Plán Wacht am Rhein, měly doprovodit dvě operace speciálních jednotek, nebo se také říká

" jednotek zvláštních operací".
Jednou z nich byla Operace STÖSSER, což byla vlastně poslední klasická parašutistická operace, (viz zde také krátce na Wikipedii http://en.wikipedia.org/wiki/Operation_St%C3%B6sser
). Tou druhou byla Operace GREIF a o té si řekneme po té prvé.
Návrh na použití výsadkářů ve Wacht am Rhein přednesl velitel Skupiny armád B a zároveň přímý velitel celého hlavního protiútoku v Ardenách, polní maršál Model. Stalo se tak na plánovací a koordinační konferenci Wacht am Rhein, - a teď pozor! - datum zněl 4. prosince 1944 - tedy jen 12 dní před oficiálním spuštěním útoku. Modelův plán konzultovaný s jeho štábem v návrhu na konferencl tak, že 20 kluzáků se 160ti výsadkáři přistane na Hohes Venn / viz kopcovitý a močálovitý terén, popsaný jako za b) v Č 17. /, kde jednotky zajistí pro postup hlavních sil 2 důležité silnice, které oblastí vedou....
Ihned druhý den, 5. prosince 1944, Modelův návrh zamítal Göringův štáb Luftwaffe, a to ze dvou důvodů:
a/ nelze ho provést ve dne, neboť spojenecké letectvo zcela ovládá celý vzdušný prostor v oblasti Arden.
b/ nelze jej provést v noci, neboť výsadkové jednotky, které jsou momentálně k dispozici, nejsou dostatečně vycvičeny pro noční akce z třetího prostoru, ze vzduchu, a ani pro noční boj.
Jenomže Model byl v zásadě tvrdohlavý člověk a chtěl za každou cenu svůj návrh, schválený jeho štábem, prosadit za každou cenu. Navíc v té době byl v útočné snaze podporován AH, který přece jenom už trochu zapomínal na ztráty na Krétě v dubnu 1941, viz Operace MERKUR Č 1. až Č 33.
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=134
a více si vzpomínal na úspěchy výsadkářů v Rotterdamu, ale hlavně v Eben Emael, v květnu 1940, viz zde v Č 52.
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=196&t=3758
až Č 57.
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=196&t=3773
a v Holandsku při obsazování mostů
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=196&t=3781
Hitler měl vždy v paměti, že jeho parašutistické jednotky, výsadkáři Třetí říše, byla elita, byl výkvět země, výkvět armády. Bylo náhle jedno, že tenhle výkvět může být beze zbytku obětován v noci a mlze severně od Malméd. Úplně vše mu bylo jedno, neboť připravoval poslední a zoufalý pokus o odvrácení porážky své milované Říše na Západní frontě....
O veliteli výsadkářské operace s krycím názvem Operace STÖSSER, která se narychlo začala plánovat až 7. prosince 1944, tedy plán vznikal jen 9 dní před jeho uskutečněním, bylo rozhodnuto rychle.
Stal se jím jeden z nejschopnějších výsadkářů Třetí říše v 2. světové válce, tehdy podplukovník, baron Fridrich August von der Heydte (bylo mu 37 let).
http://en.wikipedia.org/wiki/Friedrich_ ... der_Heydte
V době, kdy Hitler přebíral moc (1933)

byl von Heydte profesorem práv na univerzitě v Berlíně. Poté studoval v zahraničí a ze studií se vrátil v roce 1935 do Německa a ihned vstoupil do 15. jezdeckého pluku v Paderbornu. Když začala 2. světová válka byl převelen k vzniklému výsadkářskému vojsku jako velitel praporu. Účastnil se útoku na Krétu, viz zde složení jednotek na Krétě v Č 8.:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=134&t=4300
3. parašutistický pluk,
I. Prapor:
Velitel: kapitán von der Heydte.
Pobočník: poručík Lauk.
V dalším průběhu války pak sloužil Heydte, v roce 1943, jako náčelník štábu ve výsadkářské divizi generála Ramckeho a přestože ho Hitler podezříval z účasti na červencovém atentátu proti své osobě, zůstal na podzim 1944 velitelem výsadkářské školy v Aalten.
Generál Student, tehdy velitel Skupiny armád "H", si podplukovníka, barona Fridricha August von der Heydte, k sobě povolal dne 8. prosince 1944 a předal mu Hitlerův rozkaz. V rozkaze Hitler nařizoval, aby von der Heydte zorganizoval výsadkářskou jednotku o síle 800 mužů v tzv. "Bojovou skupinu Heydte" (Kampfgruppe Heydte), která jako součást plánu Wacht am Rhein, bude nasazena dle potřeb Modelovy Skupiny armád "B". Heydte okamžitě vznesl námitku, že takhle slabá skupina, takhle narychlo sestavená, nemůže splnit takřka žádný bojový úkol, pokud bude koordinována jen necelý týden. Jenomže Model, tehdy naplno podporován AH, žádné námitky nepřijal a spolu se svým štábem vypracovali plán, dle kterého mělo být v týlu Spojenců vysazeno nakonec jen přibližně 300 až 400 mužů. Měli být vysazeni v H + 2 hodiny po začátku Wacht am Rhein.

