XVI. díl. Do Německa 1945. Č 10.

[michan]

XVI. díl. Do Německa 1945. Č 10.
Mapa bojů na Západní frontě Evropy pro období



od 29. března do 4. dubna 1945 ( bude potřebná pro další fakta v Č 11 a Č 12.).
V Č 9. na konci jsme hovořili o tom, že Pattonova americká 3. A vytvářela, dne 22. března 1945, ve svém sektoru, po překročení Rýna, dvě předmostí, a to u Niersteinu a u Oppenheimu. Patton to s příslušným komentářem" ať to nikomu neříká, že o tom Němci ještě neví ", a to "ještě za tepla" telefonoval svému nadřízenému, veliteli americké 12. Skupiny armád generálu Bradleymu. Ale až tak, že by to Němci nevěděli " to zas nebylo"!. Němci se jen museli trochu po těch ztrátách proudových letadel, po náletu 21. března 1945( viz Č 9.), připravit - shromáždit je na nějakém méně rozbitém letišti - , což se jim již do večera 23. března 1945 podařilo. A právě již v pátek 23. března 1945 k večeru vyslala německá Luftwaffe 50 proudových letadel, aby bombardovaly obě americká předmostí na pravém břehu Rýna, jak u Niersteinu, tak u Oppenheimu. Letadla nalétávala a bombardovala, celkem nepřesně, obě předmostí 24 hodin, ale pak v jejich, záložních a shromažďovacích (náhradních) letištích, pro ně došlo PHM. To už jich zůstalo jen 25, neboť těch dalších 25 sestřelila PVO obou amerických předmostí.
( Pro možnost sledování dění v popisovaném údobí ještě mapa Západního bojiště Evropy



od 22. do 28. března 1945.) Ten samý den, v pátek 23. března 1945, ač byl prostor Němci bombardován, americká 1. A a část Pattonovy 3. A, které již byly na druhé straně Rýna, dále pomalu rozšiřovaly, a to na všechny strany, svá předmostí.
V pátek 23. března 1945 převzal velení nad německými vojsky v Itálii, německý generál Vietinghoff, kde nahradil do velení německých vojsk na Západní frontě převeleného polního maršála Kesselringa. Od rána 23. března 1945, podnikaly americké sbory - 2. as ( II. as) a 4. as (IV. as) - ze smíšené 5. A na italské frontě postupné útoky v prostoru silnice Pistola-Bologna a postupovaly dále na západ.
V pátek 23. března 1945, ve 21, 00 hodin večer, zahájila Montyho britská 21. Skupina armád Operaci Plunder ( Drancování). Kanadská 1. A pod velením generála Crerara, britská 2. A pod velením generála Dempseye a také americká 9. A generála Simpsona ( tehdy byla americká 9. A součástí britské 21. Skupiny armád), měly za úkol překročit, ve svých úsecích od Emmerichu až k jižnímu okraji Weselu, řeku Rýn. Na druhém břehu, ve velkolepě pojaté operaci, pak měly utvořit předmostí. Předmostí zabezpečit PVO a pozemní obranou, a následně z něho útočit do severního a z části i východního Německa.
Operaci Plunder předcházelo těžké bombardování RAF v prostoru překračování řeky Rýn, při kterém britské bombardéry, jen do začátku operace, shodily 1 200 tun bomb...!! Celou operaci zajišťovala, od severu, na přechodových místech přes Rýn, kanadská 5. obrněná divize.
Obě překročení řeky Rýn, která z večera 23. a v noci na 24. března 1945 zahájily nejprve Kanaďané a Britové se podařila bez větších ztrát. Úspěšně pak následovalo, během 36ti hodin, celkem dalších 6 překročení řeky na severu a dalších 7 překročení Rýna i na jihu v pásmu Američanů.
Dále nás pak Gilbert seznamuje s děním na "Tajné frontě" když napsal, cituji:

" V době, kdy němečtí obránci ustupovali od Rýna ( z večera 23. března a v noci a ráno 24. března 1945 - má poznámka), šifranti, kteří v Británii ( V Bletchley Parku - má poznámka) nadále přijímali vlastní přísně tajné zprávy Němců, přesně zjišťovali, na kterých místech má protivník zaujmout nová obranná postavení, i to, že Hitler zamýšlí zlikvidovat předmostí severně od Porúří protiútokem u Halternu a Dülmenu. Když se o tom dověděli Spojenci, mohli německému protiútoku předejít dříve, než byl zahájen."

