Mapa seřadišť a náletových směrů spojeneckých letedel dne 17. září 1944, při začátku
vzdušně-výsadkové Operace MARKET GARDEN.
Byla neděle 17. září 1944, když onen gigantický proud letadel všech možných typů s výsadkáři a veškerou jejich možnou výzbrojí a výstrojí přelétával kanál La Manche, a tehdy, jak později vypověděli sami výsadkáři -" přešel většinu pocit, že jsou na nedělním výletě". Než byla totiž některá "hnízda" německé PVO, protiletadlového dělostřelectva - flaků - umlčena - objevovaly se v okolí letadel obláčky výbuchů "a to přešla určitě všechny legrace". Již jednou bylo řečeno, že nad Anglií byly ztraceny kluzáky z důvodů poruch( celkem 30 z toho 23 pro Arnhem). Poruchy vlečných letadel, ale i kluzáků nad Kanálem La Manche pak znamenaly ztrátu dalších 8mi kluzáků, které musely přistát na hladině moře. Protože již od Bitvy o Británii 1940 existovala pružná a skvělá a účinná organizace britské - Záchranné služby - přispěchaly motorové čluny a většinu pilotů i výsadkářů zachránili. Ztracen byl jen nahraditelný materiál ( který však chyběl v daném čase prvé etapy vysazení, stejně jako výsadkáři). I tady měl opět smůlu Urquhart a jeho 1. vzdušně-výsadková divize, neboť z osmi ztracených kluzáků jich 5 bylo určeno pro Arnhem...
Všichni, kdo se "Operace MARKET GARDEN" účastnili a přežili - později v zápisech uvedli, že celý průlet "Leteckého konvoje" největšího výsadku všech dob, zajišťovaly nejmodernější navigační prostředky, včetně radarových signálů speciálních světel a radiomajáků a to jak z pevniny, tak z lodí v kanále La Manche, což mnohým připadalo "jako navigace na nějaké dálnici"...
Když letecký konvoj, v neděli 17. září, přelétl nizozemské pobřeží, dostala se letadla, která letěla ve výšce 500 metrů po severní trase k Arnhemu a Nijmegenu do palby německých protiletadlových baterií, které se nově, či předtím utajeně, soustředily na ostrovech Walcheren, Severní Beveland a Schouwen. Zároveň střílely i německé protiletadlové lodě a střílely i bárky v celém širokém ústí řeky Šeldy (již bylo řečeno, že ústí řeky Šeldy mělo 80 km). Na německou protiletadlovou palbu zaútočily v celé šíři a hloubce okamžitě stíhací bombardéry Spojenců, ale přesto se podařilo německé PVO několik letadel pomalejšího leteckého konvoje sestřelit. Například nad ostrovem Schouwen bylo sestřeleno vlečné letadlo a jeho posádka při pokusu o nouzové přistání zahynula. Kluzák Waco, který tento letoun vlekl, se ve vzduchu rozpadl a bohužel vojáci v kluzáku padáky neměli - zahynuli všichni. Pak byla ještě sestřelena jedna C-47 Dakota, která se zřítila v plamenech na ostrov. Parašutisté a jeden z pilotů stačili vyskočit a přistáli na padácích na ostrově.
(Informace pro odstavce v Č 22 a poté i 23 a 24 byly použity z mých letitých zápisů a poznámek a také z historické literatury jako je: Darius Jedrzejewski, Zbigniew Lalak - Ocelová lavina, dále John Prager, C. W. Star Busmann - Bitva u Arnhemu a válka v Západní Evropě., Generálmajor R. E. Urquhart, CB DSO a Wilfred Greatorex - ARNHEM., Jaroslav Hrbek - ARNHEM 1944., Tim Saunders - NIJMEGEN - Operace Market Garden /americká 82. vzdušná výsadková divize a gardová obrněná divize/., Donald R. Burgett - CESTA DO ARNHEMU - Křičící orel v Holandsku.,
Frank Steer - ARNHEM - Operace Market Garden - Přistávací plochy a Oosterbeek., A. Korthals Altes a N. K. C. A. in´t Veld - ZAPOMENUTÁ BITVA. /The Forgotten Battle/ a dalších použitých pramenů - Použité podklady - na konci článků).
O atmosféře v letadlech letících do "Operace MARKET GARDEN" píší všechny historické prameny, které uvádím v závorce. Některá vyjádření parašutistů uvedu ještě později, až budu popisovat jednotlivé divize. Nyní zde použiji popis atmosféry v letadlech od jednoho z autorů z kterého čerpám také informace - od Jaroslav Hrbek - Arnhem 1944, ze kterého nyní cituji:
"Výsadkoví veteráni maskovali svůj strach z protiletadlové palby různými způsoby a často předstírali spánek, avšak nezkušení nováčci drásali nervy svých zkušenějších druhů naivními otázkami typu: 'Jsou ta sedadla pancéřovaná?', nebo jiná otázka: 'Co jsou všechny ty malé černé a bílé obláčky pod námi?'
