XV. díl. Bitva o Ardeny 1944, 45. Č 10.
Napsal: 27/10/2014, 05:36
XV. díl. Bitva o Ardeny 1944, 45. Č 10.
Původní a konečný plán německého protiútoku v Ardenách, dle Hitlera, dopracovaný dle
jeho instrukcí, který je znám pod krycím názvem - "Wacht am Rhein" - "Stráž na Rýně", a který Němci spustili 16. prosince 1944 ráno.
Dne 16. listopadu 1944 spojenecké těžké bombardéry čistily cestu před útokem americké 1. A a 9. A, které po náletech nastoupily do útoků ve směrech na Geilenkirchen a Eschweiler, když všeobecný cíl útoku bylo průmyslové Porúří. Americká 1. A ještě útočila jedním sborem na pravém křídle na Düren, který leží východně od Cách.
Toho samého dne, 16. listopadu 1944, prolétlo ještě ne zcela hotovou PVO Antverp 10 letounových střel V - 1 a bylo zabito 263 civilních osob, z čehož bylo 32 lidí v sirotčinci a druhý den pak střely V - 1 zabily 32 řádových sester.
Zde je ještě mapa bojů kanadské 1. A a též části britské 2. A v měsících říjnu a listopadu 1944
až k dobytí ústí řeky Maasy.
Pro možnost kontroly i mapa útoků na Západní frontě od 15. září do 15. prosince 1944, do
předvečera Wacht am Rhein - Stráž na Rýně.
Dne 17. listopadu 1944, u města Cáchy postupovala americká 1. a 9. A. Ten den také na jihu pokračovala jak Pattonova 3. A, tak Patchova 7. A v dalších útocích a tlačila před sebou ustupující Němce, když na levém křídle postupu 7. A, se jednotky francouzské 1. A, její útočné oddíly, přiblížily v oblasti Belfortu k městu Montbéliard.
Dne 18. listopadu 1944 poblíž města Cáchy, se k útočící americké 1. a 9. A, připojil i britský 30. as (XXX. as) z britské 2. A. Byla dobyta města Jülich a Düren. Jižněji odtud se 18. listopadu 1944 útočná čela Pattonovy 3. A přiblížila k německým hranicím a obsadila Bouzonville na řece Nied. Další útočné oddíly 3. A vstoupily do Met jak z jihu, tak i ze severu.
Dne 19. listopadu 1944 se v sektoru Dempseyho britské 2. A daří 12. (XII. as) a 7.as (VII. as) získat na Němcích útokem terén poblíž města Venlo. Jižněji odtud v sektoru americké 9. A se Američanům daří zastavit německý protiútok, spustit vlastní útok a dobýt město Geilenkirchen a postupně vyhánět Němce z Alsaska a Lotrinska. Jižně pod nimi, v prostoru Pattonovy americké 3. A je již zcela izolováno město Mety. Ještě o něco jižněji pak Francouzi ten den stále bojují v Belfortu, část oddílů pronikalo k hranicím Švýcarska, k Mylhúzám a k Rýnu.
Britské 2. A generála Dempseyho se dařilo 21. listopadu 1944 konečně přiblížit na dostřel polních děl k Venlo. Americká 1. a 9. A ten den zaznamenává v postupu do Alsaska a Lotrinska jen malé územní zisky, neboť Němci podnikají neustálé protiútoky. Jižněji odtud pak Pattonova 3. A ten den stále postupuje.
Dne 22. listopadu 1944 dokončuje Pattonova 3. A dobytí města Mety. Jižněji postupuje Patchova americká 7. A na různých úsecích své fronty a konečně její vojáci vstupují do hořícího St. Dié, v předhůří Vogéz, které Němci zapálili, když město opouštěli. A další jednotky 7. A postupují k městu Saverne. Na úplně jižním sektoru fronty vojska francouzské 1. A obsazují Mulhouse, když předtím v oblasti odrazily silný německý protiútok.
Na severozápadní frontě Evropy je konečně německá 15. A generála Zengena, a to dne 23. listopadu 1944, nucena pod tlakem britských jednotek ustoupit hlouběji do Nizozemska, ale německá 7. A zahajuje sérii prudkých útoků proti americké 9. A. Většině americké 9. A, se daří, společně s Patchovou 7. A a francouzskými oddíly, dobýt, 23. listopadu 1944 město Štrasburk, které Němci v roce 1940 prohlásili hlavním městem anektovaného Alsaska.
