Stránka 1 z 1

XV. díl. Bitva o Ardeny 1944, 45. Č 10.

Napsal: 27/10/2014, 05:36
od michan
XV. díl. Bitva o Ardeny 1944, 45. Č 10.
Původní a konečný plán německého protiútoku v Ardenách, dle Hitlera, dopracovaný dle

Obrázek

jeho instrukcí, který je znám pod krycím názvem - "Wacht am Rhein" - "Stráž na Rýně", a který Němci spustili 16. prosince 1944 ráno.
Dne 16. listopadu 1944 spojenecké těžké bombardéry čistily cestu před útokem americké 1. A a 9. A, které po náletech nastoupily do útoků ve směrech na Geilenkirchen a Eschweiler, když všeobecný cíl útoku bylo průmyslové Porúří. Americká 1. A ještě útočila jedním sborem na pravém křídle na Düren, který leží východně od Cách.
Toho samého dne, 16. listopadu 1944, prolétlo ještě ne zcela hotovou PVO Antverp 10 letounových střel V - 1 a bylo zabito 263 civilních osob, z čehož bylo 32 lidí v sirotčinci a druhý den pak střely V - 1 zabily 32 řádových sester.

Zde je ještě mapa bojů kanadské 1. A a též části britské 2. A v měsících říjnu a listopadu 1944

Obrázek

až k dobytí ústí řeky Maasy.

Pro možnost kontroly i mapa útoků na Západní frontě od 15. září do 15. prosince 1944, do

Obrázek

předvečera Wacht am Rhein - Stráž na Rýně.

Dne 17. listopadu 1944, u města Cáchy postupovala americká 1. a 9. A. Ten den také na jihu pokračovala jak Pattonova 3. A, tak Patchova 7. A v dalších útocích a tlačila před sebou ustupující Němce, když na levém křídle postupu 7. A, se jednotky francouzské 1. A, její útočné oddíly, přiblížily v oblasti Belfortu k městu Montbéliard.

Dne 18. listopadu 1944 poblíž města Cáchy, se k útočící americké 1. a 9. A, připojil i britský 30. as (XXX. as) z britské 2. A. Byla dobyta města Jülich a Düren. Jižněji odtud se 18. listopadu 1944 útočná čela Pattonovy 3. A přiblížila k německým hranicím a obsadila Bouzonville na řece Nied. Další útočné oddíly 3. A vstoupily do Met jak z jihu, tak i ze severu.

Dne 19. listopadu 1944 se v sektoru Dempseyho britské 2. A daří 12. (XII. as) a 7.as (VII. as) získat na Němcích útokem terén poblíž města Venlo. Jižněji odtud v sektoru americké 9. A se Američanům daří zastavit německý protiútok, spustit vlastní útok a dobýt město Geilenkirchen a postupně vyhánět Němce z Alsaska a Lotrinska. Jižně pod nimi, v prostoru Pattonovy americké 3. A je již zcela izolováno město Mety. Ještě o něco jižněji pak Francouzi ten den stále bojují v Belfortu, část oddílů pronikalo k hranicím Švýcarska, k Mylhúzám a k Rýnu.

Britské 2. A generála Dempseyho se dařilo 21. listopadu 1944 konečně přiblížit na dostřel polních děl k Venlo. Americká 1. a 9. A ten den zaznamenává v postupu do Alsaska a Lotrinska jen malé územní zisky, neboť Němci podnikají neustálé protiútoky. Jižněji odtud pak Pattonova 3. A ten den stále postupuje.

Dne 22. listopadu 1944 dokončuje Pattonova 3. A dobytí města Mety. Jižněji postupuje Patchova americká 7. A na různých úsecích své fronty a konečně její vojáci vstupují do hořícího St. Dié, v předhůří Vogéz, které Němci zapálili, když město opouštěli. A další jednotky 7. A postupují k městu Saverne. Na úplně jižním sektoru fronty vojska francouzské 1. A obsazují Mulhouse, když předtím v oblasti odrazily silný německý protiútok.

Na severozápadní frontě Evropy je konečně německá 15. A generála Zengena, a to dne 23. listopadu 1944, nucena pod tlakem britských jednotek ustoupit hlouběji do Nizozemska, ale německá 7. A zahajuje sérii prudkých útoků proti americké 9. A. Většině americké 9. A, se daří, společně s Patchovou 7. A a francouzskými oddíly, dobýt, 23. listopadu 1944 město Štrasburk, které Němci v roce 1940 prohlásili hlavním městem anektovaného Alsaska.

Bylo 24. listopadu 1944, když asi 40 km severně od Saarbrückenu překročily Pattonovy oddíly z americké 3. A řeku Saar. Jižně od nich dokončila francouzská 2. tanková divize osvobozování Štrasburku.

Pattonova americká 3. A definitivně dne 25. listopadu 1944 osvobozuje město Mety.

Dne 26. listopadu 1944 začaly, bohužel, dopadat do prostoru města Antverpy raketové střely V - 2. Jedna z nich pak hned druhý den 27. listopadu 1944 zasáhla křižovatku u hlavního nádraží právě v době, kdy tudy projížděla vojenská kolona. Zabito bylo 157 osob, včetně 29ti přepravovaných spojeneckých vojáků a letců.

