1944, na nic!
I nadále museli spoléhat na předmostí v Normandii, když přístav Cherbourg byl dobytý sice 27.,28. června 1944, spíše k 1. červenci, ale zprovozněn alespoň částečně byl - jen na 2 000 tun vyloženého materiálu denně - a to až od 16. července 1944., viz zde:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=5492
kde je v Č 71. i spotřeba jedné divize 700 t/ den, 37 divizí v červenci asi 26 000/ den a asi 780 000 tun / měsíc všeho materiálu i munice.
Dobytí Cherbourgu viz zde v Č 87.:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=5551
Je však paradoxem doby, že Spojenecké rozvědky znaly, z Enigmy a následně z Depeše ULTRA pro 31 zasvěcených informaci - Bránit ústí řeky Šeldy. Věděli již za 48 hodin, tedy již 5. září, že Němci chtějí bránit za každou cenu ústí Šeldy, ostrov Walcheren a poloostrov Breskens. Věděli, že Němci i přes všechny "úprky a útěky" již zmiňované - vůbec nemají v úmyslu vyklidit Holandsko!!!
A opět o stejném - Spojený zpravodajský výbor 5. září 1944 předpověděl ( ač znal předchozí informace z Depeše ULTRA) celkové ukončení německého odporu do 1. prosince 1944, nebo možná ještě dříve...!!!
Jak však říká jeden z historických pramenů( historik sir Gilbert v knize Druhá světová válka - úplná historie), byl to ministerský předseda vlády UK Jejich Veličenstev, Winston Churchill, který k takovému postoji, jaký uvedl 5. září 1944 Spojený zpravodajský výbor, zaujal, jako jeden z mála, zcela skeptický postoj.
Churchill prý k vyjádření doslova řekl, cituji:
" Je to přinejmenším stejně pravděpodobné, jako tvrdit, že Hitler bude bojovat 1. ledna nebo že se zhroutí už před tím."
(Pro Č 4., 5. a 6.. Bitva o Ardeny, byly použity především mé dlouholeté poznámky za desítky let shromážděné, dále ověřená historická fakta z knih - Martin Gilbert - Druhá světová válka - úplná historie, Peter H. Gryner - Ardeny 1944, Donald Sommerville - Druhá světová válka den za dnem, Darius Jedrzejewski, Zbigniew Lalak - Ocelová lavina, Leo Kessler - Ardeny: Operace Lítice, Otto Skorzeny - Mé velitelské operace, Janusz Piekalkiewicz - Tanková válka 1939 - 1945, Letecká válka 1939 - 1945, Steven J. Zaloga - Panther vs. Sherman a další historické prameny z: Použité podklady na konci článků. Použity byly také některé termíny i z dalších pramenů, jako ověřená fakta, která jsem našel pod heslem Ardeny na internetu.)
Z mých poznámek a z Encyklopedie bitev od Sommervilleho, sira Gilberta a pak také z historických podkladů uvedených nad těmito větami, spolu z články zde na Palbě se dozvíme o jednotlivých dnech bojů do Bitvy o Ardeny. Bude se jednat o přehled bojových událostí na Západní frontě v Evropě po 5. září 1944.
Začínám hned dnem 6. září 1944, kdy oddíly kanadské 1. A z britské 21. Skupiny armád dorazily na severní frontě západní Evropy a to - severně od Calais a jižně od Boulogne - k průlivu La Manche. Britská 21. skupina armád obsadila Gent, Courtrai a Armentieres. Kdežto jižně u Namuru, u řeky Maasy, překročila americká 1. A z americké 12. skupiny armád na několika místech tuhle důležitou řeku.
Jak moc se začalo věřit, že se Američané nejpozději do Vánoc 1944 vrátí za"Velkou louži" - domů do USA - nám řeknou novinové články a rozhlas na "Domácí frontě". Novinové články a hlášení rozhlasů v USA dne 6. září 1944 oznamovaly, že po skončení války s Německem( a myslely tím Vánoce 1944) bude 1 000 000 mužů demobilizováno...
Toho 6. září se i ve Velké Británii( budu používat UK - United Kindom - UK - Spojené království) na tzv. "Domácí frontě", rozhodlo ministerstvo vnitra zrušit povinné zatemnění, jako další opatření civilní obrany nutná pro válku. Ministerstvo války se nenechalo zahanbit a odvolalo ke stejnému dni "povinný výcvik" britské Domobrany - Home Guard.
Dne 7. září 1944 překročily britské a americké jednotky Albertův kanál a americká 1. A se dostala až k Lutychu ( Liege) v Belgii.