Bylo 24. listopadu 1944, když asi 40 km severně od Saarbrückenu překročily Pattonovy oddíly z americké 3. A řeku Saar. Jižně od nich dokončila francouzská 2. tanková divize osvobozování Štrasburku.
Pattonova americká 3. A definitivně dne 25. listopadu 1944 osvobozuje město Mety.
Dne 26. listopadu 1944 začaly, bohužel, dopadat do prostoru města Antverpy raketové střely V - 2. Jedna z nich pak hned druhý den 27. listopadu 1944 zasáhla křižovatku u hlavního nádraží právě v době, kdy tudy projížděla vojenská kolona. Zabito bylo 157 osob, včetně 29ti přepravovaných spojeneckých vojáků a letců.
Dne 28. listopadu 1944 konečně proplul první spojenecký konvoj bez překážek ústím řeky Šeldy až do přístavu Antverpy. Z ústí řeky Šeldy se již podařilo britským minolovkám odstranit miny. Velké množství práce bylo vynaloženo, aby mohly být opraveny všechny přístavní hráze, uvedena do provozu všechna zařízení, jeřáby a opravena mola a doky. Stále však ještě vázla přeprava vyloděného materiálu ze samotného přístavu ( velké množství trosek a pokroucené konstrukce nebyly ještě zcela v prvních dnech odstraněny). Přes přetrvávající menší a dočasné dopravní obtíže se však zásadně měnila, každou hodinu, každý den, zásobovací situace Spojenců. Skončila doba, kdy se zásoby vozily jen z Normandie a Marseille. Byla odstraněna poslední vážná překážka ve spojeneckém zásobování a už to nebyla logistika co brzdilo postup Spojenců v Západní Evropě. Většina historiků říká, že provoz Antverpského přístavu nijak zásadně neovlivňovaly ani německé raketové útoky V - 1 a V - 2.
Dne 29. listopadu 1944 probíhala útočná aktivita zvláště u americké 1., 9. a 3. A s menšími územními zisky.
Dne 30. listopadu 1944 se v sektoru bojů Dempseyho britské 2. A, daří úderným oddílům postoupit západně od řeky Maasy poblíž Venlo. Odtud na jih se daří americké 1. a 9. A útočit severně a jižně od dobytého města Cáchy. O něco jižněji pak stojí některé přední jednotky Pattonovy 3. A na řece Saar, ale jeho jednotky na jižním křídle jsou ještě mnoho kilometrů od řeky vzdáleny.
Letecké operace Spojenců - Prosinec 1944.
V měsíci Prosinci 1944, se americké těžké bombardéry zaměřují zejména na 2 důležité cíle v Třetí říši:
a) Komunikační centra.
b) Závody na výrobu PHM.
a) Bombardování komunikačních center znamenalo, že jsou americkými těžkými nálety postiženy oblasti Koblenz a Bingen. Dne 11. prosince 1944 americké těžké bombardéry zaútočí zvláště těžkými a ničivými nálety na Giessen, Hanau a Frankfurt nad Mohanem.
b) Při leteckých náletech na závody vyrábějící PHM, jsou provedeny těžké nálety v Hamburku a Meiderichu, ve Slezsku a dále pak poblíž Vídně. Dne 24. prosince vyšle americké letectvo 2 000 těžkých bombardérů. Náletů se účastní 8. letecká armáda a i bombardéry z italských letišť. Navíc bombardéry působí nejen proti cílům v Třetí říši, ale i ve prospěch svých jednotek na pozemní frontě. Napadaly také ustupující Němce z Jugoslávie, kam zároveň shazují zbraně Titovovým partyzánům.
V měsíci Prosinci 1944 shodily britské těžké bombardéry 48 700 tun bomb. Jednu třetinu náletů na cíle v Třetí říši prováděli Britové v prosinci 1944 ve dne. Britské těžké bombardéry útočily také především na dopravní systémy a na oblast výroby PHM. Cíle Britů byly - Hagen, Essen, Trevír, Leuna a Plitz.
Společně pak těžké bombardéry, jak Američanů, tak Britů napadaly, mimo již zmiňovaných dopravních center, místa německých shromaždišť vojsk a techniky. Nejvíce takového bombardování proběhlo právě 24. prosince 1944 ( když se od 23. prosince zlepšilo počasí), ve prospěch bojujících jednotek v Bitvě o Ardeny.