Dne 28. listopadu 1944 konečně proplul první spojenecký konvoj bez překážek ústím řeky Šeldy až do přístavu Antverpy. Z ústí řeky Šeldy se již podařilo britským minolovkám odstranit miny. Velké množství práce bylo vynaloženo, aby mohly být opraveny všechny přístavní hráze, uvedena do provozu všechna zařízení, jeřáby a opravena mola a doky. Stále však ještě vázla přeprava vyloděného materiálu ze samotného přístavu ( velké množství trosek a pokroucené konstrukce nebyly ještě zcela v prvních dnech odstraněny). Přes přetrvávající menší a dočasné dopravní obtíže se však zásadně měnila, každou hodinu, každý den, zásobovací situace Spojenců. Skončila doba, kdy se zásoby vozily jen z Normandie a Marseille. Byla odstraněna poslední vážná překážka ve spojeneckém zásobování a už to nebyla logistika co brzdilo postup Spojenců v Západní Evropě. Většina historiků říká, že provoz Antverpského přístavu nijak zásadně neovlivňovaly ani německé raketové útoky V - 1 a V - 2.

Dne 29. listopadu 1944 probíhala útočná aktivita zvláště u americké 1., 9. a 3. A s menšími územními zisky.

Dne 30. listopadu 1944 se v sektoru bojů Dempseyho britské 2. A, daří úderným oddílům postoupit západně od řeky Maasy poblíž Venlo. Odtud na jih se daří americké 1. a 9. A útočit severně a jižně od dobytého města Cáchy. O něco jižněji pak stojí některé přední jednotky Pattonovy 3. A na řece Saar, ale jeho jednotky na jižním křídle jsou ještě mnoho kilometrů od řeky vzdáleny.

Letecké operace Spojenců - Prosinec 1944.
V měsíci Prosinci 1944, se americké těžké bombardéry zaměřují zejména na 2 důležité cíle v Třetí říši:
a) Komunikační centra.
b) Závody na výrobu PHM.


a) Bombardování komunikačních center znamenalo, že jsou americkými těžkými nálety postiženy oblasti Koblenz a Bingen. Dne 11. prosince 1944 americké těžké bombardéry zaútočí zvláště těžkými a ničivými nálety na Giessen, Hanau a Frankfurt nad Mohanem.

b) Při leteckých náletech na závody vyrábějící PHM, jsou provedeny těžké nálety v Hamburku a Meiderichu, ve Slezsku a dále pak poblíž Vídně. Dne 24. prosince vyšle americké letectvo 2 000 těžkých bombardérů. Náletů se účastní 8. letecká armáda a i bombardéry z italských letišť. Navíc bombardéry působí nejen proti cílům v Třetí říši, ale i ve prospěch svých jednotek na pozemní frontě. Napadaly také ustupující Němce z Jugoslávie, kam zároveň shazují zbraně Titovovým partyzánům.
V měsíci Prosinci 1944 shodily britské těžké bombardéry 48 700 tun bomb. Jednu třetinu náletů na cíle v Třetí říši prováděli Britové v prosinci 1944 ve dne. Britské těžké bombardéry útočily také především na dopravní systémy a na oblast výroby PHM. Cíle Britů byly - Hagen, Essen, Trevír, Leuna a Plitz.
Společně pak těžké bombardéry, jak Američanů, tak Britů napadaly, mimo již zmiňovaných dopravních center, místa německých shromaždišť vojsk a techniky. Nejvíce takového bombardování proběhlo právě 24. prosince 1944 ( když se od 23. prosince zlepšilo počasí), ve prospěch bojujících jednotek v Bitvě o Ardeny.
Ve prospěch Spojenců v Bitvě o Ardeny a na centra dopravy bylo svrženo v prosinci 35 500 tun bomb.


Dne 1. prosince 1944 pokračoval postup americké 9. A v jejím sektoru severozápadně od Cách a americká 102. pěší divize tam obsazila Linnich. Jižněji, v oblastech bojů Pattonovy 3. A a Patchovy 7. A se sice také daří útoky, ale územní zisky jsou malé.

Dne 2. prosince 1944 se hned několika divizím v oblasti bojů Pattonovy 3. A daří zmocnit se přechodů přes řeku Saar. Přední hlídky z jedné jednotky 3. A vstoupily do města Saarlauten.

Bylo 3. prosince 1944, když američtí vojáci z 13. as z 9. A, začali postupovat k řece Ruhr.
Na italské frontě toho dne, britské, kanadské a polské jednotky tří sborů, všechny z 8. A, zahájily útok a pravé křídlo postupovalo po pobřeží Jaderské moře rychle vpřed.
Ve Velké Británii dne 3. prosince 1944 vstoupila v platnost vyhláška, dle které již Home Guard - Domobrana - nemusela povinně hlídkovat. Již nehrozila německá invaze na britské ostrovy...