Dalšího dne, tedy 8. září 1944, dopadla první německá raketa V - 2 na Chiswick, což je již prostor města Londýna. Ten samý den obsadil americký 7. as. z 1. A. město Lutych a v bojovém prostoru britské 21. Skupiny armád, na severu Západní fronty se podařilo kanadské 1. A dobýt Nieuport a Ostende. A na úplném jihu, v jižní Francii, vstoupily jednotky amerického 6. as do Besanconu ( boje amerického 6. as v září 1944 v okolí Besanconu a i další boje ve Francii, viz zde v OVERLORDU v Č 136:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=5695
Na Italské frontě se po 2 deštivých dnech, onoho 8. září 1944, britská 8. A znovu rozhodla útočit a znovu neúspěšně, na hřebeny Corianna a Gemmana. Všechny Spojenecké útoky z Gótské linie směrem k Rimini v Itálii - od 3. do 21. září 1944, - viz na těchto odkazech - Itálie 1943 až 1945 Č 112., 113. a 114.:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=196&t=5174
a pak také na Č 115., 116. a 117.:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=196&t=5183
Na obou Spojeneckých frontách došlo 9. září 1944 k dalšímu postupu.
Na severní frontě, tedy v Belgii obsadili Kanaďané z 1. A město Brugy.
Na jižní frontě, v jižní Francii, obsadili vojáci z francouzského 2. as (II. as) z Francouzské armády B generála Lattre de Tasignyho města Beaune, Le Creusot a Autun ( viz boje na odkaze OVERLORD Č 136., o něco výše).
Ten samý den budoucí francouzský prezident, tehdejší generál de Gaulle, nově ustanovil kabinet vlády Francie, kde tou největší změnou bylo jmenování Bidaulta ministrem zahraničí.
Den 10. září 1944 je plný událostí a bojů, z nichž jedna událost je zásadní.
Tou zásadní událostí 10. září byl rozkaz k Operaci MARKET GARDEN, který u generála Eisenhowera prosadil polní maršál Montgomery, viz zde v Č 7., 8. a 9. v:
3) Plánování Operace MARKET GARDEN a den 17. září 1944 u všech zúčastněných divizí., na tomto odkaze:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=5752
Britská bitevní loď HMS Warspite, spolu s monitorem HMS Erebus ostřelovaly dne 10. září 1944 cíle na pobřeží Lamanšského průlivu, v okolí a i přímo v přístavu Le Havre, což byla předzvěst frontálního spojenecké útoku na město a přístav.
Na severu Západní fronty zaútočili 10. září Kanaďané svou 1. A na Zeebruge hned pod nimi, o něco jižněji, pak vojáci americké 1. A vstoupili do Lucemburska.
Na italské frontě zesílila toho dne útoky na průsmyky Futa a Il Giogo severně od Florencie, smíšená 5. A za podpory amerického 2. as., viz výše odkaz Itálie Č 112., 113. a 114. a pak Č 115. ale hlavně v Č 116. a 117. - Bitva o průsmyky., viz odkaz výše u Itálie.
Mapa bojů na Západní frontě od 15. září 1944 do 15. prosince 1944, tedy do předvečera dne
Bitvy o Ardeny.
V popisu bitev, od srpna do prosince 1944 na Západní frontě /- v rámci bodu - 2) Stručný popis bojů od srpna 1944, po Bitvu o Ardeny na Západní frontě./, jsme v předchozím Č 3., začali s vysvětlením oné velké chyby, že nebylo po 4. září 1944, po dobytí města a přístavu Antverpy, ihned postupováno na severní břeh řeky Šeldy. Nebylo rychle obsazeno celé ústí řeky Šeldy - mimochodem 80 km dlouhé a zaminované. Nebyl obsazen Breskens, Jižní Beveland, ostrov Walcheren. Ohromná chyba Spojenců pak znamenala, že o Němci obsazený prostor - severní břeh řeky Šeldy, se pak muselo, až do listopadu 1944, nesmírně těžce bojovat. Stejně tak se těžké boje odehrávaly o celé okolí Antverp. Okolí, ze kterého mohli Němci město a přístav Antverpy ostřelovat z těžkých zbraní, těžkých děl. Ale i když Spojenci pak Němce odehnali, v listopadu 1944, stejně byly Antverpy ostřelovány " Hitlerovými zázračnými zbraněmi", z nich V - 1 a V - 2 (Vše bude ještě doplněno i o méně známou PVO Antverp, která byla, od 10. listopadu 1944, s několika tisíci amerických vojáků, vedených generálem Clare H. Armstrongem, dislokována v prostoru Antverp a měla více než 600 protiletadlových děl různých ráží, komunikační systémy a RL. Účinek proti letounovým střelám V - 1 byl velice slušný - bylo zničena 1/2 až 3/4 všech střel V - 1, vystřelených do prostoru Antverpy. Proti V - 2 již obrana nebyla možná - neboť rakety létaly nadzvukovou rychlostí...).