Někteří se za svůj strach nestyděli. tak například seržant Bill Tucker, který již prožil flaky nad Normandií, měl strach, že bude zasažen zespodu, a seděl celou cestu na třech leteckých protiflakových vestách. Jiný z parašutistů, vojín Rudolph Kos měl neodolatelné 'nutkání sednout si na přilbu, ale věděl, že ji bude potřebovat na hlavě'."
Před přistáváním těchto parašutistů u jejich cílů, došlo ještě k bombardování vytypovaných míst rozvědkou. K tomu se váže historie, která říká, že vůbec první Holanďané, které britští výsadkáři osvobodili se chovali podivně. Jak říkají historické prameny, které uvádím o něco výš, postavy v bílých nemocničních košilích pobíhaly bezcílně po lesích a v okolí přistávacích a seskokových zón britské 1. vzdušně-výsadkové divize.
Byli to blázni!!!
Co se stalo?
Totiž britská rozvědka se přes všechny dotazy u Holandského hnutí odporu nedozvěděla jestli v blázinci - ve slavné psychiatrické léčebně ve Wolfheze - jsou, nebo nejsou Němci!!!
Ještě dopoledne v neděli 17. září 1944 se americké letectvo zeptalo podplukovníka Charlese Mackenzieho, náčelníka štábu britské 1. vzdušně-výsadkové divize, zda přebírá odpovědnost za letecký útok na onu slavnou psychiatrii. Podplukovník Mackenzie odpovědnost převzal a velitel britské 1. vzdušně-výsadkové divize generál Urquhart jeho rozhodnutí, a to ještě krátce před odletem do akce, schválil! Oba britští důstojníci byli přesvědčeni, že v ústavu jsou němečtí vojáci....!!!
A Američané těch bombardovacích cílů měli ten den hodně!!!
Již těsně před polednem, v 11 hodin 30 minut, se nad Arnhemem a důležitým Deelenem, kde bylo letiště, ale také nad Wolfheze, objevila americká bombardovací letadla a co vše bombardovala cituji opět z předchozí jmenované historické literatury:
"Ačkoliv cílem náletu v Arnhemu bylo postavení německé protiletadlové obrany a obě velká kasárny ve městě a to, Vilémova a Sasko-Výmarská kasárna, spadlo pochopitelně mnoho pum i do samotného města Arnhemu, zejména pak do jeho starého centra. Po patnáctiminutovém náletu stoupaly z města Arnhemu sloupy dýmu, vypukly požáry a ulice byly plné trosek. Vilémova kasárna dostala několik přímých zásahů a hořela; zajímavé a nevysvětlené bylo, že velitel patnáctičlenného nizozemského požárního sboru Dirk Hiddink od svých nadřízených nedostal žádný rozkaz, že má kasárna hasit. Měl pouze zabránit přenesení požáru na okolní domy. Pocity nizozemského civilního obyvatelstva, které mělo značné množství obětí, tehdy kolísaly mezi hrůzou z bombardování a nadšením. Po osvobození Maastrichtu americkou 1. A dne 14. září očekávaly totiž obyvatelé oblastí jižního Nizozemí brzký příchod Američanů....."
Jak jsme již řekli, spojenecké nálety směřovaly mimo cílů v Arnhemu i na nedaleké letiště Deelen-Schaarsbergen, které bylo vlastně největší leteckou základnou německé Luftwaffe v celém Holandsku a právě tak vlastně zasáhly, když s tím musely štáby počítat (kvůli nepřesnosti bombardování těžkými bombardéry) i zmíněnou slavnou psychiatrickou léčebnu ve Wolfheze (výsledkem bombardování psychiatrické léčebny bylo 45 mrtvých pacientů a řada raněných, zbylí chovanci se rozutekli do okolních lesů. Při pozdějším ohledávání bylo zjištěno, že v psychiatrickém ústavu vojáci Wehrmachtu nebyli, ale měli v bezprostřední blízkosti léčebny muniční skladiště, které při bombardování vylétlo do vzduchu a zvětšilo ještě více následky bombardování).
Bombardování probíhalo nejen v okolí Arnhemu, ale těžké bombardéry napadaly pozice německých flaků a předpokládaná postavení německých pozemních jednotek jak v okolí Nijmegenu, tak i v okolí Eindhovenu. Spojeneckým bombardérům se samozřejmě podařilo zničit spoustu známých, rozvědkou zjištěných, cílů. Jenomže historická literatura také říká, že takto těžké a velké bombardování zasáhlo i civilní čtvrtě měst a proměnilo je v hory rozvalin. Velká část ulic těchto jmenovaných měst byla plná trosek a kráterů. Například v Nijmegenu byla bombardována dívčí škola a velká budova katolického sociálního střediska. V Nijmegenu byla také zasažena rozvodna vysokého napětí, což znamenalo, že byla přerušena dodávka elektřiny pro celou oblast. V Arnhemu bombardování znamenalo, že byl přerušen elektrický proud i plyn.
Když skončily svou činnost těžké bombardéry, v celé oblasti Operace MARKET GARDEN, nastoupily stíhací bombardéry, které až do okamžiku výsadků ostřelovaly na zemi vše, co se "hýbalo", když především to byly pozice protiletadlových zbraní všeho druhu.