Ve prospěch Spojenců v Bitvě o Ardeny a na centra dopravy bylo svrženo v prosinci 35 500 tun bomb.
Dne 1. prosince 1944 pokračoval postup americké 9. A v jejím sektoru severozápadně od Cách a americká 102. pěší divize tam obsazila Linnich. Jižněji, v oblastech bojů Pattonovy 3. A a Patchovy 7. A se sice také daří útoky, ale územní zisky jsou malé.
Dne 2. prosince 1944 se hned několika divizím v oblasti bojů Pattonovy 3. A daří zmocnit se přechodů přes řeku Saar. Přední hlídky z jedné jednotky 3. A vstoupily do města Saarlauten.
Bylo 3. prosince 1944, když američtí vojáci z 13. as z 9. A, začali postupovat k řece Ruhr.
Na italské frontě toho dne, britské, kanadské a polské jednotky tří sborů, všechny z 8. A, zahájily útok a pravé křídlo postupovalo po pobřeží Jaderské moře rychle vpřed.
Ve Velké Británii dne 3. prosince 1944 vstoupila v platnost vyhláška, dle které již Home Guard - Domobrana - nemusela povinně hlídkovat. Již nehrozila německá invaze na britské ostrovy...
(Pro Č 10., 11. a 12. - Bitva o Ardeny, byly použity především mé dlouholeté poznámky za desítky let shromážděné, dále ověřená historická fakta z knih - Martin Gilbert - Druhá světová válka - úplná historie, Peter H. Gryner - Ardeny 1944, Donald Sommerville - Druhá světová válka den za dnem, Darius Jedrzejewski, Zbigniew Lalak - Ocelová lavina, Leo Kessler - Ardeny: Operace Lítice, Otto Skorzeny - Mé velitelské operace, Janusz Piekalkiewicz - Tanková válka 1939 - 1945, Letecká válka 1939 - 1945, Steven J. Zaloga - Panther vs. Sherman a další historické prameny z: Použité podklady na konci článků. Použity byly také některé termíny i z dalších pramenů, jako ověřená fakta, která jsem našel pod heslem Ardeny na internetu.)
Původní a konečný plán německého protiútoku v Ardenách, dle Hitlera, dopracovaný dle
jeho instrukcí, který je znám pod krycím názvem - "Wacht am Rhein" - "Stráž na Rýně", a který Němci spustili 16. prosince 1944 ráno.
Dne 16. listopadu 1944 spojenecké těžké bombardéry čistily cestu před útokem americké 1. A a 9. A, které po náletech nastoupily do útoků ve směrech na Geilenkirchen a Eschweiler, když všeobecný cíl útoku bylo průmyslové Porúří. Americká 1. A ještě útočila jedním sborem na pravém křídle na Düren, který leží východně od Cách.
Toho samého dne, 16. listopadu 1944, prolétlo ještě ne zcela hotovou PVO Antverp 10 letounových střel V - 1 a bylo zabito 263 civilních osob, z čehož bylo 32 lidí v sirotčinci a druhý den pak střely V - 1 zabily 32 řádových sester.
Zde je ještě mapa bojů kanadské 1. A a též části britské 2. A v měsících říjnu a listopadu 1944
až k dobytí ústí řeky Maasy.
Pro možnost kontroly i mapa útoků na Západní frontě od 15. září do 15. prosince 1944, do
předvečera Wacht am Rhein - Stráž na Rýně.
Dne 17. listopadu 1944, u města Cáchy postupovala americká 1. a 9. A. Ten den také na jihu pokračovala jak Pattonova 3. A, tak Patchova 7. A v dalších útocích a tlačila před sebou ustupující Němce, když na levém křídle postupu 7. A, se jednotky francouzské 1. A, její útočné oddíly, přiblížily v oblasti Belfortu k městu Montbéliard.
Dne 18. listopadu 1944 poblíž města Cáchy, se k útočící americké 1. a 9. A, připojil i britský 30. as (XXX. as) z britské 2. A. Byla dobyta města Jülich a Düren. Jižněji odtud se 18. listopadu 1944 útočná čela Pattonovy 3. A přiblížila k německým hranicím a obsadila Bouzonville na řece Nied. Další útočné oddíly 3. A vstoupily do Met jak z jihu, tak i ze severu.
