Mapa Operace COBRA, útoky amerických sborů 1. A. Je vidět i útok americké 3. A generála Pattona - postup amerického 8.as a 15. as.
Zároveň je z pohledu Spojenců, od moře úplně vlevo, vidět útok britské 2. A a kanadské 1. A v Operaci BLUECOAT - směrem k městečku Vire, jako bezprostřední pomoc americké Operaci COBRA.
Všechny útoky Spojenců jsou od postavení spojenecké fronty dne 24. července do 4. srpna 1944.
Ve vítězném vývoji celé "Operace COBRA", americké útočné ofenzívy, měl rozhodující význam den 27. července 1944, třetí den od začátku bojů. Co vše se stalo?
Na levém křídle amerického útoku se podařilo 19. as(americký XIX. as) proniknout na jih prakticky až takřka k Tessy sur Vire. Od prvních hodin americké útočné operace bojující 7. as (VII. as) generálporučíka Collinse, v samotném středu, již pokročil na téměř polovinu vzdálenosti, která jej dělila od Villedieu a o něco dále vpravo mu do cílového města Coutances, již zbývalo jen 3,5 km.
Jenže právě v těchto místech narazily oba americké sbory na dobře organizovaný německý odpor. Právě v těchto místech museli Němci, dle rozkazu, klást největší odpor, neboť německé velení zde udržovalo průjezdnou - "únikovou cestu pro německé jednotky z pobřežního sektoru, na které tvrdě útočil ten nejzápadnější americký 8. as.
( Tady se svou poznámkou trochu předběhnu, abych vše později rozšířil o další informace. Do čela amerického 8. as /VIII. as/ byl jmenován, dne 27. července - zatím neoficiálně - generálem Bradleyem - generálporučík Patton.
Oficiélně, - a o tom bude v souvislosti se vznikem dalších armád v Normandii hovořeno později - převzal generálporučík Patton, z rozšířeného 8.as vzniklou americkou 3.A, dne 1. srpna 1944, tedy za pár dní, a to za pochodu - spíše za "zrychleného útoku".
A právě od 27. července spěchal, na jih podél moře, Němci takřka neobtěžován. Pattonův 8.as, později obsadil úzké místo v Avranches a postupoval dál na jih - do Bretaně.
Letadla Luftwaffe se neúspěšně pokoušela zničit jediný most v Avranches. Dne 4. srpna Pattonovy jednotky dobyly Vannes na jižním pobřeží Bretaně a město Rennes, hlavní město provincie Bretaň.
Ještě den před tím - 3. srpna 1944 dobyla americká 30. pěší divize město Mortain a Bradley přikázal Pattonovi postupovat na východ. Dne 7. srpna se dostaly přední Pattonovy jednotky až k městu Le Mans, což bylo hluboko v týlu celé německé 7. A).
Ze dvou směrů prudce zaútočil americký 8. as svou 1. pěší divizí a 3. obrněnou divizí do oblasti Coutances ( Coutances - z pohledu Američanů jihozápadní směr k pobřeží) s cílem zcela izolovat bránící se německý 84. as ( LXXXIV. as), který se snažil pod náporem Američanů ustoupit z oblasti Périers - Lessay(viz mapy).
Němci měli v oblasti bojů jediné dvě mobilní divize, a to 2. td SS a 17. (mot.) divizi pancéřových granátníků SS, které se okamžitě vydaly na západ ve snaze zadržet americký příval tanků a pěchoty podporovaný letectvem a SHD, který útočil na Coutances.
Oběma německým motorizovaným divizím SS se sice ráno a dopoledne 28. července 1944 trochu podařilo zabrzdit, až dokonce zastavit, útok amerického 7. as z východu, ale tím se Němci vystavili nebezpečí útoků ze severu. Během dne 28. července prorazily dvě americké obrněné divize ( 4. a 6. obrněná divize) z 8.as útočící z oblasti Périers - Lessay a prudce zaútočily na Coutances a již do odpoledne jej obsadily. V oblasti Coutances pak doslova rozprášily zbytky 6ti německých divizí... (
Mapa bojových operací od 25. července do 29. července 1944.)
Na všech hlavních silnicích mezi Coutances a řekou Vire se během odpoledne, až do soumraku, dne 28. července pohybovaly americké tanky podporovány pěchotou v OT a SHD a na několika místech se Američané dostali na silnici Bréhal - Tessy, což bylo 25 km jižně od linie na které, ráno 25. července 1944, americká útočná Operace COBRA začínala.(
Mapa bojů 28. až 29. července 1944.)
Když padla noc z 28. na 29. července 1944, neexistovala od řeky Vire směrem na západ žádná souvislá, německými štáby koordinovaně řízená, obraná fronta. Německý 84. as (LXXXIV. as) se rozpadal, jako " domeček z karet". Němci v těchto místech neměli žádné zálohy, kterými by mohli linii obrany - spíše hnízda odporu - na západ od řeky Vire - vyztužit a už vůbec ne obnovit.
Pokus dostat nějaké skutečně větší německé jednotky na pomoc obraně západně od řeky Vire, (
generál polní maršál /generalfeldmarshal/ Hans Gunter von Kluge, * 30. října 1882, + 19. srpna 1944, když již v Berlíně věděli, či prokázali, že schvaloval atentát na Hitlera a na Západní frontu poslali místo něho Modela, byl povolán 17. srpna 1944 do Berlína k Hitlerovi. Kluge napsal ještě Hitlerovi dopis, kde jej mimo jiné vyzval, aby jednali se spojenci o míru , a zároveň, že byl vždy jeho věrný přívrženec..., spáchal sebevraždu. Na cestě z Francie do Německa si vzal cyankáli.