(Pro Č 10., 11. a 12. - Bitva o Ardeny, byly použity především mé dlouholeté poznámky za desítky let shromážděné, dále ověřená historická fakta z knih - Martin Gilbert - Druhá světová válka - úplná historie, Peter H. Gryner - Ardeny 1944, Donald Sommerville - Druhá světová válka den za dnem, Darius Jedrzejewski, Zbigniew Lalak - Ocelová lavina, Leo Kessler - Ardeny: Operace Lítice, Otto Skorzeny - Mé velitelské operace, Janusz Piekalkiewicz - Tanková válka 1939 - 1945, Letecká válka 1939 - 1945, Steven J. Zaloga - Panther vs. Sherman a další historické prameny z: Použité podklady na konci článků. Použity byly také některé termíny i z dalších pramenů, jako ověřená fakta, která jsem našel pod heslem Ardeny na internetu.)

Re: XV. díl. Bitva o Ardeny 1944, 45. Č 10.

Napsal: 27/10/2014, 05:46
od michan
XV. díl. Bitva o Ardeny 1944, 45. Č 11.

Jak plyne i z předchozích, encyklopedicky, den po dni, řazených bojích v listopadu a na počátku prosince 1944 na Západní frontě, spojenecké jednotky Američanů, Britů, Kanaďanů a Poláků systematicky, i když trochu pomaleji, vstupovaly na území hitlerovského Německa.
Na některých úsecích byly Američané již na levém břehu, pro válku důležité řeky Maasy a dařilo se i na jiných úsecích Západní fronty.
Dne 2. prosince 1944 si generál Eisenhower, velitel všech spojeneckých sil na Západní frontě, dokonce zapsal následující úvahu ( podkladem jsou zde: Dwight David Eisenhower – INVAZE DO EVROPY., Harry C. Butcher – TŘI ROKY s EISENHOWEREM.): "naše síly každý den drtí na celé dlouhé bojové linii ekvivalent asi tří čtvrtin jedné německé divize."
A pak jen ryze matematicky pan generál pokračoval.....: "To znamená, asi 20 divizí za měsíc..."

Historik sir Martin Gilbert k Eisenhowerově zápisu oprávněně dodává věty, které nás k Bitvě o Ardeny určitě budou zajímat, v nich říká, že přípravu Německa zachytila britská zpravodajská služba přes Enigmu a zpracovanou Depeši ULTRA, cituji:

"Avšak Hitler měl připravené plány, jak bude moci znovu převzít iniciativu tím, že zasadí Ardenami úder směrem na západ do Antverp, jejichž přístav byl v té době už opět otevřen jako hlavní základna pro přísun materiálu spojencům.
Britská zpravodajská služba, která obvykle předem bděle sledovala každý chystaný krok Němců, v tomto případě selhala a nepředvídala, že by v Ardenách mohlo dojít k ofenzívě. Avšak dešifrované zprávy Enigmy zachycené od poloviny listopadu naznačovaly, že na bojišti v oblasti severozápadní Evropy dochází k neobvyklým německým přípravám. Například z četných zpráv Enigmy vyplývalo, že Němci přesunují jednotky přes Rýn směrem na západ a poté je soustřeďují na levém břehu řeky. Kromě toho se rovněž projevovaly četné známky bezprostředně hrozícího rozsáhlého leteckého útoku."

Připomeňme si, že činnost zpravodajských služeb je založena na shromažďování "zvláštních zpráv a zpráviček, či různých náznaků", jejich analýzy a následná vyhodnocování, která vedou k "Závěrečné zprávě". Je to skládanka, či mozaika možného i nemožného, která v závěru má říci co se nabízí, co lze očekávat. Prostě analýza a následná syntéza.
A právě v měsících srpnu, 19. srpna 1944 - Požadavky na přeskupování pozemních jednotek pro ofenzívu na Západní frontě, a to do konce roku, září - urputná obrana Walcherenu a rozkaz Hitlera bránit jej za každou cenu, říjnu, připomínka obrany Walcherenu odkud se daly ostřelovat Antverpy a pak zvláště v listopadu 1944, viz výše z Enigmy přesuny jednotek a techniky, zde přece takové náznaky byly.
Zde se nabízí otázka. Co zavinilo, že zpravodajské orgány Spojenců nereagovaly, správně nevyhodnotily všechny náznaky německé ofenzívy?
Odpovědi jsou dvě, možná více, ale ty dvě jsou zásadní:

1/ Zpravodajci, zvláště ti britští, považovali německé přesuny letadel, tanků, děl a jednotek směrem za Rýn za snahu připravit se na závěrečný spojenecký útok do Třetí říše, do Hitlerovského Německa. Připravit vše pro obranu...

2/ Vyhodnocovači - zpravodajci Spojenců, kteří prováděli analýzu a syntézu zpráviček, zpráv a náznaků si mysleli, byli přesvědčeni ( a to až do Eisenhowera viz 3/4 zničené divize x 30 = 20 německých zničených divizí za měsíc, na počátku tohoto článku....), že Němci nejsou schopni při takovém úbytku techniky a lidí, denně, měsíčně - "Žádné velké ofenzívy - Žádného velkého protiútoku"!!!