Pokračovat budeme nyní tím, že AH vydal 3. září 1944 rozkaz, kterým chtěl vyjádřit své zásadní rozhodnutí - "Nehodlám se vzdát Francie!"
Tahle Hitlerova směrnice z 3. září, která byla jeho generálům a maršálům předána 4. září 1944 - určovala rozkazem všem zainteresovaným velitelům, že musí bránit Boulogne, Dunkerque a Calais! Mimo těchto rozkazů však nařizoval bránit ostrov Walcheren a poloostrov Breskens, které leží právě v důležitém ústí řeky Šeldy.
Ve směrnici, rozkaze, AH přikazoval, cituji:
" Je nutné zajistit, aby Spojenci nemohli ještě dlouho využívat uvedený přístav (Antverpy)!"
A právě obrana ostrova Walcheren a poloostrova Breskens za každou cenu, znamenala, že Spojenci nemohli používat nezničený přístav Antverpy k vykládání svého materiálu. Nemohli přes Antverpy přivážet vojáky a techniku...!!
Využitelný a vlastně tak nevyužitelný přístav Antverpy, byl Spojencům, v září 1944, na nic!
I nadále museli spoléhat na předmostí v Normandii, když přístav Cherbourg byl dobytý sice 27.,28. června 1944, spíše k 1. červenci, ale zprovozněn alespoň částečně byl - jen na 2 000 tun vyloženého materiálu denně - a to až od 16. července 1944., viz zde:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=5492
kde je v Č 71. i spotřeba jedné divize 700 t/ den, 37 divizí v červenci asi 26 000/ den a asi 780 000 tun / měsíc všeho materiálu i munice.
Dobytí Cherbourgu viz zde v Č 87.:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=5551
Je však paradoxem doby, že Spojenecké rozvědky znaly, z Enigmy a následně z Depeše ULTRA pro 31 zasvěcených informaci - Bránit ústí řeky Šeldy. Věděli již za 48 hodin, tedy již 5. září, že Němci chtějí bránit za každou cenu ústí Šeldy, ostrov Walcheren a poloostrov Breskens. Věděli, že Němci i přes všechny "úprky a útěky" již zmiňované - vůbec nemají v úmyslu vyklidit Holandsko!!!
A opět o stejném - Spojený zpravodajský výbor 5. září 1944 předpověděl ( ač znal předchozí informace z Depeše ULTRA) celkové ukončení německého odporu do 1. prosince 1944, nebo možná ještě dříve...!!!
Jak však říká jeden z historických pramenů( historik sir Gilbert v knize Druhá světová válka - úplná historie), byl to ministerský předseda vlády UK Jejich Veličenstev, Winston Churchill, který k takovému postoji, jaký uvedl 5. září 1944 Spojený zpravodajský výbor, zaujal, jako jeden z mála, zcela skeptický postoj.
Churchill prý k vyjádření doslova řekl, cituji:
" Je to přinejmenším stejně pravděpodobné, jako tvrdit, že Hitler bude bojovat 1. ledna nebo že se zhroutí už před tím."
(Pro Č 4., 5. a 6.. Bitva o Ardeny, byly použity především mé dlouholeté poznámky za desítky let shromážděné, dále ověřená historická fakta z knih - Martin Gilbert - Druhá světová válka - úplná historie, Peter H. Gryner - Ardeny 1944, Donald Sommerville - Druhá světová válka den za dnem, Darius Jedrzejewski, Zbigniew Lalak - Ocelová lavina, Leo Kessler - Ardeny: Operace Lítice, Otto Skorzeny - Mé velitelské operace, Janusz Piekalkiewicz - Tanková válka 1939 - 1945, Letecká válka 1939 - 1945, Steven J. Zaloga - Panther vs. Sherman a další historické prameny z: Použité podklady na konci článků. Použity byly také některé termíny i z dalších pramenů, jako ověřená fakta, která jsem našel pod heslem Ardeny na internetu.)
Z mých poznámek a z Encyklopedie bitev od Sommervilleho, sira Gilberta a pak také z historických podkladů uvedených nad těmito větami, spolu z články zde na Palbě se dozvíme o jednotlivých dnech bojů do Bitvy o Ardeny. Bude se jednat o přehled bojových událostí na Západní frontě v Evropě po 5. září 1944.