A další historické dokumenty uvádějí, že shromaždiště Němců pro protiútok zcela rozbombardovala RAF a USAAF....
Když jsem o pár odstavců nahoře napsal o Operaci Plunder, že jí polní maršál Montgomery pojal velkolepě, musím nyní napsat, proč o ní takto, nebo jako o velkolepě koncipované operaci píše většina historiků.
Totiž ještě v noci a časně ráno, 24. března 1945, se jako součást Operace Plunder pod kódovým označením Operace Varsity - překonání Rýna britskou 21. Skupinou armád, - uskutečnila nejúspěšnější spojenecká vzdušně-výsadková operace 2. světové války, které se zúčastnily 2 spojenecké vzdušně-výsadkové divize.
Do útoku z třetího prostoru - ze vzduchu - se za Rýn vydaly - v Operaci Varsity - britská 6. vzdušně-výsadková divize a americká 17. vzdušně-výsadková divize.
Obě spojenecké divize - britská 6. vzdušně-výsadková divize a americká 17. vzdušně-výsadková divize, byly vysazeny v prostoru na sever od Lippe.
Celkem 14 000 výsadkářů do prostoru cíle vezlo 903 amerických a 669 britských dopravních letounů, také v 1 326ti nákladních kluzácích ( Zde viz Operaci Varsity



). Celou tuhle ohromnou "vzdušnou flotilu", ve které bylo více než 14 000 výsadkářů, se spoustou dělostřelectva, jeepů a lehkých průzkumných tanků, jakož i potřebného materiálu a munice, doprovázelo 679 stíhaček z 9. USAAF a 213 z RAF.
To však ještě stále nebylo vše, neboť dalších 1 252 stíhaček z americké 8. USAAF, v průběhu celého vzdušného útoku, provádělo hlídkové lety na západním Německem a 900 stíhaček z 2. taktické letecké armády zajišťovalo vzdušný prostor, ve kterém přistávaly kluzáky a seskakovali spojenečtí parašutisté.
V danou hodinu vzdušného nasazení bylo do akce také zapojeno o něco více než 3 000 spojeneckých středních a těžkých bombardérů, z leteckých základen ve Velké Británii, Itálii a Francii, které vytvářely stálou leteckou převahu na celém válčišti.
Těch více než 14 000 výsadkářů pak na zemi takřka nenarazilo na organizovaný odpor německé obrany, spíše byl ten odpor jen krátký, a jednalo se o malé jednotky( skvělé načasování, skvělý průzkum a vůbec skvělé zpravodajské informace a organizace celé bojové akce). Poslechněme si co o průběhu vzdušně-výsadkové operace napsal Janusz Piekalkiewicz, který čerpal v 70tých a 80tých letech 20. století, jako Polák-historik v exilu, z britských a amerických archivů, když vše k čemu se dostal, pak napsal, ve své skvělé trilogii ( Tanková válka 1939-1945, Letecká válka 1939-1945 a Námořní válka 1939-1945), mnou uváděný popis je z jeho - Letecká válka 1939-1945, cituji:

" Výsadkářská vojska čítající asi 14 000 mužů ( další historické prameny říkají více než 14 600 výsadkářů a proto mé "více než 14 000 - má poznámka) narážejí na malý odpor. Luftwaffe se do akce téměř nezapojuje. Pouze místy zuřivě nasazují Němci k obraně protiletadlová děla a sestřelují ( podle hlášení OKW - poznámka Piekalkiewicze) šedesát nákladních kluzáků a osmačtyřicet letadel.
Mnoho spojeneckých padáků se neotevírá a některé nákladní kluzáky začnou při přistávání hořet, když se vznítí benzín džípů, které jsou na palubě.
Tyto nehody si vyžádají téměř tolik obětí jako boje s oddíly německých pozemních vojsk, jejichž sílu Montgomery přecenil.
Největší překážkou v postupu nejsou pro spojenecké svazy němečtí vojáci, nýbrž rozvaliny zničených měst, která byla v předvečer operace ještě jednou rozsáhle bombardována. Nyní blokují průjezdové silnice a brání v postupu."

V dalších historických pramenech se pak dozvíme, že musely být nasazeny buldozery, aby se dal vůbec nějak udělat průjezd pro dopravu bojového materiálu do předních pozic. Výsadkáři - tak ti prošli a zajistili mosty, křižovatky a důležité uzly pro postup pozemních jednotek.
Další historické prameny nás pak také seznamují s tím, že v celém prostoru Lippe, do kterého byla uskutečněna, nejlépe provedená, průzkumem a materiálem nejlépe zajištěná, vzdušně-výsadková operace Spojenců za celou 2. světovou válku, nenarazila, po přistání, na žádné německé tankové divize. Tím historici narážejí na " trochu více zpackanou MARKET GARDEN", která narazila hned na 2 německé td v prostoru a oblasti vysazení ( německou 9. td SS a německou 10. td SS z německého 2. ts SS ( II. ts SS, generála SS Bittricha), mezi Nijmegenem a Arnhemem, viz zde popis MARKET GARDEN v Č 1. až 186.
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=6213
To, že byly obě divize vysazené do méně bráněného prostoru, je zároveň faktický doklad dobrého zajištění průzkumů v celé britské Montyho Operaci Plunder. Průzkumů a dobrých zpravodajských informací všeho druhu. Zde na území Německa pak je to především díky Depeším ULTRA, vzniklých dekódováním zpráv z Enigmy, v slavném britském Bletchley Parku, a jejich použití v praktickém boji....