Dne 19. listopadu 1944 se v sektoru Dempseyho britské 2. A daří 12. (XII. as) a 7.as (VII. as) získat na Němcích útokem terén poblíž města Venlo. Jižněji odtud v sektoru americké 9. A se Američanům daří zastavit německý protiútok, spustit vlastní útok a dobýt město Geilenkirchen a postupně vyhánět Němce z Alsaska a Lotrinska. Jižně pod nimi, v prostoru Pattonovy americké 3. A je již zcela izolováno město Mety. Ještě o něco jižněji pak Francouzi ten den stále bojují v Belfortu, část oddílů pronikalo k hranicím Švýcarska, k Mylhúzám a k Rýnu.
Britské 2. A generála Dempseyho se dařilo 21. listopadu 1944 konečně přiblížit na dostřel polních děl k Venlo. Americká 1. a 9. A ten den zaznamenává v postupu do Alsaska a Lotrinska jen malé územní zisky, neboť Němci podnikají neustálé protiútoky. Jižněji odtud pak Pattonova 3. A ten den stále postupuje.
Dne 22. listopadu 1944 dokončuje Pattonova 3. A dobytí města Mety. Jižněji postupuje Patchova americká 7. A na různých úsecích své fronty a konečně její vojáci vstupují do hořícího St. Dié, v předhůří Vogéz, které Němci zapálili, když město opouštěli. A další jednotky 7. A postupují k městu Saverne. Na úplně jižním sektoru fronty vojska francouzské 1. A obsazují Mulhouse, když předtím v oblasti odrazily silný německý protiútok.
Na severozápadní frontě Evropy je konečně německá 15. A generála Zengena, a to dne 23. listopadu 1944, nucena pod tlakem britských jednotek ustoupit hlouběji do Nizozemska, ale německá 7. A zahajuje sérii prudkých útoků proti americké 9. A. Většině americké 9. A, se daří, společně s Patchovou 7. A a francouzskými oddíly, dobýt, 23. listopadu 1944 město Štrasburk, které Němci v roce 1940 prohlásili hlavním městem anektovaného Alsaska.
Bylo 24. listopadu 1944, když asi 40 km severně od Saarbrückenu překročily Pattonovy oddíly z americké 3. A řeku Saar. Jižně od nich dokončila francouzská 2. tanková divize osvobozování Štrasburku.
Pattonova americká 3. A definitivně dne 25. listopadu 1944 osvobozuje město Mety.
Dne 26. listopadu 1944 začaly, bohužel, dopadat do prostoru města Antverpy raketové střely V - 2. Jedna z nich pak hned druhý den 27. listopadu 1944 zasáhla křižovatku u hlavního nádraží právě v době, kdy tudy projížděla vojenská kolona. Zabito bylo 157 osob, včetně 29ti přepravovaných spojeneckých vojáků a letců.
Dne 28. listopadu 1944 konečně proplul první spojenecký konvoj bez překážek ústím řeky Šeldy až do přístavu Antverpy. Z ústí řeky Šeldy se již podařilo britským minolovkám odstranit miny. Velké množství práce bylo vynaloženo, aby mohly být opraveny všechny přístavní hráze, uvedena do provozu všechna zařízení, jeřáby a opravena mola a doky. Stále však ještě vázla přeprava vyloděného materiálu ze samotného přístavu ( velké množství trosek a pokroucené konstrukce nebyly ještě zcela v prvních dnech odstraněny). Přes přetrvávající menší a dočasné dopravní obtíže se však zásadně měnila, každou hodinu, každý den, zásobovací situace Spojenců. Skončila doba, kdy se zásoby vozily jen z Normandie a Marseille. Byla odstraněna poslední vážná překážka ve spojeneckém zásobování a už to nebyla logistika co brzdilo postup Spojenců v Západní Evropě. Většina historiků říká, že provoz Antverpského přístavu nijak zásadně neovlivňovaly ani německé raketové útoky V - 1 a V - 2.
Dne 29. listopadu 1944 probíhala útočná aktivita zvláště u americké 1., 9. a 3. A s menšími územními zisky.