Cíl vysazení byla křižovatka u vesnice Krinkelt ( Krinkelt je v pravé časti mapy skoro uprostřed a Malmédy skoro uprostřed mapy) u Elsenbornského hřebenu.
Adolfu Hitlerovi se sice Modelův plán poměrně líbil, ale spolu se štábem OKW změnili místo seskoku. Podle poslední verze plánu Operace STÖSSER, měli výsadkáři seskočit na křižovatku Mont Rigi, která leží na silnici z Eupen do Malméd. Výsadek měl být proveden ráno 17. prosince 1944 a hlavním úkolem Heydtových výsadkářů bylo udržet křižovatku Mont Rigi až do příjezdu tanků Dietlovy 6. TA SS!
Výhradám k cílům Operace STÖSSER nebyl ještě konec. Když bylo vše naplánováno, ozval se velitel 6. TA SS Dietrich s námitkou, že vlastně takováhle akce, jakou výsadkářská operace byla, jen upozorní americké jednotky - "že se něco děje". Jenomže tady platila zásada, že co již Hitler rozhodl nesmělo být změněno. Vždy platilo prvé rozhodnutí AH.
Všechny pozdější historické zápisy říkaly, že baron Fridrich August von der Heydte měl tehdy velice špatné tušení a od výsledku Operace STÖSSER si nic nesliboval. Heydte totiž vycházel z reality, kterou tehdy okolo sebe viděl. Když vybíral jednotky, měl k dispozici jen samé nedostatečně vycvičené výsadkáře. Dopravní letadla Ju 52/3,
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=192&t=1172
někde také nazývána Teta Ju, jak je zde na starším článku nazývá i Haness, která tehdy patřila Transportgeschwader 3, byla již opotřebovaná a nespolehlivá. Vždyť i jak kolega uvádí sloužila již tolik let, že dopravovala výsadkáře ještě 1941 na Krétě, ale i zásobovala obklíčenou Paulusovu 6. A ve Stalingradu v lednu 1943.... Už dávno na nich nesloužili žádní veteráni z popsaných akcí, ale také piloti-nováčci, stejně jako měli být i vojáci, které měli přepravovat - výsadkáři-nováčci. Heydte dostal k dispozici 112 letadel Teta Ju - Ju 52/3 - a z jejich stavu byl naprosto rozčarován. Akce také podle toho dopadla.
Operace STÖSSER začala 17. prosince 1944 okolo 3 hodiny ráno uprostřed velice bouřlivé noci. Jednalo se o naprosto neletové počasí, "kdy foukal příčný vítr".
Skutečně vzlétlo všech 112 Ju 52/3, ale jen 15 letadel Teta Ju doletělo k určenému cíli. Do akce nakonec vzlétlo 870 výsadkářů, ale jen něco přes 100 jich bylo vysazeno nad cílem. Historické zápisy vedené na německém výsadkářském vojsku říkají, že většina výsadkářů byla roztroušena od města Bonn až po samotné Hohes Venn. I když prý nezkušení piloti dělali, co mohli, nebyli schopni, v takovém počasí, udržet formaci a tak již po samotném vzlétnutí strojů bylo jasné, že Operace STÖSSER nemůže být uskutečněna tak, jak nařizoval plán.
I na zemi to dopadlo špatně. Podplukovník Fridrich August von der Heydte dne 17. prosince 1944 v 8 hodin ráno, spíše zázrakem, shromáždil nakonec přibližně 150 výsadkářů. To bylo ale vše. Jakmile vyrazili do akce, objevili je pěšáci z americké 1. A. Po celý den 17. prosince se někteří Heydtovy výsadkáři schovávali v lesích, ale americké hlídky je "lovily a odchytávaly" jednoho po druhém. Ke cti, tehdy podplukovníka, Fridricha Augusta von der Heydte je nutno dodat, že se vzdal jako jeden z posledních.
Jestliže někdo bude hodnotit Operaci STÖSSER, musí jednoznačně vždy říci, že skončila naprostým fiaskem.
Ale POZOR!
Když si budete dávat dohromady druhou operaci - Zvláštních jednotek - Operaci GREIF, generála Skorzenyho, v kontextu s touto Operací STÖSSER, dospějete k závěru, že němečtí výsadkáři v týlu amerických vojsk přispěli k neobyčejné panice ve štábech. Obě speciální operace, a tudíž i ta Heydteho, způsobily neobyčejný chaos v celé Bitvě o Ardeny, - v celém zázemí Spojenců. Mnohem více si toho řekneme v další, v té Skorzenyho Operaci GREIF. Ale nezapomeňme na to, neboť Heydteho výsadkáři chaos v zázemí Spojenců velmi dramaticky podpořili.
(Pro Č 25., 26. a 27. - Bitva o Ardeny, byly použity především mé dlouholeté poznámky za desítky let shromážděné, dále ověřená historická fakta z knih - Hitlerova armáda. Vývoj a struktura německých ozbrojených sil v letech 1933 - 1945 - Sborník článků odborných redaktorů časopisu Command - Philippe Masson - Historie německé armády 1939-1945, - James Lucas - Poslední rok Německé armády, - Martin Gilbert - Druhá světová válka - úplná historie, Peter H. Gryner - Ardeny 1944, Donald Sommerville - Druhá světová válka den za dnem, Darius Jedrzejewski, Zbigniew Lalak - Ocelová lavina, Leo Kessler - Ardeny: Operace Lítice, Otto Skorzeny - Mé velitelské operace, Janusz Piekalkiewicz - Tanková válka 1939 - 1945, Letecká válka 1939 - 1945, Steven J. Zaloga - Panther vs. Sherman a další historické prameny z: Použité podklady na konci článků. Použity byly také některé termíny i z dalších pramenů, jako ověřená fakta, která jsem našel pod heslem Ardeny na internetu.)