(Pro Č 10., 11. a 12. - Do Německa 1945, - byly použity především mé dlouholeté poznámky za desítky let shromážděné, dále ověřená historická fakta z knih 60tých, 70tých a 80tých, jakož i do konce 20. století a někteří i z počátků 21. století, jako - Donald Sommerville - Druhá světová válka den za dnem, Vývoj a struktura německých ozbrojených sil v letech 1933 - 1945 - Sborník článků odborných redaktorů časopisu Command, Philippe Masson - Historie německé armády 1939-1945, - James Lucas - Poslední rok Německé armády, Horst Scheilbert - Německé obrněné jednotky, Martin Gilbert - Druhá světová válka - úplná historie, Darius Jedrzejewski, Zbigniew Lalak - Ocelová lavina, Janusz Piekalkiewicz - Tanková válka 1939 - 1945, Letecká válka 1939 - 1945 a Námořní válka 1939 - 1945 a další historické prameny z: Použité podklady na konci článků. Použity byly také některé termíny i z dalších pramenů, jako ověřená fakta, která jsem nezbytně potřeboval z internetu.).

O tom, že se v Operaci Plunder jednotkám Kanaďanů, Britů a Američanů, po překročení Rýna dařilo, a to i díky vzdušně-výsadkové operaci obou spojeneckých výsadkových divizí, svědčí také zápis historika Donalda Sommervilleho - Druhá světová válka den za dnem, který nám u 24. března 1945 sděluje, cituji:

" 24. březen 1945.
Západní fronta. Montgomeryho operace ( Operace Plunder - má poznámka) - překročení Rýna - pokračuje dobře a k večeru je už předmostí 8 km hluboké. To co zbylo z města Wesel ( jižní okraj Operace Plunder - má poznámka) po předchozí dělostřelecké palbě, obsazují britské jednotky. Americká 9. A, která je také součástí Mongomeryho 21. Skupiny armád, začíná překračovat Rýn jižně od postavení Britů a Kanaďanů."

Ještě ten den 24. března 1945 provedlo, z italské Foggie, celkem 150 Liberátorů z 15. USAAF, doprovázených stíhačkami P - 51 Mustang, nálet na Hitlerovo hlavní město Berlín. Liberátory na hlavní město Třetí říše shodily celkem 450 tun bomb.

[michan]

XVI. díl. Do Německa 1945. Č 11.

V neděli dne 25. března 1945, tedy jen 2 dny po překonání řeky Rýn v Operaci Plunder, došlo ke spojení všech malých předmostí v prostoru Montgomeryho britské 21. Skupiny armád. Nově vzniklé " Velké předmostí" na pravém břehu řeky Rýn tak mělo ten den šířku 50 km a kanadské, britské a americké jednotky jej stále rozšiřovaly.
Ten samý den 25. března 1945, trochu jižněji od Britů, začal jeden z amerických sborů, a byl jím 3. as (III. as) z Hodgesovy 1. A útočit a postupovat z remagenského předmostí směrem na východ.
Ještě jižněji, v prostoru Pattonovy 3. A, se dařilo jeho americkému 8. as ( VIII. as) překročit také řeku Rýn, dne 25. března 1945, a to nedaleko Bopardu a vytvořit nové předmostí. Jižněji odtud pak americký 12. as (XII. as), který již předtím překročil Rýn v Niersteinu, - dobyl a obsadil město Darmstadt.
Prakticky všechny spojenecké jednotky toho dne 25. března 1945 postupovaly směrem k Porúří, které obkličovaly od severu i jihu.
Ten samý den 25. března 1945 vyhledal v archivech Gilbert, jednu důležitou historickou událost, kterou provedla spojenecká letadla, když napadla německá letiště, cituji:

"V té době jednou provždy znemožnili účinné nasazení německých proudových letounů, poněvadž ve večerních hodinách 25. března Američané obsadili v oblasti Darmstadtu (obsazení Darmstadtu viz. o několik odstavců výš - má poznámka) a Frankfurtu nad Mohanem nejdůležitější letiště z nichž mohla tato letadla operovat."

Ten samý den, v neděli 25. března 1945, se na západní válčiště, na prohlídku spojeneckého předmostí Rýna, vydal "neudržitelný" ministerský předseda vlády Jejich Veličenstev, Winston Churchill ( O Churchillovi bylo známo, že se chtěl neustále vyloďovat "jako za mlada ", a že " hojně navštěvoval přední linie - byl v mládí důstojníkem a pak novinářem, než se s konečnou platností stal politikem. Známo z historie je, že se chtěl, mimo jiné, i vylodit při Operaci OVERLORD. A tuhle jeho touhu mu vymluvil až britský král Jiří VI, který Winstonu Churchilovi řekl, že se vylodí s ním. A až starost o krále zabránila vylodění britského ministerského předsedy.) Nejen, že tím zamotal hlavu svému doprovodu a svým ochráncům, ale prohlídku prováděl i bez vědomí krále a královny. Poslechněme si jaké zmatky a obavy vyvolala jeho návštěva válčiště Spojenců, když vše začínalo tak trochu obvykle a nenápadně, cituji Gilberta:

"Téhož dne vykonal Churchill inspekční návštěvu (britské) 21. Skupiny armád a poté vzlétl v malém letadle typu Messenger z britského polního letiště Straelenu a za déle než jednu hodinu nalétal ve výšce pouhých sto padesáti metrů podél Rýna a nad oblastí východně od Maasy více než 250 km. Jeho pilot, kapitán Trevor Martin, z odstupem času vzpomínal, že 'západně od letounu viděl záblesky našich děl', zatímco ministerský předseda se ve stísněném prostoru malého letadla bez radiové stanice rozhlížel po obranných postaveních Němců východně od Maasy a po místech, na nichž východně od Rýna útočili Britové a Američané. 'Dělalo mi starost pomyšlení,' vzpomínal dále Martin, 'že obzvláště Američané nerozpoznávají, že jde o vlastní letoun.'
Poté, co se Churchill bezpečně vrátil do Straelenu, dal se odvést do Büderichu na levém břehu Rýna, přeplul na americkém výsadkovém člunu řeku a na krátkou dobu vystoupil na opačný břeh (na pravý břeh řeky Rýna, kde bylo předmostí - má poznámka). Po návratu se hrabal přes pokroucené traverzy a trosky kamenného zdiva na silničním mostě u Büderichu, právě když necelých sto metrů odtud dopadl do vody německý dělostřelecký granát. Následujícího dne (26. března 1945 - má poznámka) ministerský předseda opět překročil Rýn a strávil více než hodinu času na pravém břehu. Byl to pro něho po pěti a půl roce zápasu se všemi utrpěnými nezdary, nebezpečími a nepřetržitými boji okamžik nesmírného zadostiučinění. 'Vaše 21. Skupina armád překročila Rýn i se všemi liniemi opevnění,' napsal 26. března Montgomerymu do pamětní knihy a dále dodal: 'Poražená armáda, jež ještě před krátkou dobou ovládala téměř celou Evropu, ustupuje před vítěznými pronásledovateli. Nepotrvá dlouho a ti, kdo pod hrdým a věrným velením překonali tak velkou vzdálenost a bojovali tak dobře, dosáhnou svého cíle. Všichni vpřed na plamenných křídlech ke konečnému vítězství!'."

(Zde pak z balkonu, spolu s Montgomerym a Eisenhowerem, sleduje Winston Churchill,



v Büderichu, dne 25. března 1945, přepravu spojeneckých oddílů přes řeku Rýn.)

V severní části Západní fronty postupovaly v pondělí 26. března 1945 všechny jednotky Kanaďanů, Britů a Američanů nepřetržitě dál do Porúří, obchvacujíc jej, jak na severu, tak na jihu.
V pondělí 26. března 1945 začala také Patchova 7. A, vysílat od jihu, jednotky amerického 15. as (XV. as) a 6. as (VI. as) přes řeku Rýn, a to přes přechody mezi Wormsem a Mannheimem.
V úterý 27. března 1945 postupovaly na severu Západní fronty jednotky 21. Skupiny armád podél řeky Lippe a americká 9. A ten samý den pronikala do prostoru řeky Ruhr. Jižněji pak Pattonova 3. A překročila řeku Mohan, a to jak na západ od Frankfurtu nad Mohanem, kde útočila na Wiesbaden, tak i na východě.
Dne 27. března 1945 ráno v 7 hodin 20 minut dopadla jediná V - 2 na obytný blok v Stepney (východní Londýn), ve Vallence Road na činžovní dům a zabila tam 134 civilních osob. Druhá V - 2, ten den, dopadla na Antverpy, kde zabila 27 civilních osob. Ještě ten den 27. března 1945, v odpoledních hodinách vybuchla třetí raketa V - 2 v Orpingtonu v kentském hrabství, kde zahynula jedna Angličanka, která byla vlastně poslední obětí z řad civilních obyvatel. Celkem dopadlo na Anglii od září 1944 do 27. března 1945 1 115 raket V - 2, "tajných zbraní AH". Na Londýn dopadlo 517 raket V - 2, na ostatní města 537 a na pobřeží Velké Británie 61. Při bombardování Velké Británie raketami V - 2 zahynulo za uvedené období 2 724 lidí (jiný pramen, hovoří o 2 855 mrtvých a v Belgii pak o 4 483 osobách mrtvých) a 6 467 jich bylo těžce zraněno. Ty úplně poslední rakety V - 2 dopadly ve čtvrtek 29. března 1945 na Velkou Británii, když ta úplně poslední raketa dopadla na Datchworth u Sittingbourne - hrabství Kent. Dne 29. března 1945 už ani jedna raketa V - 2 nikoho nezabila ani nezranila. Dne 29. března 1945 pak všechny německé obsluhy odpalovacího zařízení V - 2 ustoupily směrem na východ, přičemž sebou měly ještě 60 neodpálených raketových střel V - 2. Spojenci definitivně ukončili nadvládu V -2 nad Evropou...!!!
Janusz Piekalkiewicz ve své knize Letecká válka 1939 - 1945 ke stejnému tématu ještě dodává shrnutí letounových střel V - 1, když napsal, cituji:

"Mezi 13. červnem 1944 a 29. březnem 1945 odstartovalo z odpalovacích ramp ve Francii, Belgii, Nizozemsku a z He 111 na Anglii 9 200 létajících bomb. Přes 1 000 střel V - 1 se zřítilo hned po startu.
Z těchto přímo na Velkou Británii namířených V - 1 jich bylo celkem zničeno 3 957 pomocí 1 847 stíhaček, 1 878 protiletadlovými děly a lany balonových baráží.
Ve Velké Británii usmrtily 6 139 osob a zranily 17 239 těžce. Asi 12 000 V - 1 dopadlo na různá města v Belgii, z toho 8 000 na Antverpy."