Data jeho smrti jsem nalezl dokonce "Tři" - 17. 8, 18. 8 a 19. 8. Ty 19. srpna 1944 byly nejvíce a z nejvěrohodnějších pramenů, a tak 19. srpna 1944 zde uvádím, jako hlavní.)
se uskutečnil z rozkazu generála polního maršála Klugeho ještě během dvou dnů na začátku Operace COBRA. Ve dnech 25. a 26. července 1944 se z východu od míst jižně pod Caen, směrem na americké předmostí, z rozkazu Klugeho, vydaly, pomalu a nerozhodně, některé menší německé samostatné jednotky. Jenomže ty okamžitě začali napadat Kanaďané, kteří v té době zaměstnávali celou německou Tankovou skupinu Západ generála Eberbacha na východním křídle oblasti Normandie. Kanaďané je zaměstnávali tak účinně, že Eberbach nebyl schopen vyslat nějakou ucelenou, větší tankovou jednotku, která by nějak výrazně pomohla německé 7. A na západní, frontě proti Američanům.
Německá 7. A tak byla bez záloh, ale i bez nějakého smysluplného plánu na obranu, ale i možnosti ústupu a plánu smysluplného ústupu. Zůstávala jen s proděravělou obranou, odkázána bojovat se stále se zvětšujícím americkým náporem.
Celou historickou literaturou, se nese věta, cituji:
" Německá 7. A generála Haussera se ocitla v zoufalé situaci!"
Ano je to tak - německá 7. A byla ochromována neustálým přerušováním radiového spojení, bleskovými údery Američanů, jejich neustálým manévrování palbou, leteckými útoky a rychlým přeskupováním pohybujících se motorizovaných jednotek, což nedávalo Němcům šanci se alespoň na chvíli zkonsolidovat a přeskupit. I zkušení, bojem prověření němečtí velitelé a vojáci nedokázali zkonsolidovat obranu, smysluplně ustoupit, nevědělo se kam ustoupit, aby bylo možno provádět protiútoky - "alfu a omegu" německé pohyblivé obrany...
Vznikaly zmatky, rostl chaos, který byl západně od řeky Vire navíc umocňován protichůdnými rozkazy vyšších německých velitelů. Jiný rozkaz na řešení bojové situace vydával velitel 7. A generál Hausser a jiné velitel německého 84. as (LXXXVI. as) generál Dietrich von Choltitz, zatímco kvůli špatnému a přerušovanému radiovému spojení se některé rozkazy maršála Klugeho k německým jednotkám nikdy nedostaly. Některé nebylo možno splnit z povahy skutečných bojů.
Těch reakcí, v podobě rozkazů maršála Klugeho, po spuštění americké Operace COBRA, bylo víc. Tak například dne 26. července vydal rozkaz, aby se německá 2. td , která byla dislokována východně od řeky Orne, připravila k přesunu na Západ - proti americké frontě - pokud se bude situace německé 7. A zhoršovat a hned na druhý den svolal poradu za účasti Hussera. Další rozkaz vznikl mezi 27. a 28. červencem, kdy Kluge přikázal, aby 2. td a 116. td byly převedeny z Tankové skupiny Západ k 7. A, a to se zbytky Bayerleinovy tankové divize Panzer Lehr a se zbytky 352. pěší divize byly podřízeny velitelství 47. as ( XLVII. as), které se v té době přesouvalo na západ - z Caumontského sektoru v Britské frontě.
( Tady si dovolím předběhnout popisovaný vývoj a rozkazy maršála Klugeho, abych něco řekl o reakcích Britů a Němců na tzv - Britské frontě té doby /- bude o tom samostatně vylíčená britská Operace BLUECOAT, její příprava, a samotné spuštění od 30. července/. Totiž po spuštění Operace COBRA, zareagovali jak Britové, tak Němci na východě. Dne 27. července, když vyslal von Kluge německou 2. td a 116. td na západ, dostaly se při postupu obě německé tankové divize do přímých leteckých úderů. Obě tankové divize utrpěly ztráty na mužích a technice a do míst nasazení dorazily obě divize pozdě. V té době se, na východě německé 7. A, v těsné blízkosti řeky Vire, snažily německé jednotky bránit útokům ze severu, které na ně prováděly americký 5. as a 19. as. Od 26. do 30. července např. postoupil americký 5. as, z důvodu úporné obrany německých jednotek jen o 5. km a ani americký 19. as na tom nebyl o moc lépe).
Zpět k maršálu von Klugemu.
Bylo 28. července 1944, když těžce nazlobený von Kluge začal reagovat.
Maršála Klugeho totiž rozčílil způsob vedení obranných bojů, které prováděly jednotky jak . 84. as, tak divize( spíše zbytky divizí) celé německé 7. A. Maršál Kluge s okamžitou platností odvolal náčelníka štábu 7. A a také velitele 84. as. Osobně se dostavil na velitelství německé 7. A a ujal se řízení všech bojových operací armády...
Podle německých armádních zápisů pak z velitelství německé 7. A telefonoval generálmajoru Blumentrittovi, náčelníku štábu svého Velitelství Západ, cituji:
"Zdejší situace je doslova fraška... Včera jsem převzal sbor a armádu... vše je tu v obrovském zmatku... Situace je mimořádně kritická... pěchota se úplně rozpadá a jednotky nejsou v stavu řádně bojovat. Skýtají žalostný obraz."
Hlášení maršála Klugeho bylo však ještě příliš učesané a milosrdné. Kluge prostě neměl v době kdy telefonoval na své velitelství, všechny zprávy od všech forem průzkumu, neboť ani průzkum neexistoval. Stejně tak neexistovaly velitelé a jejich jednotky, které mu měly zprávy vyhodnotit, pravdivě sepsat a odeslat. Nebylo se s kým spojit.
Více než mizerná situace.