Když se třeba člověk, který ve vysokých funkcích prožil obě světové války, ministerský předseda Jejich Veličenstev Winston Churchil dne 3. prosince 1944 zeptal Spojeného zpravodajského výboru, zda nejsou Němci přece jenom schopni přijít s nějakým velkým protiútokem? Dostal odpověď, že se neděje nic nepatřičného. Téhož 3. prosince 1944 ještě z Montgomeryho 21. Skupiny armád přímo náčelník zpravodajské služby, brigádní generál Williams prohlásil, v souvislosti s nejnovější dešifrovanou zprávou z Enigmy, že "údajný prudký útok na Antverpy, o němž se šušká, očividně přesahuje možnosti Němců"....!!!
K oblastem válečného hospodářství, které Spojenci Hitlerovskému Německu silně v posledních měsících bombardováním těžce narušovaly, byla výroba syntetického benzínu, jak průběžně říkáme. A právě v této oblasti PHM dostávaly spojenecké zpravodajské služby přes Enigmu zprávy, které byly sice rozporuplné, ale přisazeny k přesunům vojsk a materiálu za Rýn by dávaly smysl při vyhodnocování. Jenomže rozvědky Spojenců si je vyhodnocovaly tak, že PHM je ničeno ze vzduchu ( závody na syntetický benzin i sklady ropy) a Němci "nemají čím krmit tanky, děla, letadla čím dál víc" - tudíž ofenzívy větších rozměrů nebudou schopni.
Posuďme co chodilo z Enigmy a dalších i japonských zpravodajských kanálů, které spojenci také luštili. Hned ta prvá zpráva hovořila o narůstající výrobě stíhaček, skryta za pomalé přemisťování výroby syntetického benzínu do podzemí.......
Tedy z luštěného japonského kódu se Spojenci dozvídali:
- Japonský námořní atašé v Berlíně hlásil dne 3. prosince 1944 do štábů v Tokiu, že se plánované přemístění německých petrochemických závodů do podzemí, navzdory vytrvalému úsilí "velmi značně zpožďuje a že - ačkoli výroba letadel pokračuje uspokojivě - piloti stíhacích letounů ztrácejí v důsledku nedostatku paliva značný počet příležitostí k boji"......
Zpravodajcům Britů trvalo do 8. prosince 1944, než tuhle "Přísně Tajné" zprávu Japonců dešifrovali.
- V polovičce prosince, jen 2 dny před prvním výstřelem v Bitvě o Ardeny se podařilo dešifrovat další tajný telegram, odeslaný 6. prosince do Tokia tentokrát japonským velvyslancem v Berlíně, ve kterém informoval, že opravářské čety v petrochemických závodech aktuálně zaměstnávají 72 000 pracovníků, že produkce syntetického benzinu v podzemních provozech nezačne pravděpodobně dříve než následujícího roku (1945) a že celková německá měsíční produkce dosahuje "pouhých 300 000 tun".
"Pohonné hmoty" - dodával ve své zprávě zavádějícím způsobem japonský velvyslanec, který neznal všechna fakta - " rozhodně dělají Německu největší starosti" ( neznal fakta říkám proto, že Němci uměli, to co měli soustředit skrytě na potřebném místě, viz právě i zde PHM pro prvé dny - bude i o tom později řeč - pro Spojeneckou rozvědku to však byla zpráva, která je dezorientovala a uklidňovala).

A aby Spojenci neponechali nic náhodě, přestože několik měsíců útočili na Petrochemický průmysl Třetí říše, byly na silné naléhání sira Arthura Harrise, velitele bombardovacího letectva Royal Air Force, znovu, 4. prosince 1944, obnoveny nálety těžkých bombardérů na německá velká města, včetně těch kde se vyrábělo PHM, při kterých bombardéry shazovaly zápalné bomby. O jednom takovém náletu se zápalnými pumami na Heilbronn, nás sir Gilbert informuje v knize - Druhá světová válka - Úplná historie., když o náletu na Heilbronn, na který té noci ( 4. prosince) dopadl náklad zápalných pum,: " o celkové váze 2 000 tun", je tahle strašná vzpomínka., cituji: " ´Odhadovali jsme, že tam bylo asi 200 letadel´ vzpomínal po čase jeden britský zajatec, kterého zadržovali v blízkém táboře a dále dodal: ´ Nalétávaly vlna za vlnou, černé stíny klouzající po jasné osvětlené obloze, zakroužily nad námi, shodily svištící pumy a pak se obrátily a odletěly. Plameny čas od času zesílily a okolí bylo na kilometry daleko ozářeno záplavou žlutého světla. Bylo slyšet, jak po celém táboře pukají okenní tabulky a střepy padají s řinčením na zem. Ukrýval jsem se v úzkém zákopu. Na východě se s rachotem zřítilo k zemi letadlo"

Nutno dodat, že v téhle ohňové smršti v Heilbronnu zahynulo tehdy 7 147 civilních obyvatel.
A nyní ještě zpět ať dokončíme encyklopedicky boje v severozápadní Evropě a na italské frontě až do 16. prosince 1944, kdy ráno začala Bitva o Ardeny. Předtím nás však ještě bude čekat plánování a tajné operace. Pokračovat tedy budeme 4. prosince 1944.