Ve středu dne 28. března 1945 Hitler poslal "šéfa generálního štábu armády generálplukovníka Guderiana na dovolenou". Místo něho byl do funkce určen generál pěchoty Krebs.
Ten samý den, 28. března 1945, obsadil americký 3. as z Hodgesovy 1. A město Marburg, kam ten den, urychleně, přímo z chodu postoupil z Remagenského předmostí.
Na politicko-vojenské frontě došlo dne 28. března 1945 k odeslání zvláštního až kontroverzního telegramu pro Stalina od Eisenhowera (generál Eisenhower neměl být partnerem pro Stalina, tím byl vždy jen prezident USA a ministerský předseda Velké Británie - proto kontroverzní, nebo zvláštní telegram), poslechněme, co o tom říká Donald Sommerville, v knize Druhá světová válka den za dnem, cituji:

"Generál Eisenhower posílá poněkud sporný telegram Stalinovi, ve kterém mu oznamuje své další plány. Říká v něm mimo jiné, že má v úmyslu poslat své hlavní síly přes jižní Německo a Rakousko. Hlavní útok chce vést na Erfurt a Lipsko a vedlejší na Norimberk, Řezno a Linec. Britové proti takovému postupu rozhodně protestují s tím, že tak důležité rozhodnutí nemůže Eisenhower udělat sám. Kromě toho překračuje svou pravomoc už tím, že jedná přímo se Sověty. Britové by dali přednost útoku na Berlín, jak bylo v souvislosti s politickým významem takového tahu doposud plánováno. Tvrdí, že tento plán by měl mít přednost před plánem, který je založen na obavách a pochybných zprávách hovořících o tom, že se Němci připravují opevnit se v Bavorsku.
Jak Churchill, tak britští náčelníci štábů, předkládají celý případ Washingtonu. Prezident Roosevelt už je svou nemocí natolik oslaben, že většinu vojenských rozhodnutí ponechává na generálu Marshallovi a náčelnících štábu. Marshall byl vždy v okamžiku strategických rozhodnutí nakloněn dávat přednost řešení vojenskému před politickým jednáním, a proto podporuje Eisenhowera.
Teď, když víme, jak se Sověti zachovali později, je jednoduché prohlásit, že válka byla vedena s politických a ne vojenských důvodů, a že tedy postup na Berlín by pravděpodobně západním Spojencům v poválečné Evropě zajistil mnohem silnější pozici."

Ještě toho samého 28. března 1945 se v Německu ukazuje, jak někteří zfanatizovaní stoupenci Hitlera stále hovořili o "konečném vítězství". V době, kdy Američané vstoupili do Marburgu a Lauterbachu - míst vzdálených pouhých 320 km od Berlína - prohlašuje Arthur Axmann (31 let), šéf Hitlerjugend, ke svým členům povolaným k vojenské službě, cituji:

"Je vaší povinností být bdělí, když ostatní podléhají únavě, vytrvat, když ostatní podléhají slabosti. Vaší největší ctí však je neochvějná věrnost, jíž zachováte Adolfu Hitlerovi."

[michan]

XVI. díl. Do Německa 1945. Č 12.

Dne 29. března 1945 obsazuje americká armáda Frankfurt nad Mohanem.
Dne 30. března 1945 Hodgesova americká 1. A postupuje ze svého předsunutého postavení kolem Marburgu dál na východ až k přechodu přes řeku Eder, kterou překročí. Pattonova americká 3. A ten den útočí směrem na Gothu a Kassel.
Ten den 30. března 1945 potopili Američané, při svých náletech na severoněmecké přístavy také křižník "Köln" a 14 německých ponorek.
Lze říci, že od 30. března 1945 létaly spojenecké bombardovací letouny a celé svazy nad zbytkem Německa prakticky bez odporu.
Teprve koncem měsíce března vstoupilo v platnost nařízení OKW, že bude jednotná struktura obrněných granátnických divizí a klasických td - tankových divizí. Obě provedení divizí tak mělo mít od konce března 1945 - 11 422 mužů, 1 080 nákladních automobilů, 1 091 ostatních vozidel, 76 tanků, 90 OT a 16 OT průzkumných. Mělo se jednat o ideální členění, které prakticky už sloužilo jen jako - "cár papíru". Totiž v tu dobu už bylo prakticky možné jen složit tankové brigády, které měly 6 až 8 rot po 100 mužích (jednalo se stejně převážně o příslušníky Hitlerjugend) vyzbrojených jen pancéřovými pěstmi a automatickými pistolemi. Část takto sestavených tankových brigád jezdila na bicyklech, část byla motorizovaná a takto byly nasazovány na všech frontách do protitankového boje, a to - i proti na Západě i Východě prorážejícím tankům nepřátel na týlových územích.
Bylo 31. března 1945 a na celé Západní frontě od severu až k jihu postupovaly spojenecké jednotky do srdce Německa.
Téhož 31. března 1945 začaly jednotky francouzské 1. A přecházet Rýn nedaleko Špýru (Speyer).