Začínám hned dnem 6. září 1944, kdy oddíly kanadské 1. A z britské 21. Skupiny armád dorazily na severní frontě západní Evropy a to - severně od Calais a jižně od Boulogne - k průlivu La Manche. Britská 21. skupina armád obsadila Gent, Courtrai a Armentieres. Kdežto jižně u Namuru, u řeky Maasy, překročila americká 1. A z americké 12. skupiny armád na několika místech tuhle důležitou řeku.
Jak moc se začalo věřit, že se Američané nejpozději do Vánoc 1944 vrátí za"Velkou louži" - domů do USA - nám řeknou novinové články a rozhlas na "Domácí frontě". Novinové články a hlášení rozhlasů v USA dne 6. září 1944 oznamovaly, že po skončení války s Německem( a myslely tím Vánoce 1944) bude 1 000 000 mužů demobilizováno...
Toho 6. září se i ve Velké Británii( budu používat UK - United Kindom - UK - Spojené království) na tzv. "Domácí frontě", rozhodlo ministerstvo vnitra zrušit povinné zatemnění, jako další opatření civilní obrany nutná pro válku. Ministerstvo války se nenechalo zahanbit a odvolalo ke stejnému dni "povinný výcvik" britské Domobrany - Home Guard.
Dne 7. září 1944 překročily britské a americké jednotky Albertův kanál a americká 1. A se dostala až k Lutychu ( Liege) v Belgii.
Dalšího dne, tedy 8. září 1944, dopadla první německá raketa V - 2 na Chiswick, což je již prostor města Londýna. Ten samý den obsadil americký 7. as. z 1. A. město Lutych a v bojovém prostoru britské 21. Skupiny armád, na severu Západní fronty se podařilo kanadské 1. A dobýt Nieuport a Ostende. A na úplném jihu, v jižní Francii, vstoupily jednotky amerického 6. as do Besanconu ( boje amerického 6. as v září 1944 v okolí Besanconu a i další boje ve Francii, viz zde v OVERLORDU v Č 136:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=5695
Na Italské frontě se po 2 deštivých dnech, onoho 8. září 1944, britská 8. A znovu rozhodla útočit a znovu neúspěšně, na hřebeny Corianna a Gemmana. Všechny Spojenecké útoky z Gótské linie směrem k Rimini v Itálii - od 3. do 21. září 1944, - viz na těchto odkazech - Itálie 1943 až 1945 Č 112., 113. a 114.:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=196&t=5174
a pak také na Č 115., 116. a 117.:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=196&t=5183
Na obou Spojeneckých frontách došlo 9. září 1944 k dalšímu postupu.
Na severní frontě, tedy v Belgii obsadili Kanaďané z 1. A město Brugy.
Na jižní frontě, v jižní Francii, obsadili vojáci z francouzského 2. as (II. as) z Francouzské armády B generála Lattre de Tasignyho města Beaune, Le Creusot a Autun ( viz boje na odkaze OVERLORD Č 136., o něco výše).
Ten samý den budoucí francouzský prezident, tehdejší generál de Gaulle, nově ustanovil kabinet vlády Francie, kde tou největší změnou bylo jmenování Bidaulta ministrem zahraničí.
Den 10. září 1944 je plný událostí a bojů, z nichž jedna událost je zásadní.
Tou zásadní událostí 10. září byl rozkaz k Operaci MARKET GARDEN, který u generála Eisenhowera prosadil polní maršál Montgomery, viz zde v Č 7., 8. a 9. v:
3) Plánování Operace MARKET GARDEN a den 17. září 1944 u všech zúčastněných divizí., na tomto odkaze:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=5752
Britská bitevní loď HMS Warspite, spolu s monitorem HMS Erebus ostřelovaly dne 10. září 1944 cíle na pobřeží Lamanšského průlivu, v okolí a i přímo v přístavu Le Havre, což byla předzvěst frontálního spojenecké útoku na město a přístav.
Na severu Západní fronty zaútočili 10. září Kanaďané svou 1. A na Zeebruge hned pod nimi, o něco jižněji, pak vojáci americké 1. A vstoupili do Lucemburska.
Na italské frontě zesílila toho dne útoky na průsmyky Futa a Il Giogo severně od Florencie, smíšená 5. A za podpory amerického 2. as., viz výše odkaz Itálie Č 112., 113. a 114. a pak Č 115. ale hlavně v Č 116. a 117. - Bitva o průsmyky., viz odkaz výše u Itálie.