Dne 4. prosince 1944 se na severozápadní frontě, Dempseyho britské 2. A, z Montgomeryho 21. Skupiny armád, podařilo zcela zlikvidovat všechna hnízda německé obrany v prostoru na západ od důležité "válečné řeky Maasy". Vpravo odtud, na pravém křídle britské 2. A, dokončila americká 9. A svou ofenzívu směřující k řece Ruhr. Jižněji odtud, v prostoru Pattonovy americké 3. A, postupovaly spěšně jednotky amerického 20. as (XX. as) k Saarlauternu, neboť tam jejich průzkum objevil neporušený most přes řeku Saaru.

Na italské frontě, dne 5. prosince 1944, obsadily Kanaďané z 1. as (I. as) z britské 8. A, město Ravenna.

V oblasti boje Pattonovy americké 3. A, se dne 6. prosince 1944, podařilo jednotkám z amerického 20. as, na gumových člunech, u městečka Patchenu, také překročit řeku Saaru a vytvořit další předmostí.

Na italské frontě, dne 8. prosince 1944, jižně od Faenzy, se jednotky britské 8. A přepravily přes řeku Lamone a vytvořily na severním břehu předmostí, důležité pro další ofenzívu.

Re: XV. díl. Bitva o Ardeny 1944, 45. Č 10.

Napsal: 27/10/2014, 05:57
od michan
XV. díl. Bitva o Ardeny 1944, 45. Č 12.

Na severní části Západní fronty, v operačním prostoru britské Montgomeryho 21. Skupiny armád, od La Manche, a ještě včetně americké 1. A, a 9. A z 12. Skupiny armád Bradleyho, je až po 3. A, dne 9. prosince 1944 klid. Dne 9. prosince 1944 se bojuje právě v pásmu Pattonovy 3. A , když jednotky jeho sborů svádí prudké souboje s Němci o několik předmostí, která získaly na druhém břehu řeky Saar. Jižněji odtud, ve stejný den, pokračuje v postupu na severozápad i Patchova 7. A a francouzská 1. A.
Ve Velké Británii jsou od 9. prosince 1944 zmírněna opatření pro zatemnění.

V prostoru operačního nasazení americké 1. A, zahajuje, západně od města Cáchy, dne 10. prosince 1944, americký 7. as (VII. as) mohutný útok s cílem dobýt město Düren. Jižněji odtud, v pásmu boje Pattonovy 3. A, pokračují dne 10. prosince 1944 prudké útoky a protiútoky obou stran, na předmostích řeky Saar.
Z Berlína ráno dne 10. prosince 1944, a opět utajeně, jako v květnu roku 1940 před napadením Francie, odjel Adolf Hitler do bunkru v Orlím hnízdě u Bad Nauheimu.
Již odpoledne seznámil své nejvyšší vojenské představitele s chystanou ofenzívou v Ardenách, která, jak řekl, započne v bezprostřední budoucnosti( zbývalo jen 6 dní).


Dne 12. prosince 1944 obsazuje americká 1. A město Düren.

Toho dne, 12. prosince 1944, má AH svolané opět své vojenské "potentáty" a říká jim: " Nadšení a sebeobětování nelze extrahovat jako něco hmatatelného, zavřít je do lahve a uchovat. Ty se probudí pouze jednou v průběhu revoluce a postupně vyhasínají. Potom se lidí opět zmocní každodenní šeď a životní pohodlí a promění je v solidní občany v šedých flanelových oblecích."
V týdnu před začátkem Bitvy o Ardeny mluvil AH také s představiteli Hitlerjugend, kteří byli vybráni a svoláni k němu z celého bojiště Třetí říše. Těm říkal: " Nikdy od dob napoleonských válek nepřítel neničil naši zem, a my také toho nepřítele zdecimujeme před branami vlasti." A pak jim vysvětloval, že právě na západní frontě: " hodláme zvrátit vývoj války a jednou provždy rozštěpit anglo-americkou alianci".

Bylo 13. prosince 1944, když na italské frontě prudce útočil britský 13. as z 5. A.

Daleko od Evropy, v okolí Filipín, probíhaly mezi Američany a Japonci těžké, námořní, letecké a pozemní boje i ve dnech 14. a 15. prosince 1944.

Na západní frontě bylo ticho až nezvyklé - boj se probudil až 16. prosince 1944, to však již právě popisovanou Bitvou o Ardeny. My zde uděláme malý historický krok zpět a začneme probírat další bod Osnovy:

3) Plánování "Wacht am Rhein" - "Stráž na Rýně", Operace Stösser a Operace Greif.