V celém měsíci dubnu 1945 uskutečnila americká 8. letecká armáda celkem 18 900 letů, při kterých shodila na zbytky Třetí říše 46 600 tun bomb. Jako cíle jí sloužily letiště proudových letadel a hlavní dopravní centra. Těžce byl zasažen Norimberk, Bayreuth, Neumarkt a opět Berlín. Bombardovací letectvo RAF v dubnu 1945 shodilo na cíle ve zbytku Německa 38 400 tun bomb a to především na přístavy a loděnice, včetně Hamburku, Kielu a Brém. Těžký letecký útok zasáhl i Lipsko.
V dubnu byly také spojenecké bombardéry používány ke shazovaní potravin na tu část Holandska, které ještě nebylo obsazeno. Bombardéry byly také používány k evakuaci osvobozených válečných zajatců z Německa.
V tomto měsíci mohutné bombardovací svazy útočily i na taktické cíle. Dne 16. dubna 1945 se sovětská a americká letadla setkala nedaleko Drážďan, kde se oba svazy pokusily zaútočit na stejný německý vlak.
Na konci dubna (30. dubna 1945) ohlásili britští a američtí představitelé, že veškeré strategické nálety na zbytek německého území zastavují.
V dubnu 1945 mělo v "Bitvě o Atlantik" německé ponorkové loďstvo ještě stále 166 ponorek v přímém nasazení a 278 ve zkušebním provozu a výcviku. Jednalo se tedy o ještě nebývalou sílu. Německé ponorkové loďstvo ještě v dubnu potopilo 13 spojeneckých lodí, ale za cenu, že jim Spojenci potopili 28 ponorek na moři loďstvem a 15 jich zničili bombardováním. Byl to měsíc duben, kdy se do služby dostal moderní typ německé ponorky - typ XXI. Přišel pozdě a neměl již takový význam, jaký by měl před mnoha měsíci ( bude blíže rozebráno u data 30. dubna 1945).
Byla neděle 1. dubna 1945 a Montyho britská 21. Skupina armád svou britskou 2. A překročila na severu Západní fronty Mittellandský kanál nedaleko města Münster a postupovala na Osnabrück
V neděli dne 1. dubna 1945, se uskutečnilo uzavření tzv. " Ruhrského kotle".
Z jihu Západní fronty postupující Hodgesova americká 1. A, se totiž dne 1. dubna 1945 setkala ze severu postupující americkou 9. A generála Simpsona. V "Rurském kotli" tak zůstaly obklíčeny - německá 5. TA generálporučíka Harpeho a 15. A generála pěchoty Zangena. Obě německé armády byly ze "Skupiny armád B" polního maršála Modela. V obklíčeném kotli se ocitlo 325 000 německých vojáků.
Další jednotky americké 1. A a 9. A v neděli 1. dubna 1945 obsadili při svém postupu německá města Hamm a Paderborn.
Ten samý den, v neděli 1. dubna 1945, na jihu Západní fronty, překročily jednotky z francouzské 1. A, které velel generál Latre de Tassigny, horní Rýn a to severně od města Karlsruhe u Philippsburgu.
Na západní straně italské fronty zaútočily britské jednotky Commandos přes řeku Reno, mezi jezerem Comacchio a mořem, celý útok, jakož i celou dubnovou ofenzívu - viz kreslenou mapu a popis v Č 121 a pak i v dalších článcích:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=196&t=5201
Dne 1. dubna 1945 přemistil Adolf Hitler své velitelství z budovy Říšského kancléřství do celého systému bunkrů, které byly vybudovány v prostoru za Říšským kancléřstvím - hluboko v podzemí.
Toho samého 1. dubna 1945 se v Kremlu uskutečnila jedna důležitá událost, která se dotýkala, a to přímo, i Spojenců a celé Západní fronty. Totiž ten den se Stalin v Kremlu zeptal svých maršálů a generálů, cituji Gilberta:

"Tak kdo tedy dobude Berlín - my, nebo naši Spojenci?"

Zřejmě mu nikdo neřekl nic jiného, než my - SSSR. A asi proto rozhodl, že 16. dubna 1945 je to datum, kdy musí zahájit Sověti závěrečný útok na hlavní město Německa.
Ten samý den, v neděli 1. dubna 1945, západní Spojenci, sice neochotně, ale přece jenom souhlasili s tím, že jejich hlavním cílem v dalším boji bude oblast středního Německa, jižního Německa a západu Československa, a že tedy přistoupili na požadavek Sovětů, aby Rudá armáda vstoupila do Berlína.
Toho samého 1. dubna 1945 chtěl generál Student zahájit mohutný protiútok v Porúří, jenže dostal zprávy, že všechny zbývající tankové svazky, které se měly zapojit do protiútoku, nemají vůbec žádné PHM. Spojenci se celou tuhle zprávu dozvěděli z Enigmy a následné Depeše ULTRA, kterou dostalo 31 zasvěcených včas.
V neděli 1. dubna 1945, když předal generál Guderian velení generálního štábu armád generálu Krebsovi, odebral se na léčení v sanatoriu Ebenhausen u Mnichova.