Dne 30. listopadu 1944 se v sektoru bojů Dempseyho britské 2. A, daří úderným oddílům postoupit západně od řeky Maasy poblíž Venlo. Odtud na jih se daří americké 1. a 9. A útočit severně a jižně od dobytého města Cáchy. O něco jižněji pak stojí některé přední jednotky Pattonovy 3. A na řece Saar, ale jeho jednotky na jižním křídle jsou ještě mnoho kilometrů od řeky vzdáleny.
Letecké operace Spojenců - Prosinec 1944.
V měsíci Prosinci 1944, se americké těžké bombardéry zaměřují zejména na 2 důležité cíle v Třetí říši:
a) Komunikační centra.
b) Závody na výrobu PHM.
a) Bombardování komunikačních center znamenalo, že jsou americkými těžkými nálety postiženy oblasti Koblenz a Bingen. Dne 11. prosince 1944 americké těžké bombardéry zaútočí zvláště těžkými a ničivými nálety na Giessen, Hanau a Frankfurt nad Mohanem.
b) Při leteckých náletech na závody vyrábějící PHM, jsou provedeny těžké nálety v Hamburku a Meiderichu, ve Slezsku a dále pak poblíž Vídně. Dne 24. prosince vyšle americké letectvo 2 000 těžkých bombardérů. Náletů se účastní 8. letecká armáda a i bombardéry z italských letišť. Navíc bombardéry působí nejen proti cílům v Třetí říši, ale i ve prospěch svých jednotek na pozemní frontě. Napadaly také ustupující Němce z Jugoslávie, kam zároveň shazují zbraně Titovovým partyzánům.
V měsíci Prosinci 1944 shodily britské těžké bombardéry 48 700 tun bomb. Jednu třetinu náletů na cíle v Třetí říši prováděli Britové v prosinci 1944 ve dne. Britské těžké bombardéry útočily také především na dopravní systémy a na oblast výroby PHM. Cíle Britů byly - Hagen, Essen, Trevír, Leuna a Plitz.
Společně pak těžké bombardéry, jak Američanů, tak Britů napadaly, mimo již zmiňovaných dopravních center, místa německých shromaždišť vojsk a techniky. Nejvíce takového bombardování proběhlo právě 24. prosince 1944 ( když se od 23. prosince zlepšilo počasí), ve prospěch bojujících jednotek v Bitvě o Ardeny.
Ve prospěch Spojenců v Bitvě o Ardeny a na centra dopravy bylo svrženo v prosinci 35 500 tun bomb.
Dne 1. prosince 1944 pokračoval postup americké 9. A v jejím sektoru severozápadně od Cách a americká 102. pěší divize tam obsazila Linnich. Jižněji, v oblastech bojů Pattonovy 3. A a Patchovy 7. A se sice také daří útoky, ale územní zisky jsou malé.
Dne 2. prosince 1944 se hned několika divizím v oblasti bojů Pattonovy 3. A daří zmocnit se přechodů přes řeku Saar. Přední hlídky z jedné jednotky 3. A vstoupily do města Saarlauten.
Bylo 3. prosince 1944, když američtí vojáci z 13. as z 9. A, začali postupovat k řece Ruhr.
Na italské frontě toho dne, britské, kanadské a polské jednotky tří sborů, všechny z 8. A, zahájily útok a pravé křídlo postupovalo po pobřeží Jaderské moře rychle vpřed.
Ve Velké Británii dne 3. prosince 1944 vstoupila v platnost vyhláška, dle které již Home Guard - Domobrana - nemusela povinně hlídkovat. Již nehrozila německá invaze na britské ostrovy...
(Pro Č 10., 11. a 12. - Bitva o Ardeny, byly použity především mé dlouholeté poznámky za desítky let shromážděné, dále ověřená historická fakta z knih - Martin Gilbert - Druhá světová válka - úplná historie, Peter H. Gryner - Ardeny 1944, Donald Sommerville - Druhá světová válka den za dnem, Darius Jedrzejewski, Zbigniew Lalak - Ocelová lavina, Leo Kessler - Ardeny: Operace Lítice, Otto Skorzeny - Mé velitelské operace, Janusz Piekalkiewicz - Tanková válka 1939 - 1945, Letecká válka 1939 - 1945, Steven J. Zaloga - Panther vs. Sherman a další historické prameny z: Použité podklady na konci článků. Použity byly také některé termíny i z dalších pramenů, jako ověřená fakta, která jsem našel pod heslem Ardeny na internetu.)