Velká část historiků, kteří píší o Bitvě o Ardeny říká, že to bylo v období rekonvalescence Adolfa Hitlera po atentátu na jeho osobu - po 20. červenci 1944 - kdy AH plánoval těžký úder na vítězící Spojence.
Nejprve se za asistence nejlepších specialistů doktorů Třetí říše( včetně osobního lékaře dr. Morella) dostával z těžké psychické a fyzické deprese a šoku i tělesných lehčích zranění. A pak se na lůžku dostavil vztek a touha se mstít, o čemž svědčí nejen historické zápisy, ale potvrzují vše i výpovědi lidí, kteří tehdy byly okolo něho.
"Hitler nejprve zuřil a strašně nadával, křičel věty o pomstě. Nikomu nevěřil všechny podezíral". To jsou nejčastější "poatentátové" věty historiků a lidí líčící atmosféru z Hitlerova okolí v konci července a začátkem srpna 1944...
Jenomže okolo něho běžela válka. Pomstu ve svém okolí a v Třetí říši musel nechat na osvědčených nohsledech, Himmlerovi a Goebbelsovi a jejich věrných a sám se postupně začal zabývat válkou a frontami.
Na Západní frontě se hroutila celá německá fronta a to jak před Američany proražením fronty u St. Lö, :
viz zde od Č 112.
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=5619
a pak až do konce srpna před Brity po Caen, viz Falaiskou kapsu a celý zbytek srpna, včetně dobytí Paříže a vylodění u Marseille, viz až do Č 139 zde:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=5702
, když nejvíce na Hitlera působila"spanilá jízda generála Pattona od 1. a 3. srpna 1944 do Bretaně", viz zde od Č 113., na odkazech:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=5635
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=5643

Hitlerovi se začal vracet "mozek" a dostavovalo se - Co s tím?
Je nutno získat čas a použít pak "Zázračné zbraně"!
Rozdělit Spojence, vrazit mezi ně klín!
A tyhle kombinace se vracely neúprosné odpředu dozadu i od prostřed. Hitler kombinace uměl a začal je řadit postupně... Zázračně přece kombinoval 1938, 39, 40 a 41, ještě snad částečně počátkem 42, ale pak již tak úspěšný nebyl, ale kombinovat nepřestával.

V srpnu 1944 se "narodily" 3 až 4 zásadní rozkazy, které se postupně ukázaly velice důležité pro pozdější Ardeny a sehrály zásadní roli i při plánování Wacht am Rhein - Stráž na Rýně - Bitvě o Ardeny:

a/ Hitler začátkem srpna pověřil SS Reichsführera Henricha Himlera, aby vytvořil Záložní armádu o síle nejméně 26 divizí - tzv. "občanskou pěchotu", německy nazývanou Volksgrenadire... A Himmler nechal ve všech jednotkách, jak u frontových týlů Wehrmachtu a Luftwaffe, tak i v hlubokém zázemí Třetí říše, přečíst Hitlerův rozkaz, ve kterém se nařizovalo pročesat veškerou administrativu a služby. Hledali se bojeschopní jednotlivci ( a "zašíváci"). S nimi a dorůstající mládeží se dařilo. Porada 31. srpna 1944, přinesla archivovaná Himmlerova slova, cituji:

"....nová, plně připravená a bojeschopná armáda se stane podstatou a zárukou nových úspěchů a trumfem v rukou našeho vůdce. Tyto nové úspěchy a triumfy mu umožní diktovat mírové podmínky našim nepřátelům...."

b/ Modelovi již 19. srpna 1944 vydal rozkaz - Požadavky na přeskupování pozemních jednotek pro ofenzívu na Západní frontě.
A právě:
Přeskupování jednotek Wehrmachtu po německé porážce u Falais na Západě v rámci OB West( OB West - vrchní velitelství Západ) pro ofenzívu na Západní frontě, které Hitler nařídil 19. srpna 1944 tak mělo v sobě zárodek plánu Wacht am Rhein - Stráž na Rýně, neboť v něm bylo i shromáždění velkých tankových jednotek a jednotek pozemních a to za těch nejpřísnějších podmínek utajení, až pod pohrůžkou smrti zastřelením na místě, a to jen například při použití slov " v Ardenách".

c/ Udělat v západní Evropě, ve Francii z některých přístavů "Fester Platz", zvláště pak v Antverpách, které nařídil v konci srpna, počátkem září bránit za každou cenu, viz i zde v Č 5. uprostřed:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=5747
kde jsou mnou psané věty:

"Antverpy, které leží ve vnitrozemí, by byly důležité( pro Spojence), pokud by se mohl využít přístav i s jeho přístupem od moře - 80 km dlouhé ústí Šeldy. A v tom byl ten problém!
Když totiž Němci ovládali ostrov Walcheren a německá děla mířila, tedy mohla pálit, na dlouhé ústí Šeldy - byl Antverpský přístav Spojencům na nic. Navíc bylo dlouhé ústí Šeldy nejen pod palbou německých děl, ale ještě bylo hustě zaminováno, stejně jako byly zaminovány výjezdy do moře.