Na severu Západní fronty se začaly kanadské jednotky 1. A generála Crerara, v pondělí dne 2. dubna 1945, přesouvat z prostoru mezi Nijmegenem a Emmerichem na sever a na východ. Vedle nich jižněji pak britská 2. A generála Dempseye postupovala dál na sever od řeky Ruhr a obsadila ten den Munster.
Bylo ještě také 2. dubna 1945, když říšský komisař pro zdravotní službu a všeobecné zdravotnictví, gruppenführera SS (odpovídající hodnost v češtině - generálporučík SS) doktor Karl Brandt osobně upozorňoval Hitlera, že už neexistuje celá 1/5 potřebných léků, a že zásoby dalších 2/5 budou zcela vyčerpány do dvou měsíců. A Hitler ještě i toho dne odmítal přistupovat i na pouhou možnost kapitulace, a jak říkají nalezené dokumenty - ve své zprávě odeslané 2. dubna 1945 polnímu maršálu Kesselringovi nařídil( zde je mapa bojů na Italské



frontě, od roku 1943, až do konce bojů v Itálii v květnu 1945), aby v Itálii zbavil velení každého velitele, který nezachovává pevný postoj (polní maršál Kesselring, ač šéf velitelství Západ, měl stále dozor a pravomoci i na italské frontě, ze které v březnu přešel do velení za Rundsedta - Velitelství Západ).
Gilbert nám k 2. dubnu 1945 připomíná, ve své knize - Druhá světová válka - úplná historie, že, cituji:

"V Londýně sledoval Churchill s neklidem postup sovětských jednotek a obzvláště vývoj událostí v Polsku, kde se mezitím stal zřejmým, že se svobodné volby, jež necelé 3 měsíce předtím přislíbil Stalin na Jaltě, ve skutečnosti konat nebudou. Už 23. března řekl prezident Roosevelt po přečtení zprávy, jíž odeslal z Moskvy Averell Harriman, jednomu svému blízkému příteli: 'Averell má pravdu. Se Stalinem se nedá spolupracovat. Vždyť porušil do jednoho všechny sliby, které dal v Jaltě'. Churchill 2. dubna telegrafoval přímo generálu Eisenhowerovi a navrhl, že by západní Spojenci možná měli postoupit až do oblasti východně od Berlína. 'Považuji za velmi důležité,' napsal tehdy, 'abychom si s Rusy potřásli pravicí co možná nejdále na východě'."


Použité podklady:

Duce – Anatomie jedné kariéry – Luboš Taraba.
Adolf Hitler a jeho cesta k moci – Rainer Zitelmann.
Nacismus – Alessandra Minerbiová – editor: Flavio Florani.
Pakty Stalina s Hitlerem – výběr z dokumentů 1939 a 40 – Naše vojsko.
Přísně tajné 3/99, 4/99, 3/05 a 3/08.
HPM ročník XIV. – Ivo Pejčoch – Těžký křižník Canarias.
Září 1938 – Role a postoje spojenců ČSR – Miloslav John.
Dějiny světa, svazek IX – L. I. Zubka, A. M. Zubinský a G. N. Sevosťjanov.
Dějiny světa, svazek X. – V. V. Kurasov, A. M. Někrič.
Krev, slzy a pošetilost v nejtemnější hodině 2. světové války – Len Deighton.
Druhá světová válka – Úplná historie – Martin Gilbert.
Blitzkrieg od Hitlerova nástupu po pád Dunkergue - Len Deighton.
Druhá světová válka – John Keegan.
Polské tažení Hitler a Stalin rozbíjejí Polskou republiku – Janusz Piekalkiewicz.
Tanková válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Letecká válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Námořní válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Historie německé armády 1939 – 1945 – Philippe Masson.
Slovenská armáda 1939 – 1945 – Charles K. Kliment, Břetislav Nakládal.
Hitlerovi válečníci – Guido Knopp.
Německé obrněné jednotky – Horst Scheibert.
Hitlerovy elitní jednotky – Lucas Cooper.
Němečtí parašutisté ve II. světové válce – Volkmar Kühn.
Operace Jubilee, Dieppe 1942 – Norman Franks.
Narvik – Donald Macintyre.
Ocelová lavina – Darius Jedrzejewski, Zbigniew Lalak.
Bitva o Británii – Leonard Mosley a redakční kolektiv Time-Life Books.
Černí andělé, Historie zbraní SS – Rupert Butler.
Historie válek – David Brownstone a Irene Franck.
Neznámé špionážní operace KGB – Mitrochinův archiv – Christopher Andrew, Vasilij Mitrochin.
Den D, 1944, Hlasy z Normandie – Robin Neillands, Roderick de Normann.
Druhá světová válka den za dnem – Donald Sommerville.
Svět ve válce 1939 – 1945 – Dr. Duncan Anderson, Dr. Stephen Badsey, David Chandler, Dr. Paddy Griffith, Sean McKnight, Gary Sheffield.
Marcel Jullian – Bitva o Británii – červenec-září 1940
Alan Cooper – Cíl Drážďany.
Boje o Itálii 1943 až 1945 – Dominick Graham a Shelford Bidwell.
Hitlerovy horské jednotky – James Lucas.
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1176,
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1179
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1193
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1209
a v nich následné diskuze.
Miloš Hubáček – Bitva u Matapanu.
Miloš Hubáček - INVAZE.
Válka v Normandii. Ode Dne D k St. Lo,
německýma očima - Vince Milano a Bruce Conner.
Charles Kirkpatrick - Spory o druhou frontu.
Stephen Badsey - Příprava operace Overlord.
Detlef Vogel - Německá obrana.
Edward Marolda - Operace Neptune.
Steven J. Zaloga - Den D 1944 Pláž OMAHA.
Roger Cirillo, Stephen Badsey - Den D.
Charles Kirkpatrick - Soustřeďování sil.
Alfred Price - Vzdušné boje.
Nigel de Lee - Boje v Ńormandii.
Nigel de Lee - Průlom.
Bernard Nalty - Invaze do jižní Francie.
Roger Cirillo - Pronásledování k Sieně.
John Prager, C. W. Star Busmann - Bitva u Arnhemu a válka v Západní Evropě.
Generálmajor R. E. Urquhart, CB DSO a Wilfred Greatorex - ARNHEM.
Jaroslav Hrbek - ARNHEM 1944.
Tim Saunders - NIJMEGEN - Operace Market Garden (americká 82. vzdušná výsadková divize a gardová obrněná divize).
Donald R. Burgett - CESTA DO ARNHEMU - Křičící orel v Holandsku.
Frank Steer - ARNHEM - Operace Market Garden - Přistávací plochy a Oosterbeek.
A. Korthals Altes a N. K. C. A. in´t Veld - ZAPOMENUTÁ BITVA. ( The Forgotten Battle)
Peter H. Gryner - Ardeny 1944.
Leo Kessler - Ardeny: Operace Lítice.
Otto Skorzeny - Mé velitelské operace.
Steven J. Zaloga - Panther vs. Sherman.
Jaroslav Hrbek – Tobruk 1941.
Janusz Ledwoch – Afrikakorps.
Paul Carell – Lišky Pouště.
Janusz Piekalkiewicz – Rommel – Tajná válka v Africe.
Dwight David Eisenhower – INVAZE DO EVROPY.
Harry C. Butcher – TŘI ROKY s EISENHOWEREM.
Jiří Brož – STŘEDOMOŘÍ V OHNI DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY.
D – DAY OPERACE OVERLORD, dle nakladatelství Salamander
Den D 1944 Pláž Omaha, - Steven J. Zaloga, Howard Gerrard.
Books Ltd, Londýn.
Další související historická literatura.
Mé dlouholeté poznámky a mapy.
Z webu http://www.Palba.cz je použito jako podklad a upoutávka:
V subkapitole – Armády 1918 – 1945 u Francie zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=143
a zde jednotlivé sekce:
a) Pozemní a cizinecká legie – (články od Kačermiroslav, Sa 58 a Bruno):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=160
b) Letectvo – ( články YAMATO, Kačermiroslav a Fatale):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=161
c) Námořnictvo – (ovládal Norad – Nelson):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=162
d) Opevnění a bunkry – (od Bruna a Lorda):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=48
Aby pak důležitou smlouvu o porážce Francie z 22. června 1940 dodal Kačermiroslav v sekci
e) Ostatní:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3463
V subkapitole – Armády 1918 – 1945 pak nalezneme - Británie viz zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=139
kde jsou pak jednotlivé sekce, a v nich potom musíš otevřít - Pozemní vojsko:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=154
tam teprve otevřeš Obrněná technika – (především YAMATO, TonyHazard a Easy_Company) zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=241
aby pak ještě následovaly odkazy od Sa 58:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3351
a Thór:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2936
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2892
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2821
Royal Navy (především Norad – Nelson a také trochu Mikhassel. Dralno):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=153
Letectvo:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=99
pak má své podsekce:
Stíhací letouny – (xradar, YAMATO, Tempík, Reisen):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=216
Bombardovací a bitevní letouny – (Haness, YAMATO):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=217
Ostatní letouny – (Kačermiroslav):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=218
Různé – (od Haness, Ikala, Lord a YAMATO):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=220
A starší neaktualizovaný článek od Fatale:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1180
O Německé obrněné technice je možné se na Palbě dozvědět na tomto odkaze v subkapitolách zde http://www.palba.cz/viewforum.php?f=138
Tanky a stíhače tanků:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=116
od Sa 58, YAMATO, TonyHazard.
Samohybná děla http://www.palba.cz/viewforum.php?f=117 také od Sa 58 a YAMATO.
Mnoho dalších věcí, jako jsou OA – Obrněné Automobily - na tomto odkaze http://www.palba.cz/viewforum.php?f=17 také od Sa 58.
Z letecké techniky jsou to především v subkapitole Luftwaffe
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=20
u Stíhacích letadel http://www.palba.cz/viewforum.php?f=112
monografie Hans S a YAMATO, stejně jako u Bombardovacích a bitevních http://www.palba.cz/viewforum.php?f=113
a u Ostatních http://www.palba.cz/viewforum.php?f=192
je to pak Tunac, Haness, Hans S a YAMATO.
Vybavení letounů http://www.palba.cz/viewforum.php?f=193je od Ikala, Eda a Sa 58.
O Itálii jsou pak jednotlivé subkapitoly zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=142


Případné doplnění a diskuzi prosím směřujte na tento odkaz:

http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=2701