Severní břeh řeky Šeldy byl Němci protkán protiletadlovými děly a pobřežními bateriemi, ale jinak na Walcherenu Němci žádné jednotky neměli. Jenomže na druhé straně byla, v prostoru Pas-de-Calais, izolována německá 15. A generála pěchoty Gustava von Zangena, který disponoval více než 80 000 vojáky Wehrmachtu. Přestože Zangenova 15. A byla v obklíčení, dokázala ovládat většinu jižního pobřeží při ústí řeky Šeldy. Model tohle přesně nevěděl, neboť si myslel, že na severním břehu Šeldy jsou britské tanky a chtěl Zangenovu 15. A vyprostit z obklíčení a tak již 4. září vydal z velitelství Skupiny armád B rozkaz, aby držely jižní břeh Šeldy a držely posádky v menších přístavech Dunkerque, Calais a Boulogne, které tehdy AH prohlásil za Fester Platze - Pevnosti - a přikázal - "bránit je fanaticky, do posledního muže". Zároveň však A. Hitler vydal rozkaz, že zbytek 15. A - bez posádek "Fester Platze" - musí zaútočit přímo do - "předpokládané laviny britských tanků" - a probít se na východ. Byla to zoufalá akce, ale tehdy Němci žádnou jinou cestu k záchraně - alespoň něčeho z 15. A - neviděli. Byla zde zároveň naděje, že pokud útok německé 15. A generála Zangena uspěje, vznikne tím dokonce rameno kleští, které Spojence obklíčí, nebo nejméně odřízne spojenecké tankové špičky, které by útočily na sever. Němci měli promyšleno i to, že pokud by útok Zangenovy 15. A neuspěl, stejně by nejméně zpomalil spojenecký postup. Byl by tím získán čas, který tak nutně Němci potřebovali, aby jim na nově vznikající obrannou linii mohly přijet a přijít tolik očekávané posily. Posily, které byly nezbytně nutné pro budování nové obranné linie podél Albertova kanálu."

Příště si bod za c/, dokončíme.


Použité podklady:

Duce – Anatomie jedné kariéry – Luboš Taraba.
Adolf Hitler a jeho cesta k moci – Rainer Zitelmann.
Nacismus – Alessandra Minerbiová – editor: Flavio Florani.
Pakty Stalina s Hitlerem – výběr z dokumentů 1939 a 40 – Naše vojsko.
Přísně tajné 3/99, 4/99, 3/05 a 3/08.
HPM ročník XIV. – Ivo Pejčoch – Těžký křižník Canarias.
Září 1938 – Role a postoje spojenců ČSR – Miloslav John.
Dějiny světa, svazek IX – L. I. Zubka, A. M. Zubinský a G. N. Sevosťjanov.
Dějiny světa, svazek X. – V. V. Kurasov, A. M. Někrič.
Krev, slzy a pošetilost v nejtemnější hodině 2. světové války – Len Deighton.
Druhá světová válka – Úplná historie – Martin Gilbert.
Blitzkrieg od Hitlerova nástupu po pád Dunkergue - Len Deighton.
Druhá světová válka – John Keegan.
Polské tažení Hitler a Stalin rozbíjejí Polskou republiku – Janusz Piekalkiewicz.
Tanková válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Letecká válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Námořní válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Historie německé armády 1939 – 1945 – Philippe Masson.
Slovenská armáda 1939 – 1945 – Charles K. Kliment, Břetislav Nakládal.
Hitlerovi válečníci – Guido Knopp.
Německé obrněné jednotky – Horst Scheibert.
Hitlerovy elitní jednotky – Lucas Cooper.
Němečtí parašutisté ve II. světové válce – Volkmar Kühn.
Operace Jubilee, Dieppe 1942 – Norman Franks.
Narvik – Donald Macintyre.
Ocelová lavina – Darius Jedrzejewski, Zbigniew Lalak.
Bitva o Británii – Leonard Mosley a redakční kolektiv Time-Life Books.
Černí andělé, Historie zbraní SS – Rupert Butler.
Historie válek – David Brownstone a Irene Franck.
Neznámé špionážní operace KGB – Mitrochinův archiv – Christopher Andrew, Vasilij Mitrochin.
Den D, 1944, Hlasy z Normandie – Robin Neillands, Roderick de Normann.
Druhá světová válka den za dnem – Donald Sommerville.
Svět ve válce 1939 – 1945 – Dr. Duncan Anderson, Dr. Stephen Badsey, David Chandler, Dr. Paddy Griffith, Sean McKnight, Gary Sheffield.
Marcel Jullian – Bitva o Británii – červenec-září 1940
Alan Cooper – Cíl Drážďany.
Boje o Itálii 1943 až 1945 – Dominick Graham a Shelford Bidwell.
Hitlerovy horské jednotky – James Lucas.
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1176,
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1179
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1193
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1209
a v nich následné diskuze.
Miloš Hubáček – Bitva u Matapanu.
Miloš Hubáček - INVAZE.
Válka v Normandii. Ode Dne D k St. Lo,
německýma očima - Vince Milano a Bruce Conner.
Charles Kirkpatrick - Spory o druhou frontu.
Stephen Badsey - Příprava operace Overlord.
Detlef Vogel - Německá obrana.
Edward Marolda - Operace Neptune.
Steven J. Zaloga - Den D 1944 Pláž OMAHA.
Roger Cirillo, Stephen Badsey - Den D.
Charles Kirkpatrick - Soustřeďování sil.
Alfred Price - Vzdušné boje.
Nigel de Lee - Boje v Ńormandii.
Nigel de Lee - Průlom.
Bernard Nalty - Invaze do jižní Francie.
Roger Cirillo - Pronásledování k Sieně.
John Prager, C. W. Star Busmann - Bitva u Arnhemu a válka v Západní Evropě.
Generálmajor R. E. Urquhart, CB DSO a Wilfred Greatorex - ARNHEM.
Jaroslav Hrbek - ARNHEM 1944.
Tim Saunders - NIJMEGEN - Operace Market Garden (americká 82. vzdušná výsadková divize a gardová obrněná divize).
Donald R. Burgett - CESTA DO ARNHEMU - Křičící orel v Holandsku.
Frank Steer - ARNHEM - Operace Market Garden - Přistávací plochy a Oosterbeek.
A. Korthals Altes a N. K. C. A. in´t Veld - ZAPOMENUTÁ BITVA. ( The Forgotten Battle)
Peter H. Gryner - Ardeny 1944.
Leo Kessler - Ardeny: Operace Lítice.
Otto Skorzeny - Mé velitelské operace.
Steven J. Zaloga - Panther vs. Sherman.
Jaroslav Hrbek – Tobruk 1941.
Janusz Ledwoch – Afrikakorps.
Paul Carell – Lišky Pouště.
Janusz Piekalkiewicz – Rommel – Tajná válka v Africe.
Dwight David Eisenhower – INVAZE DO EVROPY.
Harry C. Butcher – TŘI ROKY s EISENHOWEREM.
Jiří Brož – STŘEDOMOŘÍ V OHNI DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY.
D – DAY OPERACE OVERLORD, dle nakladatelství Salamander
Den D 1944 Pláž Omaha, - Steven J. Zaloga, Howard Gerrard.
Books Ltd, Londýn.
Další související historická literatura.
Mé dlouholeté poznámky a mapy.
Z webu http://www.Palba.cz je použito jako podklad a upoutávka:
V subkapitole – Armády 1918 – 1945 u Francie zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=143
a zde jednotlivé sekce:
a) Pozemní a cizinecká legie – (články od Kačermiroslav, Sa 58 a Bruno):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=160
b) Letectvo – ( články YAMATO, Kačermiroslav a Fatale):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=161
c) Námořnictvo – (ovládal Norad – Nelson):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=162
d) Opevnění a bunkry – (od Bruna a Lorda):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=48
Aby pak důležitou smlouvu o porážce Francie z 22. června 1940 dodal Kačermiroslav v sekci
e) Ostatní:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3463
V subkapitole – Armády 1918 – 1945 pak nalezneme - Británie viz zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=139
kde jsou pak jednotlivé sekce, a v nich potom musíš otevřít - Pozemní vojsko:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=154
tam teprve otevřeš Obrněná technika – (především YAMATO, TonyHazard a Easy_Company) zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=241
aby pak ještě následovaly odkazy od Sa 58:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3351
a Thór:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2936
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2892
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2821
Royal Navy (především Norad – Nelson a také trochu Mikhassel. Dralno):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=153
Letectvo:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=99
pak má své podsekce:
Stíhací letouny – (xradar, YAMATO, Tempík, Reisen):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=216
Bombardovací a bitevní letouny – (Haness, YAMATO):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=217
Ostatní letouny – (Kačermiroslav):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=218
Různé – (od Haness, Ikala, Lord a YAMATO):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=220
A starší neaktualizovaný článek od Fatale:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1180
O Německé obrněné technice je možné se na Palbě dozvědět na tomto odkaze v subkapitolách zde http://www.palba.cz/viewforum.php?f=138
Tanky a stíhače tanků:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=116
od Sa 58, YAMATO, TonyHazard.
Samohybná děla http://www.palba.cz/viewforum.php?f=117 také od Sa 58 a YAMATO.
Mnoho dalších věcí, jako jsou OA – Obrněné Automobily - na tomto odkaze http://www.palba.cz/viewforum.php?f=17 také od Sa 58.
Z letecké techniky jsou to především v subkapitole Luftwaffe
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=20
u Stíhacích letadel http://www.palba.cz/viewforum.php?f=112
monografie Hans S a YAMATO, stejně jako u Bombardovacích a bitevních http://www.palba.cz/viewforum.php?f=113
a u Ostatních http://www.palba.cz/viewforum.php?f=192
je to pak Tunac, Haness, Hans S a YAMATO.
Vybavení letounů http://www.palba.cz/viewforum.php?f=193je od Ikala, Eda a Sa 58.
O Itálii jsou pak jednotlivé subkapitoly zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=142

Případné doplnění a diskuzi prosím směřujte na tento odkaz:

http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=60&start=20